Vodní mlýn čp. 79 Vodní mlýn
Feldekův mlýn v Bylanech na Kutnohorsku je barokní vodní mlýn na potoce Bylanka, který je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Objekt je pozoruhodný svou historií spojenou s kutnohorskou báňskou správou a dochovanými barokními prvky, jako jsou malované stropy či historická stoupa.
První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1715, kdy byl objekt uveden ve druhém tereziánském katastru jako hořejší mlýn s jednou stoupou. Tehdy patřil kutnohorským jezuitům. Historický kontext vzniku stavby odpovídá snahám habsburské monarchie o rozvoj zemědělství a těžebního průmyslu. Ačkoliv Kutná Hora v 18. století zažívala útlum své středověké těžební éry, technické zázemí mlýnů, včetně tohoto objektu, se nadále využívalo k drcení rudy a strusky.
Architektonicky jde o dvoukřídlou patrovou stavbu se střídmě zdobenou fasádou a polovalbovou střechou. Areál je chráněn jako celek. Jeho součástí je kromě samotné budovy mlýna také hospodářské stavení, stodola a ohradní zeď s vraty. Před východním průčelím stojí pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého. V interiéru se dochovaly barokní malované stropy a historická stoupa, zatímco původní vodní kolo na vrchní vodu již zaniklo.
Vlastnická historie objektu je doložena od 18. století, kdy mlýn patřil jezuitům. Dvě ručně malované barokní mapy z let 1726 a 1732 dokládají jeho tehdejší význam pro báňskou správu. V roce 1839 je v indikační skice jako majitelka mlýna, tehdy evidovaného pod číslem popisným 71, uvedena Dorothea Feldek. Od jejího jména je odvozen současný název objektu.
Klíčové události v dějinách mlýna jsou vázány především na jeho technické využití v první polovině 18. století, kdy sloužil k drcení surovin pro potřeby kutnohorského hornictví. Dnes není objekt trvale obýván a nachází se ve špatném technickém stavu.
Feldekův mlýn představuje cenný doklad technické historie a barokního stavitelství v regionu Kutné Hory. I přes současný neutěšený stav areálu zůstává významnou památkou, která vypovídá o propojení zemědělského provozu a průmyslové činnosti v minulých staletích. Návštěva tohoto místa nabízí možnost nahlédnout do historie, která formovala technický ráz české krajiny.
Historické milníky
- 1715
- První písemná zmínka o mlýně v druhém tereziánském katastru.
- 1726
- Zobrazení mlýna na barokní mapě s poznámkou o příslušnosti k báňské správě.
- 1839
- Záznam v indikační skice uvádějící majitelku Dorotheu Feldek.
Stavební vývoj
Objekt je dvoukřídlá patrová stavba s polovalbovou střechou a střídmě zdobenou fasádou. V interiéru se dochovaly barokní malované stropy a historická stoupa. Původní vodní kolo na vrchní vodu již zaniklo.
Historické události
První písemná zmínka v tereziánském katastru roku 1715. Využití mlýna pro potřeby báňské správy v první polovině 18. století.
Vlastníci
Kutnohorští jezuité (18. století), Dorothea Feldek (1839).
Zajímavosti
– Mlýn je barokní stavba na potoce Bylanka, která je chráněna jako nemovitá kulturní památka. – V osmnáctém století se technické zázemí mlýna využívalo k drcení rudy a strusky pro potřeby kutnohorského hornictví. – Součástí areálu je kromě budovy mlýna také hospodářské stavení, stodola, ohradní zeď s vraty a pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého. – V interiéru se dochovaly barokní malované stropy a historická stoupa, zatímco původní vodní kolo na vrchní vodu již zaniklo. – Současný název objektu je odvozen od jména Dorothea Feldek, která byla v roce 1839 uvedena jako majitelka mlýna.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u Feldekova mlýna v Bylankách, krásného areálu plného historie a architektonického zázraku. Stojíte před dvoukřídlou budovou, jejíž patrové konstrukce se harmonicky prolínají s okolním krajinou. Mlýn je postaven na potoku Bylanka a jeho barokní stropy vás pozvou k prohlídce svých malovaných detailů. Před budovou stojí pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého, která dodává tomuto míru duchovní hloubku.
Pojďme se ponořit do historie tohoto fascinujícího objektu. První zmínka o mlýně sahá až k roku 1715, kdy byl zaznamenán v druhém tereziánském katastru. V roce 1726 je na barokní mapě označen jako součást báňské správy. Tato historie se odráží i v technických zařízeních, které sloužily nejen k mletí obilí, ale také k drcení rudy a strusky pro potřeby kutnohorského hornictví. V roce 1839 je mlýn zapsán v indikační skicě s Dorotheou Feldek jako majitelkou.
Podívejte se nahoru na barokní stropy, jejichž malby vyprávějí příběh o bohaté minulosti. Mlýn je postaven z pevných materiálů a jeho architektura odhaluje dovednosti neznámých stavitelů. Všimněte si hospodářského stavení, stodoly a ohradní zeď, které dodávají areálu celistvost.
Dorothea Feldek je jednou z klíčových osobností spojených s tímto místem. Její jméno je neoddělitelně spjato s mlýnem, který v roce 1839 vedla a spravovala.
Mlýn má svůj mýtus: v osmnáctém století byly jeho technické zařízení nezbytnou součástí hornických operací. Drcení rudy a strusky pro báňskou správu přidalo tomuto místu výjimečnou hodnotu.
Nyní, když jste se dozvěděli o historii a architektuře tohoto místa, pozvám vás k dalšímu prozkoumání. Prohlédněte si okolní krajinu, uvolněte si náladu a nechte se oslovit tichými příběhy, které tento mlýn skrývá. Doufám, že vás tento průvodce inspiroval k dalšímu objevování. Děkuji za vaši návštěvu Feldekova mlýna a doufám, že se vrátíte s novými zkušenostmi a dojmy.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo začátek podzimu, kdy je okolní zemědělská krajina nejvíce fotogenická a potok Bylanka má dostatek vody. Vzhledem ke špatnému stavu objektu doporučujeme návštěvu plánovat za suchého a slunného počasí pro lepší viditelnost detailů.
K mlýnu se nejsnáze dostanete vlastním automobilem po silnicích v okrese Kutná Hora. Aktuální spojení veřejnou dopravou si prosím ověřte v příslušném vyhledávači spojů.
Vzhledem ke stavu památky doporučujeme pevnou obuv a vhodné oblečení do terénu. Pokud se věnujete fotografování, nejlepší světlo pro zachycení barokních prvků a architektury mlýna je během dopoledních hodin, kdy slunce osvětluje průčelí budovy.
V bezprostředním okolí můžete prozkoumat malebnou zemědělskou krajinu podél potoka Bylanka, která nabízí klidné prostředí pro procházky. Celá oblast obce Bylany je vhodná pro nenáročnou turistiku v přírodě.
Pro rodiny s dětmi je lokalita vhodná jako cíl krátkého výletu spojeného s poznáváním historie venkova. Děti mohou pozorovat tok potoka Bylanka, avšak vzhledem ke špatnému stavu budov je nutné dbát zvýšené opatrnosti a nevstupovat do uzavřených či nebezpečných částí areálu.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili. Podle památkové evidence je objekt ve špatném technickém stavu – nevstupujte do něj a v okolí se pohybujte opatrně.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000140943).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Obec Bylany, potok Bylanka, okolní zemědělská krajina v okrese Kutná Hora.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Obec Bylany – obec. Výchozí bod cesty, kde lze pozorovat atmosféru místní vesnice. 2. Potok Bylanka – vodní tok. Procházka podél koryta potoka vede návštěvníky přímo k hlavní památce. 3. Vodní mlýn čp. 79 – mlýn. Hlavní cíl výletu, který představuje historické technické dílo. 4. Okolní zemědělská krajina – krajina. Procházka polemi v okrese Kutná Hora nabízí klid a typické pohledy na venkov.
Sezónní doporučení
Jaro – V období rozkvětu stromů a jemného jarního světla se k vodnímu mlýnu nese vůně čerstvě rozkvétajících květin a šumící vody, která po zimě opět nabírá sílu. Kvůli špatnému technickému stavu je nutné dbát na opatrnost na kluzkých kamenech u břehu; doporučuje se přijet v dopoledních hodinách, kdy je méně školních výletů, a obléci se do lehké bundy odolné vůči dešti a pohodlných bot s dobrým držením.
Léto – V letních měsících slunce svítí vysokým úhlem, voda v potoku proudí nejvíce a lze spatřit otáčející se mlýnské kolo, i když samotná stavba je v horším stavu. Pro vyhnutí se horkému odpolednímu davu je nejlepší dorazit brzy ráno, nosit klobouk, sluneční brýle a mít s sebou dostatek tekutin; lehké, prodyšné oblečení a pevná obuv jsou nezbytné.
Podzim – Podzimní zlaté listí a měkké podzimní světlo vytvářejí klidnou atmosféru, voda v kanálu pomalu klesá a okolní lesy nabízejí barevné scenérie. Stav mlýna zůstává špatný, proto je vhodné přijet v pozdním dopoledni, obléci se do vrstev – teplý svetr, voděodolná bunda a pevná obuv, která dobře drží na vlhkém podkladu; v tomto období je návštěvníků méně.
Kvůli nevyužitému zařízení je nutné být opatrný na kluzkém ledu a kontrolovat stav cesty předem. Nejvhodnější je návštěva kolem poledne, kdy je nejvíce světla; doporučuje se teplé oblečení, čepice, rukavice, a obuv s protiskluzovou podrážkou, aby byl pobyt bezpečný i v chladném počasí.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Sovicka169 / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Středočeský kraj
Zobrazit vše v kraji
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře