Radegast Socha

Socha pohanského boha Radegasta je monumentálním zobrazením boha slunce, hojnosti a úrody. Stojí na hřebeni Radhoště v katastru obce Dolní Bečva. Dílo z roku 1931 vytvořil akademický sochař Albín Polášek. Dnes představuje jeden z nejvýraznějších symbolů beskydské krajiny.

Albín Polášek, rodák z Frenštátu a profesor Akademie krásného umění v Chicagu, začal na návrhu pracovat v roce 1924. Původně plánoval vytvořit celý soubor pohanských bohů ze slovanské mytologie. Radegast byl z nich prvním a jediným zrealizovaným. Konečnou podobu sochy autor vypracoval v pražském ateliéru v Nuslích kolem roku 1930. Projekt vznikl v období první republiky, kdy v Československu rozkvétala národní kultura a hledaly se slovanské kořeny. Realizaci podpořil prezident T. G. Masaryk, zatímco finanční prostředky poskytli čeští rodáci v Americe.

Socha zobrazuje postavu s mužským tělem a lví hlavou s úšklebkem šelmy. Na hlavě nosí přilbici ve tvaru býčí hlavy s rohy. Postava je oblečena do zdobené suknice se širokým pasem, který uzavírá spona ve tvaru slunce. Zpod suknice vyčnívají lidské nohy v krpcích. V pravé ruce bůh drží roh hojnosti s kachnou. Levou rukou se opírá o sekeru na dlouhém topůrku, která připomíná valašku.

Původní socha z roku 1931 vznikla v pražské slévárně firmy Maška. Byla vyrobena ze směsi betonu a žulové drti s vyztužující železnou kostrou. Měřila 320 centimetrů a vážila 1,4 tuny. V té době byly pod osobním dohledem autora zhotoveny dvě identické verze. První, z bíločerné žulové drti, umístili na hřebeni Radhoště. Druhá, v červeném odstínu, byla zamýšlena pro zahradu autora, který se v pozdějším věku chtěl vrátit do rodných Beskyd. Tato verze byla během druhé světové války ukryta a později zapomenuta. Byla znovu nalezena v Praze na přelomu 50. a 60. let 20. století pod nánosem zeminy a listí. Vzhledem k zvířecím rysům ji v roce 1961 přesunuli do pražské Zoo. Tam v letech 2014 až 2015 prošla restaurací a byla doplněna o chybějící kachnu.

Slavnostní odhalení sochy na Radhošti proběhlo 5. července 1931 během Slovanské pouti. Tuto akci uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť. Událost doprovodila tragédie. 4. července byl během stráže u sochy zabit bleskem dvaadvacetiletý vojín Karel Than z 8. pěšího pluku.

Od roku 1958 je socha zapsána na seznamu státně chráněných kulturních památek. V roce 1980 proběhla první rozsáhlá restaurace. Důvodem byly drsné povětrnostní vlivy, koroze železné kostry a poškození bleskem z roku 1938. Trhliny tehdy vyspravil olomoucký sochař Karel Hořínek se synem. V roce 1994 však konstatovali, že eroze pokračuje. Rozhodnulo se proto nahradit originál odolnější replikou. Původní betonový objekt byl v květnu 1996 odvezen do ateliéru v Leskovce. Na jeho místě byla 4. července 1998 instalována nová socha z vápenické žuly. Váží 3,38 tuny a měří 320 centimetrů. Náklady na její vznik, které činily téměř jeden milion korun, uhradil Nošovický pivovar. Zrestaurovaný originál byl 6. listopadu 1998 slavnostně umístěn do vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Současná socha stojí přibližně jeden kilometr jihozápadně od Pusteven s tváří otočenou k vrcholu Radhoště. Dílo spojuje uměleckou vizi Albína Poláška s mytologií slovanských předků a je neodmyslitelnou součástí beskydského masívu. Je to místo, kde se historie setkává s přírodou, a proto stojí za návštěvu každého zájemce o českou kulturu.