Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Žíkovec

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Žíkovec Hradiště

Žíkovec
hradiště Kulturní památka ruina Bez bezbar. přístupu Zdarma 1–2 hodiny Náročná Psi vítáni pro všechny věkové kategorie ideální za slunečného počasí Aktualizováno 25.09.2026
🏆 Líbí se vám tato památka? Hlasujte v soutěži Památka roku: Žebříček →
O památce Tehdy a dnes Milníky Stavební vývoj Zajímavosti Průvodce Tipy Akce v okolí V okolí Ubytování Trasa Sezóny Galerie Fotografie z okolí Zdroje Mapa Příběhy Recenze

Žíkovec je archeologické naleziště na ostrožně nad pravým břehem Vltavy v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tato lokalita pochází z pozdní doby bronzové a představuje významné bývalé centrum štítarské kultury.

Hradiště bylo poprvé opevněno v 10. století př. n. l. Tehdy zde vzniklo osídlení štítarské kultury, která v střední Evropě dominovala a projevovala se rozvojem opevněných center. V pozdějších etapách, konkrétně v době halštatské a hradištní, osídlení pokračovalo. V raném středověku byla využita především akropole, jež mohla sloužit jako útočiště, lovecký tábor či strážní bod. Předpokládá se, že toto místo bylo v určitém vztahu k blízkému hradišti u Kozárovic.

Lokalita leží na ostrožně s nadmořskou výškou přibližně 380 metrů u soutoku Vltavy a Voltýřovského potoka. Hradiště tvořila akropole o rozloze asi 1,4 hektaru a navazující předhradí zabírající přibližně 1,5 hektaru. Boční strany objektu chránily strmé svahy, které nestrpěly stavbu opevnění. U předhradí se však uvažuje o existenci palisády a brány, do které mohla vést cesta z údolí. Hlavní ochranu poskytovala mohutná hradba v severovýchodní části, kde byla umístěna vstupní brána. Tento osmdesátimetrový val dosahoval vůči vnější straně převýšení přes osm metrů.

Archeologický výzkum prokázal dvě stavební fáze hradby. První z nich, datovaná radiokarbonovým měřením do 10. století př. n. l., měla čelní zeď z velkých kamenů a vnitřní dřevohlinitou konstrukci. Stavba zanikla požárem, při němž se rozpadly jak čelní zeď, tak vnitřní hliněné těleso. Druhou hradbu postavili přímo na troskách té starší. Tato novější konstrukce disponovala kamennými lícovanými zdmi na vnější i vnitřní straně, přičemž prostor mezi nimi vyplňovaly hlína a kameny. Celková šířka hradby činila 240 až 270 centimetrů. Součástí byla i vnější obranná linie s málo patrným valem, na jehož koruně pravděpodobně stála palisáda. Výzkum v nižší části svahu odhalil také žlab, jenž mohl sloužit k ukotvení další palisády.

Lokalita je známá od konce 19. století. První průzkum provedl Bedřich Dubský v 40. letech 20. století, zatímco v 80. letech probíhal detailní výzkum opevnění pod vedením Lubomíra Smejtka. Dnes jsou pozůstatky naleziště chráněny jako kulturní památka. Původně strmé a na západě až kolmé svahy ostrožny jsou nyní částečně skryty pod hladinou vodní nádrže Orlík.

Tato památka představuje důležitý bod pro pochopení vývoje pravěkých opevněných sídlišť. Její návštěva nabízí vhled do historie doby bronzové a železné v této oblasti.

Kam dál

Hradeň 1,6 km Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou 2,5 km Orlík (Orlík nad Vltavou) 2,6 km Bukovany 6,9 km

Tehdy a dnes

Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.

Dnešní pohled – Žíkovec
Historická podoba – Žíkovec
Tehdy Dnes

Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Historické milníky

10. století př. n. l.
Vybudování první fáze hradby a vznik lokálního centra štítarské kultury.
1940. léta
První archeologický průzkum lokality provedený Bedřichem Dubským.
1980. léta
Detailní archeologický výzkum opevnění pod vedením Lubomíra Smejtka.

Stavební vývoj

Opevnění prošlo dvěma stavebními fázemi. První hradba z 10. století př. n. l. měla čelní zeď z kamenů a vnitřní dřevohlinitou konstrukci, kterou zničil požár. Druhá fáze spočívala v kamenném lícování obou stran hradby s výplní z hlíny a kamenů a doplnění o vnější obrannou linii s možnou palisádou.

Zajímavosti

– Lokalita pochází z pozdní doby bronzové a představuje významné centrum štítarské kultury. – Hradiště bylo poprvé opevněno v 10. století př. n. l. V raném středověku mohlo sloužit jako útočiště, lovecký tábor či strážní bod. – Hlavní ochranu poskytovala mohutná hradba v severovýchodní části. Tento osmdesátimetrový val dosahoval převýšení přes osm metrů. – První stavební fáze hradby zanikla požárem. Při němž se rozpadly jak čelní zeď, tak vnitřní hliněné těleso. – Původně strmé svahy ostrožny jsou nyní částečně skryty pod hladinou vodní nádrže Orlík.

Průvodce

Zobrazit text průvodce

⚙︎ Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.

Vítejte u hradiště Žíkovec. Zastavte se na okamžik a jen tak vnímejte prostor kolem sebe. Stojíte právě na místě, které v sobě uchovává tajemství několika tisíciletí. Podívejte se kolem sebe na tuto výraznou ostrožnu, na které se nacházíte, a vnímejte její strategickou polohu nad pravým břehem Vltavy. I když dnes v tomto místě dominuje klidná hladina vodní nádrže Orlík, v dávných dobách byla tato krajina úplně jiná, divočejší a pro lidi, kteří zde žili, naprosto klíčová. Před sebou vidíte pozůstatky jednoho z nejvýznamnějších pravěkých sídlišť v této oblasti, které sloužilo jako pevnost, domov i centrum moci.

Pojďme se nyní společně vrátit v čase, a to velmi daleko, až do desátého století přede naším letopočtem. Představte si, že se nacházíme v pozdní době bronzové. Právě v této době zde vznikla první fáze hradeb a Žíkovec se stal lokálním centrem takzvané štítarské kultury. Proč si lidé vybrali právě toto místo? Odpověď leží v samotné geografii. Tato vysoká skalnatá ostrožna poskytovala přirozenou ochranu z několika stran a zároveň umožňovala perfektní přehled nad okolním terénem a korytem řeky Vltavy, která byla v té době nejdůležitější dopravní a obchodní tepnou regionu. Kdo ovládal Žíkovec, ovládal i okolní krajinu a pohyb v údolí.

Nyní věnujte pozornost terénu pod vašimi nohama a okolnímu prostoru. I když dnes nemusíte vidět vztyčené zdi, které by připomínaly středověké hrady, architektura tohoto hradiště byla v své době impozantní. Všimněte si zejména severovýchodní části, kde byla vybudována mohutná hradba. Právě tato část byla nejvíce ohrožena útokem z vnitrozemí, a proto zde byla obrana nejsilnější. Zkuste si v mysli rekonstruovat, jak tyto hradby vypadaly, když byly nové, jak v nich pracovali lidé a jak hradby oddělovaly bezpečný vnitřní prostor od nebezpečného světa vně. Klíčovým prvkem celého komplexu je akropole, tedy nejvyšší a nejvíce opevněná část hradiště. Právě zde se pravděpodobně nacházely nejdůležitější stavby a zde pravděpodobně sídlila místní elita.

Život na Žíkovci nebyl jednorázovou událostí, ale dlouhým procesem. Po době bronzové zde osídlení pokračovalo i v době halštatské a hradištní. To znamená, že se zde generace střídaly a každá z nich do tohoto místa vnesla něco svého. I když se měnily kultury a technologie, strategický význam ostrožny zůstával stejný. Zajímavé je, že hradiště nezaniklo úplně, ale v raném středověku bylo znovu využito. V té době už však pravděpodobně nešlo o velké centrum s mnoha obyvateli, ale spíše o specifický strategický bod. Akropole mohla v této době sloužit jako útočiště pro okolní obyvatelstvo v případě nebezpečí, jako lovecký tábor pro šlechtičny či jako důležitý strážní bod, který hlídal přístup k řece.

Když dnes procházíte tímto terénem, je dobré pomyslet na ty lidi, kteří nám pomohli toto místo znovu objevit. Historie Žíkovce by zůstala skrytá v zemi, kdyby nebyl na něj v čtyřicátých letech minulého století upozorněn Bedřich Dubský. Právě on provedl první archeologické průzkumy, které odhalily, že pod vrstvami půdy spí fascinující pravěké sídliště. Později, v osmdesátých letech, přišel na řadu Lubomír Smejtek, který pod svým vedením realizoval detailní archeologický výzkum opevnění. Díky jejich trplivé práci a vědeckému přístupu dnes víme o štítarské kultuře a o tom, jak mohutné hradby zde kdysi stály. Představte si ty hodiny precizního vykopávání, sítě provázek a pečlivé dokumentace každého nalezeného střepu či zbytku dřevěného prvků hradby.

A nyní vás我想 pozvat k jedné malé úvaze, která je s Žíkovcem spojena. Existuje zde totiž určitá záhada, která provází každé takto staré hradiště. Proč se lidé v určitém okamžiku rozhodli místo opustit? Co vedlo k úpadku tohoto kdysi mocného centra štítarské kultury? Byl to tlak nepřátel, změna klimatu, nebo snad posun obchodních cest, které ztratily svou hodnotu? Tato otázka zůstává otevřená a v tom spočívá kouzlo archeologie. Každý kámen a každá vrstva sedimentu může být klíčem k odpovědi. Když se podíváte na dnešní klidnou krajinu, je těžké si představit, že zde kdysi vřela krev, zněly výzvy strážců a v ohních se tavilo bronzové nářadí a zbraně.

Představte si Žíkovec jako vrstvenou knihu. První kapitola byla napsána v desátém století přede naším letopočtem, kdy zde vzniklo centrum moci. Další kapitoly psaly halštatské kmeny a později raný středověk. a poslední kapitolu dopisují dnešní archeologové a návštěvníci, jako jste vy. Tato lokalita není jen hromadou kamenů a zeminy, je to památník lidské snahy o bezpečí, organizaci a dominanci nad krajinou.

Nyní, když už znáte základní příběh tohoto místa, doporučuji vám pokračovat v prozkoumávání okolí. Projděte se pomalu po hranicích ostrožny, vnímejte vítr z Vltavy a zkuste si představit, jak se z tohoto bodu viděl svět před třemi tisíci lety. Sledujte linie terénu, které naznačují, kde kdysi stály hradby, a zamyšlete se nad tím, jak krátký je lidský život v porovnání s věkem tohoto místa.

Děkuji, že jste se mnou vydali na tuto krátkou cestu časem. Doufám, že vás atmosféra Žíkovce zaujala a že odcházíte s pocitem úcty k lidem, kteří zde kdysi budovali své domovy a své pevnosti. Přeji vám příjemnou další cestu a mnoho dalších fascinujících objevů v našich krásných krajinách. Na shledanou.

Tipy pro návštěvníky

Nejlepší čas pro návštěvu Žíkovic je v raných měsících roku, zejména v dubnu až květnu, kdy jsou kraje kolem Vltavy nejkrásnější. Slunečné dny poskytují ideální podmínky pro prozkoumání ruiny a okolních přírodních krás.

Parkování je možné najít v blízkosti Vodní nádrže Orlík, kde můžete zastavit své vozidlo. Pro ty, kteří preferují veřejnou dopravu, je vhodné použít autobusové spojení až do nejbližšího nádraží nebo stanice, od které se lze dál dostat pěšky nebo na kole.

Při plánování návštěvy je dobré vzít s sebou ochranné proti slunci oblečení, vodící boty a zavlažovače. Nezapomeňte také na kapesník nebo deštník, pokud by počasí předpovídalo náhlý déšť.

Fotografování je zde skvělé zejména v polodenním světle, kdy slunce osvětluje krajinu a ruiny. Nejlepší místa pro fotky najdete na vyšších terasech s pohledem na Vltavu a okolní lesy.

V okolí Žíkovic je možné navštívit blízké hradiště u Kozárovic, které nabízí zajímavý historický přehled o oblasti. Pro rodiny s dětmi je vodní nádrž Orlík ideální pro pikniky a různé aktivity na volném vzduchu.

Firmy v okolí

Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:

Vaše firma Doporučujeme 0,2 km
Krátký popis, fotky, adresa, telefon a navigace — návštěvník vás má hned po ruce.

Chcete zde zobrazit svou firmu? Zaregistrujte se →

Akce v okolí

Výstava Inspirace Zvíkov
5. 4. 2026 – 1. 11. 2026
Výstava Inspirace Zvíkov
🖼️ Výstava 10,8 km
Prohlídku královského paláce doplňuje výstava INSPIRACE - ZVÍKOV, hrad Zvíkov v díle malířů, grafiků, samouků a dětí.
Státní hrad Zvíkov, Zvíkovské Podhradí
Výstava Zvíkov v krásné literatuře
5. 4. 2026 – 1. 11. 2026
Výstava Zvíkov v krásné literatuře
🖼️ Výstava 10,8 km
Prohlídku královského paláce doplňuje výstava Zvíkov v krásné literatuře.
Státní hrad Zvíkov, Zvíkovské Podhradí
Výstava Přijměte srdečný pozdrav
5. 4. 2026 – 1. 11. 2026
Výstava Přijměte srdečný pozdrav
🖼️ Výstava 10,8 km
Prohlídku královského paláce doplňuje výstava Přijměte srdečný pozdrav - Zvíkov na pohlednicích.
Státní hrad Zvíkov, Zvíkovské Podhradí
Výstava starých fotografií hradu Zvíkova
5. 4. 2026 – 1. 11. 2026
Výstava starých fotografií hradu Zvíkova
🖼️ Výstava 10,8 km
Výstava starých fotografií hradu Zvíkova, na které můžete přímo na místě porovnat minulost se současným stavem. Velkoformátové tabule jsou rozmístěné v areálu hradu i v interiéru paláce. více
Státní hrad Zvíkov, Zvíkovské Podhradí

Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.

V okolí

Vodní nádrž Orlík, Vltava, Voltýřovský potok a blízké hradiště u Kozárovic.

Ubytování v okolí

Plánujete návštěvu? Najděte ubytování do 30 km od Žíkovec.

Hledat ubytování na Booking.com Tipy na ubytování →

Powered by Booking.com

Tematická trasa

1. Žíkovec – archeologické naleziště. Hlavní cíl výletu, který odhaluje tajemství dávných obyvatel této oblasti. 2. Hradiště u Kozárovic – opevněné sídliště. Další významný historický bod, který doplňuje pohled na prastarou krajinu. 3. Voltýřovský potok – vodní tok. Přírodní cesta pro relaxaci a procházku mezi archeologickými památkami. 4. Vltava – řeka. Majestní vodní cesta, která tvoří dominantu okolního terénu. 5. Vodní nádrž Orlík – přehrada. Rozlehlá vodní plocha ideální pro odpočinek a zakončení celého okruhu.

Sezónní doporučení

Jaro: Návštěva Žíkovce v jarním období nabízí jedinečný zážitek, kdy příroda začíná ožívat a ruiny se proměňují v živou barvu. Sluneční paprsky osvětlují staré stěny, což je činí ideálním místem pro fotografii. Květiny a listy začínající růst dodávají atmosféře mírnou teplotu a svěžest. Pro návštěvu v tomto období doporučujeme nosit lehké oblečení s možností přidat vrchní oděv, protože počasí může být proměnlivé. Nejlepší čas na návštěvu je výhodně ráno nebo večer, aby se vyhnuli středozimním teplotám a možnému davu.

Léto: Létě Žíkovec nabízí plnou sílu přírody s hustými zelenými listy a kvetoucími keři, které vytvářejí útulné stíny. Sluneční svit osvěcuje archeologické struktury, čímž zdůrazňuje jejich historický význam. V hlavní letní sezóně je očekávatelný vyšší návštěvní počet, takže doporučujeme přijít brzy ráno nebo později večer. Teplé oblečení a ochrana proti slunci jsou klíčové – nosit kravaty, klobouk a dostatek pitné vody.

Podzim: V podzimním období Žíkovec nabízí melancholickou atmosféru s tmavšími barvami listů a mírnějším slunečním svitem. Tato sezóna je ideální pro tiché procházky, kdy příroda začíná opadávat a ruiny se proměňují v méně návštěvní místo, což zvyšuje pocit klidu. Doporučené oblečení by mělo být teplejší, protože počasí se postupně chladne; přineste si také deštník pro náhle nastalé dřeňové záchvěvy. Nejlepší časy na návštěvu jsou výhodné odpoledne, kdy slunce osvětluje struktury a atmosféra je nejpohodlnější.

Zima: Zimní návštěva Žíkovce nabízí klidnou a tichou atmosféru, kde mrazivý vzduch dodává historickému místu mystický charakter. Sluneční svit v zimním období osvětluje ruiny jemněji a střídavě, což poskytuje nezapomenutelné pohledy. Tato sezóna je méně náročná na davu, ale otevírací doba památky se může zkrátit kvůli nižším teplotám. Doporučujeme nosit teplé oblečení, včetně klobouku a deky, abyste si užili návštěvu bez nevolnosti. Nejlepší čas na procházku je poledne, kdy slunce osvětluje památku co nejlépe.

Vizualizace a umělecké pohledy

Žíkovec – historická rekonstrukce
Historická rekonstrukce
Žíkovec – letecký pohled
Letecký pohled

Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Fotografie z okolí

Reálné snímky pořízené v okolí památky

Žíkovec
Snímek: Wikimedia Commons, licence viz stránka souboru
Žíkovec
Snímek: Wikimedia Commons, licence viz stránka souboru
Žíkovec
Snímek: Wikimedia Commons, licence viz stránka souboru

Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.

Tipy od návštěvníků

Zatím žádné tipy. Buďte první!

Přihlaste se a přidejte svůj tip.

Zdroje a literatura

  • Wikidata (Q38191788)
  • Památkový katalog NPÚ

Fotografie: Richenza / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.

Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.

Informace o památce

Typ hradiště
Sloh / Období pravěk
Ochrana Kulturní památka
Stav ruina
Bezbariérový Ne
Parkování Není
Psi Povoleni

Otevřít v mobilní app

Namiř kameru telefonu
na QR kód pro otevření v aplikaci

www.pamatky.cz/m/69978 🏷️ Tisknutelná QR nálepka

Poloha na mapě

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho!

Facebook X WhatsApp E-mail

Byl(a) jsi tady? Pochlub se odznakem na svém webu či blogu:

Navštívil(a) jsem Žíkovec – Pamatky.cz

Pokračujte: Hradeň · Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou · Orlík (Orlík nad Vltavou) · Bukovany

Příběhy a pověsti

Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou

Příběh: Žíkovec
Smyšlený příběh

Příběh: Žíkovec

Kývalo na vrcholu čarodějového stromu, jehož listy se zlatily pod úsvitovým sluncem. Hlasitě šelestícím větvemi oznamoval příběh starodávných tajemství, jež …

Číst příběh

Fotografie návštěvníků

Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!

Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.

Recenze a komentáře

Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.

Navigovat k: Žíkovec
Google Maps Waze Apple Maps Mapy.cz
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)