Winternitzova vila Dějiště událostí
Winternitzova vila, nacházející se na Smíchově v Praze, je funkční architektonická památka postavená v letech 1931 až 1932 podle návrhu Adolfa Loose a Karla Lhoty. Tato třípatrová stavba se pyšní vnější fasádou v barvě slonové kosti, díky čemuž je také známá jako Béžová princezna. Je chráněna jako kulturní památka a zaujímá významné místo v historii české architektury.
Vznik Winternitzovy vily souvisel s prosperujícím obdobím funkcionalismu, které se rozvíjelo na území Československa i přes hospodářskou krizi po roce 1929. Architekt Adolf Loos, známý svým minimalistickým a funkčním přístupem k designu, spolupracoval s Karlem Lhotou na tomto projektu. Vila byla postavena pro právníka JUDr. Josefa Winternitze a jeho rodinu. Charakteristickým prvkem jejího interiéru je raumplan, což je konceptní členění prostoru, který Loos aplikoval i v jiných svých dílech.
Architektonicky se Winternitzova vila odlišuje moderním uspořádáním a použitím materiálů. Vnitřní prostor je rozdělen do obytné haly, která sloužila jako hlavní prostor domu, jídelny a menšího salónku na vyšší úrovni. První patro bylo určeno pro soukromý život rodiny Winternitzových, zatímco druhé patro a suterén sloužily služebnictvu. Tento plán ukazuje Loosův důraz na funkčnost a logické členění prostoru.
Historie vily je bohatá na dramatické změny. Po zabavení rodině Winternitzovým v roce 1941 byla vila následně obsazena vystěhovaleckým fondem pro Čechy a Moravu. Během druhé světové války došlo k tragickým událostem, kdy členové rodiny byli deportováni do Terezína a následně do Osvětimi. Po válce vila sloužila jako mateřská škola až do roku 1995. V roce 1997 byla vila vrácena potomkům původních majitelů, což ukončilo dlouhou řadu změn vlastnických práv.
Klíčové události v historii vily zahrnují její rekonstrukci mezi lety 1999 a 2002. Cílem této rekonstrukce bylo navrátit vilu do původního stavu z třicátých let dvacátého století. Na projektu pracovali architekti Zdeněk Lukeš a Karel Ksandr, kteří se podíleli také na opravách Loosovy Müllerovy vily. Rekonstrukce byla financována i dotacemi od města Prahy.
Dnes je Winternitzova vila soukromým majetkem a slouží jako místo pro různé společenské akce, filmařské či fotografické projekty a dokonce i zážitkové ubytování. Vila byla několikrát přístupná veřejnosti během akcí jako Díra nedíra nebo Ve vile, což ukazuje na její atraktivitu pro turisty a historicky zvědavé lidi.
Vila je také součástí mezinárodního katalogu moderní architektury Iconic Houses, což zdůrazňuje její význam jako architektonické památky. Její historie a architektonická hodnota činí Winternitzovu vilu nejen zajímavou pro odborníky na architekturu, ale i pro širokou veřejnost.
Návštěva Winternitzovy vily nabízí jedinečný pohled do minulosti a umožňuje ocenit důmyslné designy Adolfa Loose. Je to místo, kde historie a modernost se prolínají, činící ji nejen památkou architektury, ale i svědkem mnoha životních příběhů.
Historické milníky
- 1931
- Zahájení výstavby vily pro právníka Josefa Winternitze podle návrhu Adolfa Loose a Karla Lhoty.
- 1941
- Zabavení vily rodině Winternitzových.
- 1995
- Ukončení provozu mateřské školy, která v budově sídlila od roku 1943.
- 1997
- Navrácení vily potomkům původních majitelů v rámci restitučního řízení.
- 2002
- Ukončení tříleté památkové rekonstrukce pod vedením architektů Zdeňka Lukeše a Karla Ksandra.
Stavební vývoj
Třípatrový dům byl postaven podle návrhu Adolfa Loose a Karla Lhoty v letech 1931 až 1932 s použitím moderních stavebních prvků včetně typického prostorového konceptu raumplan. Vnější fasáda nese barvu slonové kosti, kvůli čemuž je vila nazývána také Béžová princezna. Mezi lety 1999 a 2002 prošla budova rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí pod vedením architektů Zdeňka Lukeše a Karla Ksandra s cílem navrátit jí původní podobu z třicátých let.
Historické události
V letech 1931 až 1932 proběhla výstavba vily pro rodinu Josefa Winternitze. V roce 1941 byla vila rodině zabavena a v roce 1943 byli členové rodiny deportováni do Terezína a následně do Osvětimi. V roce 1995 byla zrušena mateřská škola, která v budově sídlila, a v roce 1997 byla vila vrácena rodině v restituci. V letech 1999 až 2002 proběhla celková rekonstrukce vily do stavu z třicátých let dvacátého století.
Vlastníci
Rodina JUDr. Josefa Winternitze (1931-1941), Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu (od roku 1943), Město / Obec pražská (od roku 1943, později československý stát), restituční nástupci rodiny Winternitzovy (od roku 1997).
Zajímavosti
- Winternitzova vila je funkční architektura postavená v letech 1931 až 1932 podle návrhu Adolfa Loose a Karla Lhoty. - Vila má vnější fasádu barvy slonové kosti, což jí dává přezdívku Béžová princezna. - Architekt Adolf Loos použil koncept raumplan pro členění interiéru vily. - Po válce byla vila vrácena potomkům původních majitelů v roce 1997. - Mezi lety 1999 a 2002 proběhla rekonstrukce, která měla navrátit vilu do původního stavu z třicátých let dvacátého století.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na Smíchově. Stojíte právě před touto mimořádnou historickou památkou, kterou je slavná Winternitzova vila. Sundejte si na chvíli starosti všedního dne a nechte se provést příběhem místa, které v sobě nese stopy radosti, bolesti i znovuzrození. Podívejte se před sebe na vnější fasádu v barvě slonové kosti, která tomuto domu vynesla půvabnou přezdívku Béžová princezna. Vnímejte čisté linie a promyšlenou eleganci funkcionalistické stavby, jež se před vámi tyčí ve své třípatrové kráse.
Pojďme se posunout v čase a podívat se na to, jak tento dům vlastně vznikl. Psal se rok devatenáct set třicet jedna, když byl položen základní kámen k výstavbě nového domova. Vše vzniklo pro právníka Josefa Winternitze a jeho rodinu, konkrétně pro něj, jeho ženu Jenny a jejich děti. Návrh vzešel z pera věhlasného architekta Adolfa Loose a jeho spolupracovníka Karla Lhoty. O rok později, tedy v roce devatenáct set třicet dva, byla stavba dokončena a rodina se mohla nastěhovat. Bohužel, poklidné období netrvalo věčně. V roce devatenáct set čtyřicet jedna byla vila rodině násilně zabavena a osudy jejích obyvatel se navždy změnil.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Jak tak stojíte před budovou, všímejte si celkového vyznění exteriéru. Adolf Loos zde uplatnil své slavné a proslulé uspořádání vnitřního prostoru, které v odborných kruzích nese označení takzvaný raumplan. Tento koncept spočívá v tom, že jednotlivé místnosti nemají stejnou výšku stropu, ale každá část domu je navržena s ohledem na svůj specifický účel a význam. To vytváří neobvyklé a velmi dynamické propojení vnitřních prostor, které sice nyní nevidíte v plné kráse zvenčí, ale můžete si ho představit za touto světlou fasádou.
Když se blíže podíváme na lidské osudy spjaté s tímto místem, vystupují před námi konkrétní jména. Josef Winternitz a Jenny Winternitzová zde prožili svá nadějná léta. Mezi potomky původních majitelů, kteří nesou odkaz této rodiny dál, patří Suzanna Cysařová a Petr Winternitz. Jejich rodinný příběh byl hluboce poznamenán dějinami dvacátého století. Po tragických událostech druhé světové války sloužila budova dlouhá desetiletí jinému účelu. Od roku devatenáct set čtyřicet tři v domě sídlila mateřská škola, což zachránilo stavbu před úplnou zkázou, i když jí to dalo novou, poněkud odlišnou tvář. Provoz této školky byl ukončen až v roce devatenáct set devadesát pět.
Nyní se zastavme u jedné z nejzajímavějších kapitol novodobé historie. V roce devatenáct set devadesát sedm byla vila v rámci restitučního řízení slavnostně navrácena potomkům původních majitelů. To otevřelo cestu k její záchraně. Následně prošla budova rozsáhlou a náročnou památkovou rekonstrukcí, která trvala tři roky pod bedlivým vedením zkušených architektů Zdeňka Lukeše a Karla Ksandra. Tato obnova byla úspěšně završena v roce dva tisíce dva a vrátila vile její původní architektonický lesk.
Závěrem vás chci pozvat k dalšímu prozkoumání. Až budete mít příležitost, vstupte dovnitř a nechte na sebe dýchnout atmosféru prostor, které prošly tak pohnutou historií. Děkuji vám za pozornost, loučím se s vámi a přeji vám krásný zážitek při objevování dalších koutů naší historie.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Winternitzovy vily je dopoledne, kdy dovnitř proniká nejkrásnější denní světlo a v interiéru nebývá tolik lidí, což vám umožní v klidu obdivovat architektonické detaily. Pro dopravu využijte městskou hromadnou dopravu nebo osobní automobil, přičemž aktuální spojení do ulice Na Cihlářce na Smíchově si nejsnadněji ověříte v online vyhledávači spojů. S sebou si vezměte přezůvky nebo měkkou obuv, abyste šetřili historické podlahy, a nezapomeňte na fotoaparát pro zachycení unikátních prostorových průhledů. Nejlepší světlo pro fotografování interiéru a slavných vestavěných prvků panuje v průběhu slunečných dopoledních hodin. V blízkém okolí můžete navštívit další zajímavá místa v městské části Praha - Smíchov, která jsou dostupná do třiceti minut chůze. Pro rodiny s dětmi doporučujeme spojit prohlídku s procházkou po okolních klidných ulicích Smíchova, kde si všichni užijí jedinečnou atmosféru funkcionalistické zástavby.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o objekt ve veřejném prostoru, který si obvykle můžete prohlédnout zvenku bez vstupného. Zda je volně přístupný i tento konkrétní objekt, jsme neověřili.
Kde se památka nachází?
Poloha: Smíchov, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000156861).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Praha - Smíchov, ulice Na Cihlářce.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Navrhuji tematickou výletní trasu zaměřenou na objevování architektonických a historických zajímavostí v okolí slavné stavby na Smíchově.
1. Winternitzova vila Typ: Architektonická památka Proč stojí za návštěvu: Tato slavná vila představuje vrcholné dílo funkcionalistického stavitelství. Nabízí nádherné vnitřní prostory a zajímavé expozice o historii rodiny původních majitelů.
2. Okolí ulice Na Cihlářce Typ: Historická pražská ulice Proč stojí za návštěvu: Procházka touto klidnou smíchovskou ulicí ukazuje malebnou zástavbu a starou vilovou čtvrť. Můžete zde vnímat poklidnou atmosféru starého Smíchova v bezprostřední blízkosti slavné vily.
3. Praha - Smíchov Typ: Širší městská čtvrť Proč stojí za návštěvu: Celá tato pražská lokalita nabízí zajímavý pohled na spojení historického a moderního stavitelství. Okolí vily a ulice Na Cihlářce vybízí k poklidnému objevování genia loci této městské části.
Sezónní doporučení
Jaro ve Winternitzově vile na Smíchově probouzí okolní zahradu do svěží zeleně a sluneční paprsky pronikají velkými skleněnými tabulemi dovnitř, což vytváří jedinečnou hru stínů na bílých stěnách. Atmosféra je klidná a vzdušná. V tomto období bývá návštěvníků méně, takže si interiéry užijete v naprostém klidu. Oblečte si pohodlné vrstvené oblečení, protože rána bývají chladná, ale uvnitř domu již hřeje slunce. Nejlepší čas pro příchod je dopoledne, kdy měkké světlo nejlépe vynikne na čistých architektonických liniích.
Léto přináší do vily horké slunečné dny a bujnou vegetaci v přilehlé zahradě, která láká k odpočinku venku. Interiéry poskytují příjemný stín a chládek díky důmyslnému stavebnímu řešení. Zvolte lehké prodyšné oblečení a nezapomeňte na sluneční brýle pro pobyt na terasách.
Podzim proměňuje smíchovské svahy v pestrobarevnou podívanou a slunce dodává interiéru vily hřejivý zlatavý nádech s melancholickou atmosférou. Venkovní terasy jsou pokryté spadaným listím a turistický ruch opadá. Praktickou radou je vzít si teplejší svetr a pevnou obuv, protože ráno může být kluzko a chladno. Ideální doba pro prohlídku je pozdní odpoledne, kdy nízké slunce vytváří neopakovatelné výhledy z oken.
Zima halí stavbu do ticha a v období kolem přelomu roku přináší brzké stmívání, které podtrhuje intimní ráz vnitřních prostor. Osvětlení uvnitř vytváří útulnou atmosféru. Vzhledem k chladnému počasí je nutné obléci si zimní kabát, šálu a teplé boty.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Pavel Dušek / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře