kostel svatého Mikuláše v Praze-Starém Městě Kostel
Kostel svatého Mikuláše se nachází na Staroměstském náměstí v Praze a představuje jednu z nejpomatenamnějších sakrálních staveb centra. Současný chrám vznikl mezi lety 1732 a 1737 podle návrhu stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera a nahradil gotickou baziliku, jejíž počátky se připisují roku 1273. Původní gotická stavba byla věž s hranolovou věží krytou jehlancovou stříškou a tvořila významný protiklad kostelu Matky Boží před Týnem na opačné straně náměstí.
Za krále Václava IV. se kostel stal jedním z center husitské ideologie. Zde hlasitě kázali reformátoři Jan Milíč z Kroměříže a Matěj z Janova. Po období rebelie se stavba vrátila ke katolické tradici. Roku 1635 ji převzali čeští benediktini z emauzského kláštera, kterým císař uvolnil prostor pro komunitu z katalánského Montserratu. Mniši provedli první přestavbu v letech 1650–1660 pod vedením opata Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka. Na počátku 18. století pak pověřili stavitele Františka Maxmiliána Kaňku a jeho otce Víta Václava Kaňky návrhem a realizací prelatury a refektáře.
Rozhodující změna přišla v třicátých letech 18. století. Mezi lety 1730 a 1739 byla původní gotická stavba kompletně stržena, byla ponechána jen krypta. Na jejím místě vznikla nová barokní stavba se zásadním architektonickým řešením – centrální dispozice s kupolí v křížení a prodlouženým závěrem. Při západní straně se vystavěla prelatura. Interiér zdobily obrazy výtvarníků Jana Kryštofa Lički, Jana Bedřicha Hesse a Matěje Zimprechtá, kterými se vyzdobily oltáře. Součástí byla také výzdoba Asama (jejíž fresky byly později zabíleny).
V roce 1787 za panování císaře Josefa II. došlo k zásadnímu zlomovému bodu. Kostel byl odsvěcen a klášter zrušen. Veškeré vybavení, včetně zvonů a uměleckých předmětů, bylo rozprodáno či zrekvírováno. Roku 1791 majetek koupila pražská obec, která jej užívala jako skladiště. Během napoleonských válek zde bylo uskladňováno obilí. Roku 1865 se prostor připravil jako koncertní sál. Zásadní obrat nastal roku 1871, kdy si budovu pronajala ruská pravoslavná církev, která v českých zemích do té doby vlastní chrám neměla. Kostel sloužil českým i především ruským věřícím do roku 1914. Jeho prvním duchovním správcem se stal Nikolaj Nikolajevič Ryžkov, později zde působili metropolita Jevlogij a biskupové Sergij a Isaakij. Po získání vlastních kostelů (Cyrila a Metoděje a Zesnutí Bohorodice) se stavba přeměnila v posádkový kostel a skladiště.
Dnešní vzhled kostela nese stopy jeho složité minulosti. Při asanaci staré Prahy byla zbořena přilehlá barokní prelatura, čímž se otevřel pohled na boční fasádu. Roku 1904 ji upravil architekt Rudolf Kříženecký quasibarokním portálem. Z původní gotické stavby se v dnešním sklepení dochovalo jen několik stavebních prvků. Kostel zůstává důležitým svědectvím o transformaci Staré Prahy a snoživosti bohoslužebného prostoru.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1273
- první zmínka o gotickém farním kostele
- 1635
- převzetí gotické baziliky benediktiny z Emauzského kláštera
- 1732
- zahájení stavby současného barokního chrámu
- 1787
- odsvěcení kostela a zrušení kláštera za panování Josefa II.
- 1871
- pronajetí chrámu ruské pravoslavné církvi
Stavební vývoj
Původně šlo o gotickou baziliku s věží, z níž v současnosti zůstala pouze krypta. V letech 1730–1739 byla nahrazena barokní centrální stavbou s kupolí. V roce 1904 bylo jižní průčelí upraveno quasibarokním portálem.
Historické události
1732–1737 výstavba současného barokního chrámu, 1787 odsvěcení kostela a zrušení kláštera, 1871 pronajetí chrámu ruské pravoslavné církvi.
Vlastníci
Do roku 1635 farní kostel, od roku 1635 benediktini z Emauzského kláštera, od roku 1791 pražská obec.
Zajímavosti
- Kostel svatého Mikuláše se nachází na Staroměstském náměstí a představuje jednu z nejpomatenamnějších sakrálních staveb centra. - Současný chrám vznikl mezi lety 1732 a 1737 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, nahradil gotickou baziliku z roku 1273. - Za krále Václava IV. se stal jedním z center husitské ideologie, kde hlasitě kázali reformátoři Jan Milíč z Kroměříže a Matěj z Janova. - Roku 1635 převzali čeští benediktini z emauzského kláštera, kteří provedli první přestavbu v letech 1650–1660 pod vedením opata Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka. - V roce 1787 byl kostel odsvěcen a klášter zrušen, což vedlo k rozprodání vybavení a následnému užívání budovy jako skladiště a koncertního sálu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Mikuláše najdeme na Staroměstském náměstí v Praze. Dnešní barokní chrám vznikl ve 30. letech 18. století podle návrhu architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Na jeho místě dříve stál gotický farní kostel, zmiňovaný už k roku 1273. Byla to bazilika s hranolovou věží v západním průčelí, ke které přiléhala fara a farní škola. Tvořila protiváhu kostelu Matky Boží před Týnem na druhé straně náměstí. Za vlády krále Václava čtvrtého tu kázali reformní kazatelé Jan Milíč z Kroměříže a Matěj z Janova. Z gotické stavby zůstalo jen několik prvků zazděných v dnešním sklepení.
Roku 1635 získali kostel čeští benediktini z Emauzského kláštera. Svůj dosavadní klášter museli uvolnit pro novou komunitu, kterou císař pozval z katalánského Montserratu. Benediktini nejprve přistavěli klášterní budovy. Na počátku 18. století pro ně mladý František Maxmilián Kaňka navrhl prelaturu a refektář a stavbu provedl jeho otec Vít Václav Kaňka. Potom byla gotická bazilika stržena, zůstala jen krypta, a Dientzenhofer postavil centrální stavbu s kupolí a prodlouženým závěrem.
Klášter však dlouho nevydržel. Roku 1787 jej za vlády císaře Josefa druhého zrušili a kostel odsvětili. Oltáře, obrazy, sochy i zvony se rozprodaly nebo rozdaly, mimo jiné hlavní oltářní obraz Jana Kryštofa Lišky Svatý Mikuláš žehná lodím. Socha svatého Jana Nepomuckého skončila na mostě v Přešticích, odkud se v 80. letech 20. století zřítila do řeky. Po rekonstrukci se dostala do Lapidária Národního muzea.
Od roku 1791 kostel patřil pražské obci a sloužil jako skladiště, za napoleonských válek v něm leželo obilí. Roku 1865 byl vyklizen a připraven jako koncertní sál. Roku 1871 byl na žádost ruského hraběte Goleniščeva-Kutuzova pronajat pravoslavné církvi, která v českých zemích neměla vlastní chrám. Sloužil hlavně ruským věřícím až do roku 1914 a prvním duchovním správcem byl Nikolaj Nikolajevič Ryžkov. Asamovy fresky byly tehdy zabíleny.
Při asanaci staré Prahy byly do roku 1908 zbořeny prelatura i klášterní budovy. Tím se otevřel pohled na boční fasádu kostela. Architekt Rudolf Kříženecký ji roku 1904 doplnil o portál napodobující baroko.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v jasných dnech, kdy sluneční světlo krásně zvýrazní barokní zdobení chrámu. Nejlepší místa pro snímání fotografií jsou přímo z okolí, odkud uvidíte celou budovu v jejím plném rozměru.
Doprava do centra je velmi pohodlná pomocí hromadné dopravy; aktuální jízdní řády si prosím ověřte ve vyhledávači.
Při návštěvě se doporučuje mít u sebe drobné peníze a pití. Pro rodiny s malými dětmi je dobré plánovat delší přestávky, aby si děti mohly odpočinout po prohlídce interiéru.
V bezprostřední blízkosti se nachází Staroměstské náměstí a kostel Matky Boží před Týnem, které jsou ideální pro krátkou procházku po prohlídce památky.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Pařížská, Staroměstské náměstí, Staré Město, Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 38203/1-32).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 299 let do Prahy-Starého Města. Kde bys se ztratil? V ulicích plných kočárů a lidí v historických šatech? Na konci jedné z těchto úzkých uliček stál kostel svatého Mikuláše.
Jak to tady vypadalo? Byla tu velká města, která se táhla dál než víš. Lidé žili v domech s kamennými stěnami a střechami pokrytými šindelem. V nich byla ohniště pro vaření jídla a krb pro zahřívání. Kostel svatého Mikuláše byl jedním z nejhezčích a nejdůležitějších staveb města.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Staroměstské náměstí, kostel Matky Boží před Týnem.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Kostel svatého Mikuláše, sakrální památka. Stojí za návštěvu jako hlavní cíl vaší cesty. 2. Staroměstské náměstí, městské náměstí. Nabízí návštěvníkům pohled na rušné centrum města. 3. Kostel Matky Boží před Týnem, chrám. Tato stavba s vysokými věžemi je významným bodem v okolí.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se kostel svatého Mikuláše v Praze-Starém Městě promění v přitažlivé místo, kde sluneční paprsky osvětlují architektonický krásný detail. Zelená vegetace kolem kostela nabízí klidné a živou atmosféru. Navštěvníci si mohou užít mírné počasí, které je ideální pro dlouhé procházky v okolí. Doporučuje se navštívit kostel brzy ráno nebo později ve dne, aby se vyhnuli středním hodinám, kdy se může zvýšit počet návštěvníků.
Léto: V létě se Staré Město proměňuje v živou a plnou energie část Prahy. Slunečné dny přinášejí ideální podmínky pro návštěvu kostela svatého Mikuláše, kdy je osvětlení nejlepší pro fotografování a pochopení architektonických detailů. V této sezóně se doporučuje navštívit památku brzy ráno nebo později večer, aby se vyhnuli horkým středním hodinám a vysokému počtu návštěvníků. Nezapomeňte na lehké oblečení a ochranu před sluncem.
Podzim: V podzimu nabízí Staré Město jedinečnou atmosféru s tmavšími barvami stromů a klidnějším počasím. Kostel svatého Mikuláše se osvětluje jemným západním sluncem, což vytváří magickou atmosféru. Toto období je ideální pro návštěvu, protože je méně návštěvníků a lze si užít klidný den pro prozkoumání historického centra. Doporučuje se nosit mírné oblečení a navštívit památku v středních hodinách dne.
Zima: V zimě nabízí Staré Město charakteristickou atmosféru, kdy je kostel svatého Mikuláše osvětlen měkkými paprsky ledových nebo sněžných dnů. Tato sezóna přináší klidnější návštěvníky a jedinečné pohledy na památku v zimním dešti či sněhu. Doporučuje se navštívit kostel brzy ráno nebo později ve dne pro optimální zážitek.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: A.Savin / FAL — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Staré Město
Zobrazit vše v obci
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře