Městské opevnění v Broumově Městské hradby

Vítejte v Broumově. Stojíte právě před torzitovitými pozůstatky městského opevnění, které tvoří historickou ohradu zdejšího starobylého centra. Dovolte mi, abych vás provadil historií a tajemstvími těchto starých hradeb, které po staletí chránily město i přilehlý klášter. Zvedněte nyní hlavu a rozhlédněte se kolem sebe. Historické jádro Broumova leží na přirozeném ostrohu nad pravým břehem řeky Stěnavy a před vámi se rozprostírá středověký půdorys takzvaného slezského typu, který je dodnes vymezen právě těmito mohutnými, byť částečně dochovanými hradbami.

Pojďme se společně vrátit v čase do doby, kdy tyto zdi začaly psát svůj příběh. Vznik a rozvoj opevnění úzce souvisí s rozkvětem celého regionu. Klíčový moment nastal v roce třináct set čtyřicet osm, kdy český král Karel Čtvrtý rozšířil právo hradeb opatovi v Broumově. Právě toto královské rozhodnutí umožnilo zahájení rozsáhlé výstavby zdejších fortifikací. Původní středověký obranný systém byl postupně doplňován a upravován, a to částečně i v raně barokním období. Ochrana města nebyla svěřena pouze samotným zdem, ale celému komplexu staveb. V minulosti vedly do města dvě hlavní brány, a sice Horní a Dolní brána, které doplňovalo ještě několik menších forten a také bastionů.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a detailům, které máte přímo před sebou. Hradby, na které se díváte, představují významnou připomínku obranného stavitelství minulých staletí. Všimněte si, jak byly tyto kamenné struktury chráněny a zesilovány. Stavitelé nevyužívali pouze samotnou výšku zdí, ale pomáhali si i umělými terénními úpravami. K zesílení obranné funkce sloužily také parkány a hluboké šíjové příkopy, které ztěžovaly nepříteli přístup k hradbám. Ačkoliv se do dnešních dnů dochovala pouze torzovitá část celého systému, památka si stále nese silný genius loci a vypovídá o strategickém významu Broumova.

S tímto místem jsou spojeny významné historické osobnosti. Již zmíněný král Karel Čtvrtý se svým rozhodnutím zásadně podepsal pod podobu a bezpečnost města. Později, v devatenáctém století, zasáhl do osudů opevnění také Karel Wischin. Druhá polovina devatenáctého století totiž přinesla zásadní proměny, které vedly k zániku původních bran. V roce osmnáct set dvacet šest definitivně zanikla Dolní brána a o více než půl století později, v roce osmnáct set osmdesát, ji následovala také Horní brána, čímž se tehdejší podoba města navždy proměnila.

Zdejší hradby však po svém vojenském vyřazení našly nové uplatnění. Krásným příkladem je rok osmnáct set osmdesát pět, kdy byla takzvaná Lázeňská fortna citlivě upravena na vyhlídku s parapetem. Toto místo tak začalo sloužit lidem k procházkám a obdivování okolní krajiny namísto odrážení nepřátelských útoků. O tom, že tyto starobylé zdi mají nevyčíslitelnou hodnotu, svědčí i fakt, že již v roce devatenáct set padesát osm byly části dochovaného opevnění oficiálně zapsány na seznam kulturních památek České republiky.

Závěrem bych vás chtěl pozvat k dalšímu prozkoumávání Broumova. Vydejte se podél hradeb, vnímejte atmosféru místa, kde se potkává středověká gotika s barokními vlivy, a nechte na sebe dýchnout historii utaženou v kameni. Děkuji vám za pozornost, věřím, že se vám prohlídka města líbí, a loučím se s vámi na shledanou.