Jihlavská radnice Radnice

Jihlavská radnice, nacházející se v centru města Jihlavy na Masarykově náměstí, je historickou památkou s bohatou minulostí a architektonickým dědictvím. Tento komplex čtyř bývalých samostatných domů představuje významný příklad městské architektury, která prošla několika stavebními fázemi a přestavbami od svého prvního založení kolem roku 1300. Radnice sloužila jako sídlo magistrátu města Jihlavy a je dnes jedním z nejvýznamnějších historických objektů v regionu.

Vznik Jihlavské radnice souvisí s rozkvětem města, které začalo prosperovat po nalezení stříbrné rudy na konci 12. století. V roce 1270 udělil Přemysl Otakar II. Jihlavě městský stavební řád, což byl jeden z prvních takovýchto dokumentů na území Čech. Tento řád umožnil organizovanou výstavbu a uspořádání nově vznikajících domů. Kolem roku 1300 byl postaven první kamenný dům na místech, kde se později rozvinula radnice. Tento raně gotický objekt nahradil původní dřevěné stavby a měl dvoutraktovou dispozici s dvěma gotickými loubími.

V 14. století patřila budova Cippusovi, po němž byla později pojmenována. Po Cippusovi vlastnil dům Mikuláš Barchaník, od něhož jej město Jihlava odkoupilo. V roce 1425 došlo k přestěhování radnice na nové místo, kdy byla původní budova směněna za Cippusův dům. Tento objekt se stal součástí severního a středního domu radnice.

V 15. století byl Jihlavský komplex rozšířen o další sousední dvoutraktový Holclinův dům, který je nyní prostředním článkem v radničním souboru. V roce 1509 byla tato přestavba dokončena. Po požárech v letech 1535 a 1551 bylo nutné provést rozsáhlé rekonstrukce, během nichž se objevily nové barevné skleněné výplně gotických oken a došlo k přístavbě prvního patra.

V 16. století byla radnice dále rozšířena a získala renesanční prvky, jako například velkou gotickou síň a nové okna s freskou „Schvalování městských práv panovníkem“. V roce 1556 byla na radnici postavena věžička s tzv. českými hodinami, která později byla nahrazena německými.

V 18. století přinesl nástup baroka další změny. Byla založena jezuitská kolej a gymnázium s kostelem sv. Ignáce z Loyoly, což město obohatilo o nové architektonické prvky. V roce 1716 byla vystavena kaple zasvěcená sv. Dimasovi a došlo k připojení Kentlinova domu ke komplexu. Tento dům, pravděpodobně pocházející již ze 13. století, byl v roce 1734 propojen se středním a severním domem schodištěm.

V roce 1786 získal celý komplex jednotnou klasicistní fasádu, která překryla renesanční fresku. Téhož roku byl objekt zvýšen o druhé patro a zakryt mansardovou taškovou střechou. V této době došlo k dalším úpravám interiérů, včetně příčky ve velké gotické síni.

V 21. století byla Jihlavská radnice podrobená několika rekonstrukcím, nejvýznamnější z nich proběhla v letech 2004 až 2006. Během této fáze byl celý komplex, včetně dvorní části, obnoven a zachovány historické prvky.

Dnes je Jihlavská radnice nejen administrativním centrem města, ale také cennou kulturní památkou. Její bohatá architektonická historie a dochované prvky různých stavebních stylů činí objekt zajímavým pro návštěvníky. Při procházce jejími sálami mohou být viděny gotické portály, renesanční fresky a barokní výzdoby, které svědčí o dlouhodobém vývoji města Jihlavy. Navštívit tuto radnici znamená cestovat časem a objevit klíčové kapitoly historie tohoto regionu.