Žižkovský vysílač Rozhledna
Žižkovský vysílač je se svými 216 metry nejvyšší stavbou v Praze. Tato technická dominanta stojí na rozhraní Žižkova a Vinohrad v Mahlerových sadech. Byla postavena v letech 1985 až 1992 a představuje významný příklad inženýrství konce 20. století.
Potřeba výkonného vysílače pro Prahu vznikla roku 1974, kdy dosavadní vysílání z Petřínské rozhledny přestalo stačit. Původní plány na ocelový stožár na Petříně narazily na odpor památkářů, což vedlo k výběru lokality v Mahlerových sadech. Projekt architekta Václava Aulického a statiků Jiřího Kozáka a Alexe Béma zvítězil nad návrhy běžných železobetonových stožárů díky aerodynamické stabilitě a menšímu zásahu do panoramatu města. Výstavba začala v říjnu 1985 a provázely ji spory, včetně kontroverzí ohledně likvidace ostatků na místě bývalého židovského hřbitova. Po společenských změnách koncem roku 1989 byly práce dočasně zastaveny. V roce 1990 však pokračovaly a v březnu 1991 začalo oživování techniky.
Konstrukce věže spočívá na železobetonové desce o průměru 30 metrů a tloušťce 4 metry, která je umístěna 15 metrů pod povrchem. Svislou část tvoří tři válcové ocelové tubusy vyplněné betonem. Hlavní tubus o průměru 6,4 metru nese anténní nástavec. Dva vedlejší tubusy o průměru 4,8 metru slouží jako únikové cesty a technické zázemí. Unikátním prvkem je kyvadlový tlumič kmitů o hmotnosti 900 kg zavěšený ve špičce. Ten omezuje rozkmit věže ve větru na 20 centimetrů. Zaoblené tvary kabin, inspirované ocelářskou výrobou ve Vítkovických železárnách, jsou navrženy jako víceplášťové. Využívají odpadní teplo z vysílací techniky k vytápění.
Majitelem věže a provozovatelem vysílací části jsou České Radiokomunikace. Objekt slouží k šíření digitálního televizního a rozhlasového signálu; analogové televizní vysílání bylo ukončeno v dubnu 2009. V průběhu let prošla stavba úpravami, například v letech 2011 až 2012, kdy vzniklo luxusní hotelové apartmá.
Ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace. Ve výšce 93 metrů je umístěna vyhlídková kabina, která nabízí výhled do vzdálenosti až 100 kilometrů. Původní dimenzování prostor pro 40 až 50 osob reflektovalo záměr využít věž jako turistickou atrakci.
Žižkovský vysílač představuje unikátní spojení telekomunikační infrastruktury a veřejně přístupné vyhlídky, které dokumentuje technické ambice své doby. Návštěva tohoto objektu nabízí možnost seznámit se s netradiční architekturou a získat nevšední pohled na pražskou metropoli z nejvyššího stabilního bodu ve městě.
Historické milníky
- 1985
- Zahájení výstavby vysílače.
- 1992
- Dokončení a zprovoznění vysílače.
- 2009
- Definitivní ukončení analogového televizního vysílání.
- 2012
- Dokončení rekonstrukce a otevření hotelového apartmá.
Stavební vývoj
Základem je železobetonová deska v hloubce 15 metrů. Svislou konstrukci tvoří tři ocelové tubusy vyplněné betonem. Kabiny mají zaoblené tvary bez přechodových hran, inspirované ocelářskou výrobou.
Historické události
1985 zahájení výstavby, 1992 dokončení stavby, 2011–2012 rekonstrukce a vznik hotelového apartmá.
Vlastníci
České Radiokomunikace
Zajímavosti
– Žižkovský vysílač je se svými 216 metry nejvyšší stavbou v Praze. – Konstrukce věže stojí na železobetonové desce, která je umístěna 15 metrů pod povrchem. – Ve špičce věže je zavěšen kyvadlový tlumič kmitů o hmotnosti 900 kilogramů, který omezuje rozkmit věže ve větru na 20 centimetrů. – Zaoblené tvary kabin využívají odpadní teplo z vysílací techniky k vytápění. – Ve výšce 93 metrů se nachází vyhlídková kabina, ze které lze dohlédnout do vzdálenosti až 100 kilometrů.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Praze. Stojíte právě v místě, kde se dotýká země s nebem a kde se lidský technický nápad měří s výškami mraků. Podívejte se nahoru, tam, kde se vaše oči musí vytrnout z obvyklého pohledu na ulice a domy, aby mohly sledovat tu neuvěřitelnou, ocelovou linii, která se tyčí přímo nad vámi. To, co právě pozorujete, je Žižkovský vysílač. Je to monumentální stavba, která dominuje celému okolí a která je v celé Praze nejvyšší. Když zvednete hlavu a budete sledovat tu konstrukci, jak stoupá stále výše a výše, uvědomíte si její skutečnou velikost. Tato věž dosahuje výšky dvě stě šest metrů. Je to výška, která vyvolává úžas a možná i mírnou úctu k tomu, jak moc se dokážeme jako lidé vzpovíjet. Vnímejte tu atmosféru, vnímejte tu sílu, kterou tato stavba vyzařuje, když stojí zde, v srdci čtvrti Žižkov, v blízkosti Mahlerových sad, a jako by neustále komunikovala s oblohou.
Pojďme se nyní posunout v čase a porozumět tomu, jak se tento technologický zázrak stal součástí naší krajiny. Tato stavba není stará tisíce let, ale její vznik byl velmi významným bodem v technické historii našeho města. Celý proces výstavby začal v roce osmdesát pět. Bylo to období, kdy se svět i naše země měnil a kdy se technické možnosti rozšiřovaly. Práce na tomto obrovském projektu trvaly mnoho let a jejich dokončení přišlo až v roce devadesát dva, kdy byl vysílač plně zprovozněný. Vznik této věže nebyl náhodný. Byl to pečlivě promyšlený plán, který měl sloužit k šíření informací a signálů, které tehdy byly naprosto klíčové pro každodenní život lidí. Architekti, kteří za tímto návrhem stáli, museli spojit krásu tvaru s nekompromisní funkčností. Mezi hlavní tvůrce, kteří vdechali této konstrukci její podobu, patří Václav Aulický, Jiří Kozák a Alex Bém. Jejich práce dnes slouží jako důkaz toho, jak se v té době dokázalo spojit umění stavění s potřebami moderní doby. I když se čas měnil a technologie se posunuly, tato věž zůstává pevnou součástí pražské panoramy. Dokonce i v pozdějších letech se o ni staralo, například v roce dva tisíce devět, kdy došlo k ukončení starého způsobu vysílání, nebo v roce dva tisíce dvanáct, kdy byla dokončena rekonstrukce, která přinesla i nové možnosti, jako jsou hotelová apartmá.
Nyní věnujte pozornost tomu, co vidíte přímo před sebou, pokud se podíváte na samotnou strukturu této stavby. Všimněte si té fascinující geometrie. Žižkovský vysílač není jen jeden masivní sloup. Jeho konstrukce je velmi specifická a skládá se ze tří velkých ocelových tubusů. Tyto tři válce tvoří samotný trup věže a nesou v sobě všechna ta důležitá místa, která vidíte v dálce. V těchto tubusech jsou ukryty různé prostory. Jsou tam vyhlídkové kabiny, které nabízejí lidem možnost podívat se na celé město z neuvěřitelné výšky. Jsou tam prostory pro restauraci, kde si můžete v klidu sednout a pozorovat město z výšky. A samozřejmě jsou tam i místa určená pro vysílací techniku, která je srdcem celé této stavby. Celá tato ocelová konstrukce musí být ale velmi stabilní, aby mohla takto vysoko stát. A právě proto je její základ skryt hluboko pod vašima nohama. Představte si, že tato obrovská věž nestojí jen na povrchu země, ale je pevně ukotvena v železobetonové desce, která je umístěna až patnáct metrů pod povrchem. Je to ta neviditelná síla, která zajišťuje, že i při silném větru zůstane věž pevná a neochvějná.
Možná vás nyní napadne jedna velmi zajímavá otázka. Jak je možné, že tak vysoká a úzká konstrukce, která se takto tyčí do nebe, zůstává stabilní, i když nad ní neustále fouká vítr? To je skutečně fascinující záhada, která má své technické vysvětlení. Ve špičce této věže se skrývá něco, co není na první pohled vidět, ale co je naprosto zásadní pro její přežití. Je tam totiž zavěšen kyvadlový tlumič kmitů. Představte si těžké těleso, které váží celých devět set kilogramů. Toto těleso funguje jako protiváha. Když vítr začne věž tlačit a snažit se ji rozkmitat, toto těžké kyvadlo se začne pohybovat tak, aby tento pohyb vyrovnalo. Díky tomuto unikátnímu systému je rozkmit věže ve větru omezen na pouhých dvacet centimetrů. Je to neuvěřitelný technický počin, který využívá fyzikální zákony k tomu, aby udržel tuto obrovskou ocelovou strukturu v klidu. Je to jako kdyby věž měla svůj vlastní vnitřní smysl pro rovnováhu, který jí pomáhá čelit neustálým silám přírody.
Doufám, že vás tento pohled na Žižkovský vysílač a jeho technickou genialitu zaujal. Tato stavba je mnohem víc než jen ocel a beton; je to symbol lidského pokroku a snahy dosáhnout nebes. Teď, když už víte o jejím podstatném jádru, o jejích architektech i o tajemství její stability, doporučuji vám pokračovat v procházce v těchto krásných Mahlerových sadech. Možná se znovu podíváte nahoru a uvidíte v té ocelové konstrukci něco jiného než jen vysokou věž, ale fascinující stroj, který stále bdí nad Prahou. Děkujeme vám za váš čas a přečtěte si ještě jednou detaily, které vás možná zaujaly. Přeujeme vám krásný zbytek dne při prozkoumávání tohoto města. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je hodinu před západem slunce. V tuto dobu uvidíte Prahu za denního světla, při západu a následně i při nočním osvětlení, což nabízí nejlepší vizuální zážitek.
K věži se dostanete pohodlně městskou hromadnou dopravou nebo autem. Parkování v přilehlých ulicích je omezené, proto doporučujeme využít vyhledávač spojení pro aktuální trasy tramvají či autobusů, které zastavují v docházkové vzdálenosti.
Pro fotografování doporučujeme vyhlídkovou kabinu, která nabízí panoramatický výhled na celou metropoli. Ideální je mít s sebou fotoaparát s kvalitním objektivem pro focení detailů architektury nebo širokoúhlý objektiv pro zachycení celého horizontu.
V okolí věže se nacházejí Mahlerovy sady a Vrch svatého Kříže, které jsou ideální pro procházku před nebo po návštěvě. Celá oblast čtvrtí Žižkov a Vinohrady nabízí příjemné prostředí pro odpočinek v zeleni.
Pro rodiny s dětmi je návštěva atraktivní díky výtahu, který vyveze návštěvníky do výšky během několika sekund. V blízkosti věže se nachází park, kde si děti mohou hrát, zatímco vy si užijete výhled na město.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Mahlerovy sady, Vrch svatého Kříže, čtvrť Žižkov a Vinohrady.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Sezónní doporučení
Jaro: Když se probouzí příroda, okolí věže získává svěží zelenou barvu a vzduch je příjemně čistý. Světlo je v tomto období měkké, což je ideální pro pozorování města bez příliš silných stínů. Pro návštěvu doporučuji připravit si vrstvené oblečení, protože počasí se může rychle měnit mezi chladem a teplem. Je to skvělý čas, kdy se vyhnete největším davům.
Léto: V letních měsících jsou dny nejdelší a slunce svítí nejsilněji, což vytváří velmi jasný výhled na celou Prahu. Atmosféra je velmi živá, ale kvůli vysokému počtu lidí je nutné plánovat návštěvu dříve, než začne hlavní špička. Oblečte se lehce a nezapomeňte na pitný režim. Nejlepší čas pro pozorování západu slunce je v pozdních večerních hodinách.
Podzim: Podzimní období nabízí nádherné zlaté odstíny v okolních parcích a často i mlhavé ráno, které dodává výhledu magickou náladu. Světlo je v tomto čase hluboké a velmi zajímavé pro zachycení obrazu. Připravte si větrovku nebo teplejší bundu, protože na otevřených prostorech může foukat silnější vítr. Počet lidí se v tomto období začíná snižovat, takže je zde klidněji.
Zima: Zimą je vzduch nejostřejší a díky studenému počasí bývá často vynikající viditelnost do dálky. Dny jsou však krátké, proto je dobré přijít brzy po otevření, abyste stihli využít denní světlo. Oblečte se velmi teple a vrstevnatě, aby vám nebylo zima při delším stání. V adventním čase je v okolí cítit zvláštní klid a mírná melancholie.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Norbert Požár (cs:Wikipedista:Bertik) / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře