Kejřův mlýn Vodní mlýn
Kejřův mlýn je bývalý vodní mlýn na říčce Rokytce v pražském Hloubětíně. Tento objekt je významný svou dlouhou historií sahající do 16. století. Architektonicky vyniká prvky rondokubismu a barokními detaily na historické bráně.
Dějiny mlýna ve Starém Hloubětíně jsou doloženy od roku 1544. Tehdy se v Křižovnické soudní knize objevila první zmínka o nákupu mlýna mlynářem Matoušem od Václava. Areál i okolní pozemky vlastnil řád křižovníků s červenou hvězdou, který zde provozoval hospodářský dvůr. Po dobu 150 let byl mlýn pronajímán. Mlynáři museli mlít obilí pro řádový špitál a odvádět úrok. V období rozkvětu na konci 16. a počátku 17. století měl mlýn tři moučná kola, štěpnici, jedenáct lánů orných polí a dvě louky. Během třicetileté války byl objekt vypálen a zničen, později však obnoven. V letech 1713–1730 jej řád křižovníků vykoupil z dědičného nájmu a spravoval jej přímo. Po válkách o dědictví rakouské byl mlýn opět poničen.
Chráněný areál na parcele 1757 tvoří tři stavby: obytný dům, brána a hospodářská budova. Obytný dům je dvoupodlažní vilou z 20. let, postavenou v rondokubistickém stylu na místě staršího domu. Budova má sedlovou střechu, v patře výrazné půlkruhové arkýře a balkon. Historická brána má půlkruhové zaklenutí a zděnou nadezdívku s vykrojenými rohy. V kamenném ostětí se nachází klenák se znakem řádu křižovníků a datem 1718. Vedle hlavní brány jsou menší vstupy se stejným zakončením, vyplněné kovanými mřížovými vraty se stáčenými motivy. Hospodářská budova mlýnice má mansardovou střechu a štít z první poloviny 20. století.
Mezi významné majitele a nájemce patřil Jakub Bartl, měšťan ze Starého Města, který areál upravoval od roku 1780. V roce 1912 se mlýn stal vlastnictvím Josefa Kejře, po němž nese své současné jméno. Na jeho přítomnost upozorňuje pamětní deska s nápisem Jos. Kejř 1917. V roce 1899 se zde narodila operní pěvkyně Anna Kejřová. Po druhé světové válce mlýn ztratil původní funkci a sloužil jako sklady, například pro čokoládovny Orion.
Na počátku 21. století prošel areál rozsáhlou rekonstrukcí. Skupina investorů v roce 2008 dokončila přestavbu na 79 bytů. Na tento projekt navázaly další stavby: Kejřův park z roku 2012 a Kejřův park 2 z roku 2013. Současný areál tvoří převážně čtyř až pětipatrové domy s byty o rozloze 36 až 99 metrů čtverečních, které mají balkon či předzahrádku. Objekt byl v roce 2006 zapsán jako kulturní památka.
Kejřův mlýn je zajímavým příkladem transformace historického vodního mlýna v moderní bytový komplex. Pro návštěvníky je nejvýraznější kontrast mezi historickou bránou a rondokubistickou architekturou u říčky Rokytky.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1544
- První písemná zmínka o mlýnu v Křižovnické soudní knize.
- 1718
- Významná úprava mlýna.
- 1899
- Narození operní pěvkyně Anny Kejřové.
- 2006
- Zápis mlýna mezi kulturní památky.
- 2008
- Dokončení přestavby mlýna na byty.
Stavební vývoj
Areál zahrnuje různé stylové prvky, od barokní brány s klenákem z roku 1718 po rondokubistickou vilu z 20. let 20. století. Mlýnská budova má mansardovou střechu a štít z první poloviny 20. století. Většina objektů byla v roce 2008 rekonstruována na bytové domy.
Historické události
1544 - první písemná zmínka o mlýnu, 1718 - významná úprava mlýna, 2006 - zápis do seznamu kulturních památek, 2008 - dokončení přestavby na byty.
Vlastníci
Řád křižovníků s červenou hvězdou (do 18. století), Jakub Bartl (od 1780), Josef Kejř (od 1912).
Zajímavosti
– Historie mlýna sahá do 16. století a první zmínka o nákupu se objevila v roce 1544. – Architektonicky vyniká prvky rondokubismu a barokními detaily na historické bráně. – V období rozkvětu na konci 16. a počátku 17. století měl mlýn tři moučná kola, štěpnici, jedenáct lánů orných polí a dvě louky. – V roce 1899 se zde narodila operní pěvkyně Anna Kejřová. – Objekt byl v roce 2006 zapsán jako kulturní památka.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kejřův mlýn je bývalý vodní mlýn na říčce Rokytce ve Starém Hloubětíně, nedaleko Hořejšího rybníka. Jeho historie sahá do 16. století, dnes se v něm bydlí.
První písemná zmínka pochází z roku 1544, kdy mlýn koupil mlynář Matouš od mlynáře Václava. Mlýn i okolní pozemky patřily řádu křižovníků s červenou hvězdou, kterému patřil také hospodářský dvůr v Hloubětíně. Po dobu 150 let řád mlýn pronajímal. Mlynáři museli mlít obilí pro řádový špitál a odvádět úrok. Největší rozkvět zažil mlýn na konci 16. a počátkem 17. století. Tehdy k němu patřila tři moučná kola, štěpnice, 11 lánů orných polí a dvě louky.
Za třicetileté války byl mlýn vypálen a pobořen. Po obnově se nájemci často střídali. Výjimkou byla léta 1713 až 1730, kdy křižovníci mlýn vykoupili z dědičného nájmu za 3500 zlatých a spravovali ho sami. V roce 1718 prošel výraznou úpravou. Znovu byl poničen za válek o dědictví rakouské. Od roku 1780 ho držel staroměstský měšťan Jakub Bartl, který areál o rok později nechal upravit. Roku 1912 mlýn získal Josef Kejř, po němž nese jméno. Připomíná ho pamětní deska s jeho jménem a letopočtem 1917. V roce 1899 se zde narodila operní pěvkyně Anna Kejřová.
Po druhé světové válce mlýn přestal sloužit hospodářství i bydlení a stal se skladem, mimo jiné pro Čokoládovny Orion. V roce 2006 byl zapsán mezi kulturní památky. Následovala přestavba, při níž byl doplněn o nové stavby a vzniklo v něm 79 bytů. Dokončena byla v roce 2008 a navázaly na ni další bytové domy Kejřova parku.
Z původního areálu se dochovaly tři chráněné stavby: obytný dům, brána a hospodářská budova. Obytný dům je dvoupodlažní vila z 20. let 20. století se sedlovou střechou a prvky rondokubismu. V patře má výrazné půlkruhové arkýře a balkon. Brána je půlkruhově zaklenutá a nad ní je zděná nadezdívka s vykrojenými rohy. Na klenáku v ose kamenného ostění je znak křižovníků a letopočet 1718. Po stranách brány jsou menší vstupy. Bránu i vstupy vyplňují kovaná mřížová vrata se stáčenými motivy. Hospodářská budova, bývalá mlýnice, má mansardovou střechu a štít z první poloviny 20. století.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je brzké dopoledne nebo pozdní odpoledne, kdy je světlo měkčí a okolní příroda klidnější. V letních měsících nabízí okolní toky příjemný stín a ochlazení.
Doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv vhodnou pro procházky podél vody a případně přípravek proti hmyzu. Pro rodiny s dětmi je ideální procházka podél toku, která nabízí zajímavosti v přírodě.
Pro fotografování jsou nejlepší místa v blízkosti toku, kde lze zachytit odlesky světla na vodní hladině. Nejlepší světlo bývá během tzv. zlaté hodinky.
V blízkém okolí můžete prozkoumat průběh říčky Rokytky nebo navštívit Hořejší rybník, což jsou ideální cíle pro krátké výlety.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili. Podle památkové evidence probíhá obnova, přístup proto může být omezený.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Hloubětín, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000001449).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Říčka Rokytka a Hořejší rybník.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Hořejší rybník (vodní plocha): Ideální místo pro klidný začátek procházky a pozorování vodního prostředí. 2. Říčka Rokytka (vodní tok): Cesta podél břehu nabízí příjemnou přírodu a vede přímo k cíli. 3. Kejřův mlýn (mlýn): Hlavní památka, která představuje unikátní technickou stavbu v krajině.
Sezónní doporučení
Jaro přináší kolem mlýna svěží zelenou barvu a probouzející se přírodu, která vytváří optimistickou atmosféru. Světlo je v tomto období jemné a neoslňuje, což je ideální pro pozorování architektury. Doporučujeme si vzít vrstvené oblečení, protože ranní chlad u vody může být stále cítit. Je to nejlepší čas pro návštěvu, pokud hledáte klid bez velkých skupin lidí.
V letních měsících je zde nejvíce života a sluneční záře krásně zvýrazňuje detaily historické stavby. Kvůli hlavní letní sezóně a vyššímu počtu návštěvníků je nejlepší dorazit brzy ráno, abyste si užili klid. Oblečte se lehce, nezapomeňte na ochranu před sluncem a mějte u sebe dostatek vody, aby vás horko příliš netrapilo.
Podzimní období nabízí nádherné zlaté a hnědé odstíny listí, které se v kombinaci s ranní mlhou vytvářejí magickou a melancholickou náladu. Pro pohyb v okolí je nezbytná kvalitní nepromokavá obuv a teplejší oděv. Ideální je navštívit místo během odpoledních hodin, kdy barvy pod klesajícím sluncem nejvíce vyniknou.
Zimą působí mlýn v tichu a klidu, zejména pokud je vše pokryté sněhem. Dny jsou krátké, proto plánujte návštěvu kolem poledne, abyste se vyhnuli tmě. Je nutné si vzít velmi teplé oblečení a boty s dobrou protiskluzovou podrážkou, aby byla vaše procházka bezpečná i na mrazivých a kluzkých cestách.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: ŠJů (cs:ŠJů) / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Příběh: Kejřův mlýn
Bylo to v pondělí ráno, kdy Martin zjistil, že jeho obyčejný hmotný svět se vyjasňuje pod vlivem nápadného pohřmění nad Kejřovým mlýnem. Na chvilku se mu zdá…
Číst příběh
Pověst: Kejřův mlýn
Traduje se, že v celém Hloubětíně nebylo místa, kde by voda zpívala hlasitěji než u mlýna v záhybu říčky Rokytky. Staří obyvatelé vyprávějí, že náhon k mlýnu…
Číst příběhFotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře