kostel svatého Martina (Zámrsk) Kostel

Kostel svatého Martina v Zámrsku představuje pozdně barokní farní chrám postavený v letech 1781–1782 na místě starší gotické stavby z 14. století. Nachází se v obci Zámrsk, ležící v okrese Ústí nad Orlicí, a je typickým příkladem vrchnostenské barokní architektury. Šlechta zde investovala do sakrálních staveb jako projev své moci i náboženského vyznání. Jeho hodnotu tvoří nejen bohatá výzdoba interiéru i exteriéru, ale i dochované prvky původního kostela, jako je pískovcová křtitelnice ve tvaru kalichu. Jako kulturní památka slouží dodnes jako farní dům římskokatolické farnosti Zámrsk.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1350, kdy je zmiňován jako farní chrám v listině Arnošta z Pardubic. Gotická stavba stála na stejném místě až do 18. století, kdy ji nechal zbořit Jiří Jeník Zásadský z Gamsendorfu, majitel zámrského panství. Nový barokní kostel vznikl v letech 1781–1782 jako součást vrchnostenských staveb, které odrážely tehdejší společenské a náboženské změny po zrušení jezuitů a reformách Marie Terezie. Přisuzuje se mu autorství architekta Františka Kermera, avšak toto tvrzení není jednoznačně potvrzeno. Kostel nahradil starší sakrální objekt, ale zachoval některé jeho prvky, například pískovcovou křtitelnici.

Architektonicky jde o jednolodní zděnou stavbu s obdélným půdorysem a zaoblenými rohy, doplněnou půlkruhovým kněžištěm. Exteriér je členěn hladkými omítanými stěnami, plastickými šambránami oken a pilastry s římsovými hlavicemi. Západní průčelí je bohatě zdobené volutovým štítem, nikou s mušlovou konchou a rokokovými vázy na atice. Vstupní portál je lemován pískovcovými pilastry s volutami a nápisem s datací 1782. Interiér je plochostropý s valenou klenbou v Božím hrobě a štukovými dekoracemi. Důraz je kladen na rokokové oltáře: hlavní oltář svatého Martina z roku 1751 od Františka Pacáka z Litomyšle, boční oltář svatého Františka de Paula z roku 1760 od Františka Špičky a malíře Leopolda Felixe, a oltář Neposkvrněného početí Panny Marie, který je v inventáři již z roku 1768. Varhany z roku 1907 od Josefa Kobrla nahradily starší nástroj, o němž se zmiňuje inventář z roku 1768.

Kostel vždy patřil římskokatolické církvi, konkrétně farnosti Zámrsk, spadající pod královéhradeckou diecézi. Vlastnické poměry panství se měnily: po Jiří Jeníkovi Zásadském z Gamsendorfu jej v 19. století převzali další šlechtické rody, například Bubna z Litic. V roce 1846 byla střecha pokryta šindelem, a v 70. letech 20. století proběhla rekonstrukce interiéru s instalací elektřiny. Sanktusník byl odstraněn až v roce 1986. Dochované náhrobky z let 1531 a 1590 majitelů Lukavských z Lukavice připomínají historii původního kostela.

Mezi zajímavosti patří socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1727, stojící v blízkosti kostela a starší než samotná barokní stavba. V okolí se nachází také samostatně stojící zvonice z téže doby jako kostel, fara z poloviny 19. století a přírodní rezervace Častolovice s barokním zámkem ve vzdálenosti asi osm kilometrů. Kostel svatého Martina tak není jen důležitým sakrálním objektem, ale také součástí širšího kulturního a přírodního kontextu regionu.

Dnes kostel slouží jako aktivní farní dům a je přístupný veřejnosti. Jeho interiér i exteriér jsou zachovány v původní podobě s minimálními úpravami, což umožňuje návštěvníkům prozkoumat autentickou barokní architekturu a umělecká díla. Pro milovníky historie a sakrální architektury je návštěva tohoto kostela zajímavým zážitkem i příležitostí poznat vrchnostenský barok v jeho původní podobě. Zámrsk s kostelem svatého Martina tak nabízí nejen kulturní, ale i duchovní zážitek, který stojí za objevování.