Kruhová cihelna Cihelna

Kruhová cihelna v olomoucké městské části Slavonín je unikátní technická památka z poloviny 19. století. Je pozoruhodná svým oválným půdorysem a využitím moderní Hoffmannovy pece. Tato historická budova v Kyselovské ulici v dobách svého rozkvětu zásobovala cihlami většinu olomouckých staveb.

Výroba cihel v lokalitě Kyselov probíhala již od 16. století. Původně cihelna patřila městu a její provoz zajišťovali poddaní v rámci nevolnických povinností; starali se například o údržbu přístupové cesty či odvoz výrobků na vlastních povozech. Město objekt pronajímalo soukromníkům, z nichž posledním byl pachtýř Matouš Pelz. Po převzetí do vlastní správy v roce 1851 byla zahájena příprava, samotná výstavba dnešního objektu pak začala v roce 1859.

Památka má formu patrové oválné budovy. Přízemí je zděné z cihel a obehnané předsazenou dřevěnou stříškou na trámech. Horní patro sloužilo jako nadpecní sušárna. Má dřevěnou konstrukci obloženou deskami a je vysazeno před spodní patro přibližně o 1,5 metru, přičemž jej podepírají sloupky. Celý objekt kryje nízká sedlová a na koncích půlkuželová eternitová střecha. Z jejího hřebene vystupuje šest hranolových větracích vikýřů s jehlancovou stříškou. Uprostřed stavby stojí kruhový komín z režných cihel s podélnými vpadlinami po obvodu. Původně dosahoval výšky 37 metrů a měl neobvyklý stupňovitý tvar.

V interiéru se nachází osmnáctikomorová cihlářská pec. Pálicí kanál kopíruje obvod stavby a má 18 klenutých zavážecích otvorů o šířce 0,9 až 1 metru. V klenbě jsou v pěti řadách rozmístěny sypáky na uhlí. U podlahy vedou 18 klenutých průduchů do sběrného kouřového kanálu v podélné ose stavby. Zde se nacházely kovové tyče určené k manipulaci se zvonovými ventily uzavírajícími kouřovody.

Významný zlom v historii podniku nastal v letech 1883–1884, kdy výrobu modernizoval podnikatel Heinrich Drasche von Wartinberg. Na základě licence od Friedricha Hoffmanna vyprojektoval vídeňský stavitel Franz Breitenecker kruhovou pec, která byla spuštěna v roce 1885. Původních 14 komor na oválném půdorysu umožňovalo nepřetržitý provoz. Zatímco se v některých komorách hlína vypalovala, z jiných se již vyjímały hotové cihly. Již v roce 1887 dosáhla roční výroba 3 milionů cihel a po rozšíření pece na 18 komor v roce 1891 vzrostla produkce na 4 miliony kusů.

V roce 1920 byla v jedné z místností cihelny otevřena česká škola. Zřídil ji místní odbor Národní jednoty, aby změnil národnostní situaci v tehdy převážně německojazyčné obci. Po hospodářské krizi 30. let se výroba v roce 1937 opět vrátila k objemu 4 milionů cihel ročně. V této době podnik provozoval také těžbu kvalitního písku. V roce 1946 byla cihelna znárodněna. Budova byla chráněna jako nemovitá kulturní památka již od 3. května 1958, přesto výroba s využitím hlíny z Nemilan pokračovala až do 70. let 20. století.

Po ukončení provozu byla budova opuštěna a postupně chátrala. Dostala se do havarijního stavu a sloužila jako úkryt lidí bez domova. Majitelem byla dlouho Olomouc, která objekt v roce 2007 prodala firmě Profi-tisk group. Nový majitel v roce 2010 zahájil rekonstrukci a přestavbu na průmyslový objekt s polygrafickou výrobou. Během oprav byla z komínu odstraněna horní nadstavba, čímž ztratil svůj původní stupňovitý tvar. Zchátralá dřevěná sušárna byla v letech 2011–2012 nahrazena replikou z původních materiálů a s původním stavebním řešením, přičemž její severní polovina je prosklená. Obnova byla dokončena v roce 2016.

Kruhová cihelna představuje vzácný typ technické památky v olomouckém okrese a je důkazem průmyslového rozvoje regionu. Její zachování umožňuje nahlédnout do historie stavebnictví a technologického pokroku 19. století. Objekt stojí za návštěvu jako výrazný příklad industriální architektury.