Růžový palouček Památník
Růžový palouček je památné místo a kulturní památka o rozloze přibližně 1,85 hektaru. Nachází se v katastrálním území Újezdec u Litomyšle, zhruba 7 kilometrů západně od města, mezi obcemi Morašice a Újezdec. Objekt je pozoruhodný měděným památníkem českých bratří, okolním parkem a rozsáhlým porostem galských růží.
V josefínském katastru z roku 1787 je místo zaznamenáno pod názvem Červený palouček s poznámkou o jeho neužitečnosti. K současné známosti lokality výrazně přispěl spisovatel Alois Jirásek. Ten zde v roce 1876, během svého působení na litomyšlském gymnáziu, našel inspiraci pro Staré pověsti české. Do svého díla umístil pověst o rozloučení českých bratří s rodnou krajinou po porážce stavovského povstání.
Památník vyhotovila Řemeslnická škola v Litomyšli podle návrhu architekta Aloise Meteláka. Jako materiál byla použita sibiřská měď darovaná československými legionáři. Konstrukce má tvar čtyřhranného sloupu s kalichovitým vyústěním, na kterém spočívá zlacená zeměkoule o průměru půl metru. Sloup zdobí měděné reliéfy s symbolickým vyobrazením vztahů k českým bratřím, jména členů Jednoty bratrské, věnování tvůrců a slova Aloise Jiráska. Celý objekt obklopuje mříž s informací o datu odhalení. Park v okolí byl v roce 1925 osazen architektem Kulišanem a zahrnuje například jinan dvoulaločný.
Vlastnictví a správa místa v průběhu let několikrát změnila. V roce 1903 vznikl Spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti, kterému se v roce 1906 podařilo pozemek odkoupit. Cílem organizace byla péče o palouček a vybudování památníku. V roce 1952 byla činnost spolku nuceně zastavena. Obnovila se až v roce 1990 pod názvem Spolek přátel Růžového paloučku v Újezdci.
Klíčovou událostí bylo slavnostní odhalení památníku 19. června 1921, kdy před přibližně 70 000 návštěvníků pronesl Alois Jirásek projev. Do roku 1938 se zde konala setkání v den připomínání upálení Jana Husa. Tato tradice byla po druhé světové válce obnovena pouze na dva roky. Oficiálně bylo místo prohlášeno kulturní památkou 1. ledna 1989.
S památkou je spojeno řada pověstí. Kromě rozloučení českých bratří se zde údajně zakopal zlatý kalich a z jejich slz vykvély bílé růže. Další legenda praví, že se zde měli sejít sedm králové k sjednání věčného míru. Existují rovněž vyprávění o ruských vojácích z dob napoleonských válek a tvrzení, že růže z tohoto místa nelze přesadit jinam a palouček se brání narušitelům.
Dnes je Růžový palouček spravován Spolkem přátel Růžového paloučku v Újezdci, který zde opět pořádá slavnosti. Památka slouží jako symbol víry a národní identity. Návštěva tohoto místa nabízí setkání s historií českého protestantismu a krajinou ovlivněnou literárním dílem Aloise Jiráska.
Historické milníky
- 1787
- záznam v josefínském katastru jako Červený palouček
- 1906
- odkoupení místa Spolkem pro získání Růžového paloučku veřejnosti
- 1921
- odhalení památníku dne 19. června
- 1989
- prohlášení kulturní památkou
Stavební vývoj
Památník byl vyhotoven Řemeslnickou školou v Litomyšli z sibiřské mědi darované československými legionáři. Sloup je zdoben měděnými reliéfy a obklopuje jej ochranná mříž. Park v okolí byl osazen v roce 1925 architektem Kulišanem.
Historické události
1921 – odhalení památníku českých bratřím za účasti 70 000 návštěvníků; 1989 – prohlášení místa kulturní památkou.
Vlastníci
Spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti (od roku 1906), Spolek přátel Růžového paloučku v Újezdci (od roku 1990)
Zajímavosti
– Místo je pozoruhodné měděným památníkem českých bratří, parkem a porostem galských růží. – Památník byl vyroben ze sibiřské mědi darované československými legionáři. – Na vrcholu čtyřhranného sloupu spočívá zlacená zeměkoule o průměru půl metru. – Při slavnostním odhalení památníku 19. června 1921 pronesl Alois Jirásek projev před zhruba 70 000 lidmi. – Mezi pověsti patří, že zde vykvély bílé růže z českých bratřích slz nebo že se zde měli sejít sedm králové pro sjednání věčného míru.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u tohoto tichého a vyznýmacného místa, které nese název Růžový palouček. Zastavte se na chvíli, zhluboka nadechněte vůni okolního parku a rozhlédněte se kolem sebe. Stojíte v prostoru, který rozprostírá svou krásu na ploše téměř dvou hektarů. Prvním, co vás jistě zaujalo, je tento nádherný porost galských růží, které obklopují památník a dodávají mu jemnost i hloubku. Je to místo, kde se příroda snoubí s historií a kde každý květ připomíná křehkost lidského osudu, ale zároveň i vytrvalost víry.
Pojďme se nyní společně podívat na samotný střed tohoto prostoru. Před vámi se tyčí měděný památník českých bratří. Je to monument, který v sobě nese tíhu století a smutek z loučení. Abychom pochopili, proč zde tento sloup stojí, musíme se vrátit hluboko do historie. Toto místo je totiž úzce spojeno s bolestným okamžikem, kdy se český lid musel loučit se svou rodnou krajinou. Stalo se tak po porážce stavovského povstání, kdy mnozí z českých bratří byli nuceni opustit svůj domov, aby mohli zachovat svou víru a své přesvědčení. Je to místo symbolu vyhnanství, ale i nesmrtelné naděje.
Všimněte si nyní detailů samotné stavby. Památník má tvar čtyřhranného sloupu, který střeží ticho tohoto parku. Podívejte se prosím nahoru, až k samotnému vrcholu. Vidíte tam zlacenou zeměkouli? Má průměr půl metru a září jako symbol celosvětového rozměru utrpení i sounáležitosti. Celý tento projekt navrhl architekt Alois Metelák, který dokázal v jednoduchosti sloupu vyjádřit hluboký smysl.
Když budete zkoumat povrch památníku, zamyslete se nad materiálem, ze kterého je vyroben. Tento sloup není z obyčejné mědi. Je vyroben z mědi z oblasti za Uralem, v severních krajinách, kterou darovali československí legionáři. Je to fascinující detail, protože materiál samotný vypráví příběh o odvaze a obětovosti lidí, kteří bojovali za svobodu své vlasti v cizkých zemích. Tímto darem se spojily dvě generace bojovníků za pravdu a svobodu.
Historie tohoto místa není krátká. Pokud se podíváme do starých záznamů, konkrétně do josefínského katastru z roku sedm set osmdesát sedm, místo zde bylo označováno jako Červený palouček. Dlouhá léta však nebylo v rukou veřejnosti. Teprve v roce tisíc devět set šest lidi sjednocil Spolek pro získání Růžového paloučku, který toto místo odkoupil právě proto, aby mohlo být přístupné všem a sloužilo jako místo rozjímání.
Klíčovým momentem byl pak den devatenáctý června roku tisíc devět set dvacet jeden. Právě v tento den byl památník slavnostně odhalen. Představte si tu atmosféru tehdy, kdy se zde shromáždili lidé, aby uctili památku svých předků a vyjádřili svou úctu těm, kteří museli odejít. S tímto místem jsou spojena i jména významných osobností, například spisovatel Alois Jirásek, který vnímal hloubku českého děje a ducha tohoto národa.
Zajímavé je, že Růžový palouček není jen historickým bodem na mapě, ale je to především symbol. Symbol víry, vytrvalosti a nezlomnosti. Oficiálně byl prohlášen kulturní památkou prvního ledna roku tisíc devět set osmdesát devět, což jen potvrzuje jeho nezastupitelný význam pro naši národní identitu.
Nyní vás prosím, abyste se znovu zohlédli v okolí. Vnímejte kontrast mezi tvrdostí měděného sloupu a křehkostí růží. Je to připomínka toho, že i po nejtěžších zraněních a porážkách může znovu vykvést život a paměť může zůstat živá. Tento prostor byl stvořen k tomu, abychom v něm našli klid a prostor pro vlastní myšlenky.
Doporučuji vám nyní pomalu obejít celý památník, zastavit se u jednotlivých růží a nechat se pohltit tichem tohoto parku. Zkuste si představit ty lidi, kteří zde před staletími stáli a s těžkým srdcem se loučili se svou vlastí, nevědoucí, zda se sem někdy vrátí. Tento sloup je jejich tichým svědkem.
Děkuji, že jste se mnou doputovali k tomuto symbolu naděje. Doufám, že vás atmosféra Růžového paloučku oslovila a že odsud odcházíte s pocitem vnitřního klidu. Přejeme vám příjemnou další cestu a mnoho dalších objevů v našich krásných krajinách. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepším časem pro návštěvu je období květu galských růží, kdy celý park kolem památníku krásně voní a září barvami. Dopravu do tohoto místa mezi obcemi Morašice a Újezdec zajistíte vlastním vozem nebo veřejnou dopravou, konkrétní spojení si ověřte v aktuálních jízdních řádech.
Do parku doporučujeme vzít si obuv vhodnou pro procházku po zeleném prostoru a vodu s sebou. Jelikož se památník prohlíží zvenku, není potřeba žádné speciální vybavení pro vstup do budov.
Pro nejlepší fotografie měděného sloupu s pozlacením volte čas krátce před západem slunce, kdy zlaté světlo zvýrazní detaily památníku. Nejhezky vypadají snímky, které zachycují sloupec v kombinaci s okolními růžemi.
Rodiny s dětmi si mohou užít procházku parkem a společné hledání různých druhů růží. V blízkosti se nacházejí obce Morašice a Újezdec, které můžete zařadit do své cesty.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o objekt ve veřejném prostoru, který si obvykle můžete prohlédnout zvenku bez vstupného. Zda je volně přístupný i tento konkrétní objekt, jsme neověřili.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000152441).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Památka se nachází mezi obcemi Morašice a Újezdec asi 7 km západně od Litomyšle.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Morašice (obec) – Výchozí bod cesty, kde se lze rozhoupat před pochodem do přírody. 2. Růžový palouček (památník) – Hlavní cíl výletu, který zaujme svým vzhledem a historií. 3. Újezdec (obec) – Závěrečné zastavení trasy pro odpočinek po procházce.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí památníku probouzí k životu a čerstvá zeleň krásně kontrastuje s barvami stavby. Světlo je v tomto období měkké a příjemné, což je ideální pro pozorování detailů zvenku. Doporučujeme lehké, ale vrstvené oblečení a návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší. V letních měsících dominuje sálavé slunce, které zvýrazňuje jasné tóny památníku. Atmosféra je horká a prostor bývá plný lidí, proto je nejlepší zvolit čas krátce před západem slunce, kdy je žár menší. Nezapomeňte na kšilt a dostatek vody, abyste se vyhnuli přehřátí. Podzim přináší do okolí zlatavé a červené odstíny listí, které vytvářejí nostalgickou náladu. Osvětlení je syté a hloubkové, což z pólů památníku činí velmi lovný cíl. Vhodné je nepromokavé pláště a obuv, protože počasí v tomto období bývá velmi proměnlivé. Zimą působí objekt v tichu a klidu, případně v bílém rouchu sněhu, což mu dodává vznešený vzhled. Krátké dny znamenají, že nejlepší čas pro prohlídku zvenku je kolem poledne, kdy je nejvíce světla. Nezbytné je teplé oblečení, termopodprážky a pevná obuv s protiskluzovou podrážkou.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Draceane / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře