kostel svatého Jakuba Staršího (Raná) Kostel
Kostel svatého Jakuba Staršího stojí u křižovatky silnic v centru obce Raná v okresu Chrudim. Fara a původně dřevěný kostel se zde připomínají již k roku 1349. Stávající zděná stavba v gotickém stylu vznikla po roce 1400 a postupně se měnila podle vkusu jednotlivých generací. V roce 1718 byla kostelu udělena baroková úprava, v roce 1835 bylo původní dřevěné zvonové patro věže nahrazeno zděným patrem a v roce 1894 prošel kostely komplexní neogotickou renovací. Kostely, jak i příslušná márnice a ohradní zeď bývalého hřbitova, je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Stavba je jednolodní s obdélnou lodí a pětibokým presbytářem, k němuž se na severní straně přimyká obdélná sakristie. Západní průčelí dominuje hranolová věž s jehlancovitou střechou zakončenou zlacenou makovicí a křížem. Zvonové patro osvětlují tři gotická okna obloukově zaklenutá, přístupná točitým schodištěm umístěným v jihozápadním koutě. Hlavní vchod do kostela tvoří gotický portál s lomeným obloukem v přízemí věže; na jižní straně se nachází další gotický portál s předsíňkou. Fasáda je tvořena hladkou omítkou s pískovcovými neomítnutými kvádry na nárožích. Kostelní loď je osvětlena dvěma dvojicemi lomených oken po každé straně a má plochý strop s dřevěnou kruchtou uprostřed. Presbytář je osvětlen pěticí vysokých oken se šambránami a zaklenut křížovou klenbou s paprsčitými žebry. Střechu tvoří tradiční bobrovky.
V interiéru si návštěvník všimne neogotického vybavení z let 1890 až 1895 a dvou kamenných soch svatého Augustina a svatého Norberta pocházejících z let 1750 až 1760. Pod omítkou v presbytáři i v lodi byly objeveny starší nástěnné malby z doby po roce 1439, znázorňující Ukřižování, postavy proroků a symboly evangelistů. Presbytář zdobí také čerstvá freskování realizované v letech 1953 až 1958 výtvarníkem Vojmírem Vokolkem.
Kostel prošel zajímavým vývojem z hlediska své duchovní funkce. V patnáctém a šestnáctém století jej obsazovali kněží sloužící pod obojí. Po roce 1620 se stal filiálním kostelem farnosti Skuteč, aby si od roku 1786 znovu získal postavení farního kostela. Dnes v něm probíhají pravidelné bohoslužby v pátek a neděli, čímž zůstává živou součástí náboženského života obce Raná.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1349
- První zmínka o fara a dřevěném kostelu v obci Raná.
- 1400
- Vystavění stávajícího gotického kostela.
- 1718
- Barokní úprava kostela.
- 1835
- Nahrazení dřevěného zvonového patra věže zděným patrem.
- 1894
- Neogotická úprava kostela.
- 1958
- Kostel spolu s márnicí a hřbitovní zdí prohlášen kulturní památkou ČR.
Stavební vývoj
Původně dřevěný kostel byl nahrazen gotickou stavbou po roce 1400. V barokním období byl objekt upraven a v 19. století proběhla neogotická rekonstrukce. Fasádu tvoří hladká omítka s pískovcovými kvádry v nároží.
Historické události
V roce 1718 proběhla barokní úprava kostela. V roce 1835 bylo dřevěné patro věže nahrazeno zděným. Mezi lety 1953 a 1958 probíhala výtvarná práce Vojmíra Vokoleka v presbytáři.
Vlastníci
Farnost Rána
Klášter cisterciáků
Zajímavosti
– Fara a původně dřevěný kostel se zde připomínají již k roku 1349. – V interiéru jsou dvě kamenné sochy svatého Augustina a svatého Norberta z let 1750 až 1760. – Pod omítkou byly objeveny nástěnné malby z doby po roce 1439, které znázorňují Ukřižování, proroky a symboly evangelistů. – V patnáctém a šestnáctém století zde sloužili kněží pod obojí. – Presbytář zdobí freskování z let 1953 až 1958 od výtvarníka Vojmíra Vokolka.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Jakuba Staršího stojí u křižovatky silnic v centru obce Raná na Chrudimsku. Spolu s márnicí a ohradní zdí bývalého hřbitova je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
Fara a dřevěný kostel svatého Jakuba se v Rané připomínají už k roku 1349. Dnešní gotický kostel vznikl po roce 1400. V 15. a 16. století v něm působili kněží pod obojí. Po roce 1620 patřil jako filiální kostel k farnosti Skuteč a od roku 1786 je opět farním kostelem. Roku 1718 prošel barokní úpravou. V roce 1835 nahradilo původní dřevěné zvonové patro věže patro zděné a v roce 1894 následovala neogotická úprava. Mezi lety 1953 a 1958 vyzdobil presbytář freskami výtvarník Vojmír Vokolek.
Kostel má jednu obdélnou loď a pětiboký presbytář. K jeho severní straně přiléhá obdélná sakristie. Na západní straně stojí hranolová věž s jehlancovou střechou krytou plechem. Završuje ji zlacená makovice s křížem. Zvonové patro osvětlují tři okna zaklenutá obloukem. Vede k němu točité schodiště v koutě mezi lodí a věží, kterým se jde také na kůr.
Hlavní vchod tvoří gotický portál s lomeným obloukem v přízemí věže. Druhý gotický portál je na jižní straně a stojí před ním malá obdélná předsíň. Fasády jsou hladce omítnuté, jen nároží lodi tvoří neomítnuté pískovcové kvádry. Loď má plochý strop, uprostřed dřevěný kůr a z každé strany ji osvětlují dvě dvojice lomených oken. Presbytář podpírají tři opěrné pilíře. Osvětluje ho pět vysokých lomených oken a v závěru ho zaklenuje křížová klenba s paprsčitými žebry. Střechu lodi i presbytáře kryjí bobrovky.
Kostel obklopuje hřbitovní zeď. Na východní straně je do ní vestavěna prostá márnice ze začátku 18. století se stanovou střechou.
Vnitřní vybavení je neogotické z let 1890 až 1895. V presbytáři stojí sochy svatého Augustina a svatého Norberta z let 1750 až 1760. Pod omítkou v presbytáři i v lodi se našly nástěnné malby zřejmě z doby po roce 1439. Zobrazují Ukřižování, postavy proroků a symboly evangelistů.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepším časem pro návštěvu je časné ráno nebo pozdní odpoledne, kdy dopadá měkké světlo na gotické detaily pětibokého presbytáře a hranolovou věž.
Do obce Raná se dostanete autem i veřejnou dopravou; aktuální spojení ověřte ve vyhledávači.
Doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv pro procházku kolem areálu a fotoaparát pro zachycení architektury.
Pro nejlepší snímky zaměřte svůj objektiv na kontrast mezi hranolovou věží a okolní krajinou.
S dětmi oceníte klidnou atmosféru centra obce. V okolí doporučujeme krátkou procházku v centru obce Raná u křižovatky silnic.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Raná, Pardubický kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 30504/6-950).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 676 let, do doby, kdy české země byly plné života a kultury. Představ si, že jsi v Ráně, městečku, které leží mezi řekou Otavou a Vltavou. A teď si představ, že jsi u kostela svatého Jakuba Staršího.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kostel se nachází v centru obce Raná u křižovatky silnic.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Kostel svatého Jakuba Staršího (Raná), památka, prohlédněte si vnitřní prostor a architekturu tohoto sakrálního objektu. 2. Nádvoří u kostela, areál, místo pro klidné pozorování detailů vnější stavby. 3. Centrum obce Raná, místo u křižovatky silnic, kde se nachází hlavní cíl výletu.
Sezónní doporučení
Na jaře kostel obklopí svěží zeleň a rozkvétající stromy, což vytváří pocit nového začátku. Ranní světlo jemně dopadá na fasádu a zvýrazňuje detaily stavby. Doporučujeme obléknout si více vrstev oblečení, protože počasí bývá proměnlivé. Nejlepším časem pro návštěvu je dopoledne, kdy je vzduch nejčistší.
Letní období přináší sálavé slunce a hluboké stíny v interiéru chrámu, které nabízejí příjemný chlad. Příroda kolem je v plném rozkvětu a sytě zelená. V hlavní sezóně bývá více návštěvníků, proto je vhodné přijít hned ráno. Nezapomeňte na lehké letní oblečení a dostatek tekutin.
Podzimem se krajina kolem památky zabarví do zlatavých a červených tónů, což dodává místu melancholickou atmosféru. Mlžná rána mohou kostelu vdat tajemný vzhled. Vhodná je nepromokavá obuv a teplý svetr. Ideální je návštěva v odpoledních hodinách, kdy slunce barví stěny do teplých odstínů.
V zimě působí kostel velmi klidně a majestátně, zejména pokud je krajina pokryta sněhem. Kontrast bílé barvy a kamene vytváří minimalistický obraz. Je nezbytné mít na sobě teplé zimní oblečení a pevné boty.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cz/pamatky/kostel-svateho-jakuba-starsheho-rana-1034
- https://www.muzeumbreclav.cz/cz/pamatky/kostel-svateho-jakuba-starsheho-rana
- Wikidata (Q27355529)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: Petr1888 / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře