Černá věž (Klatovy) Věž
Černá věž v Klatovech je pozdně gotická hodinová věž, zvonice a rozhledna stojící na náměstí Míru. Byla postavena v letech 1547 až 1557 italským stavitelem Antoniem de Salou jako doklad bohatství města a pro obranné účely. Tato nepřehlédnutelná dominanta dosahuje výšky 81,6 metrů. Vyhlídkový ochoz ve výšce přibližně 50 metrů, kam vede 226 schodů, nabízí pohled na město a okolí.
Stavbu zadalo roku 1547 prosperující královské město. V polovině 16. století zažívala česká města období hospodářské prosperity v rámci habsburské monarchie. Rozvíjela se renesanční architektura a městská reprezentace skrze okázalé stavby, jako byly radnice a městské věže. Plány stavitele předpokládaly, že k objektu bude později přiléhat budova radnice. Kamenná památka byla dokončena roku 1557 po deseti letech práce. Původně byla samostatná, avšak ve druhé polovině 16. století v jejím těsném sousedství vyrostla nejdříve renesanční radnice dokončená roku 1559 a později také jezuitská kolej s kostelem. Vlastníkem bylo královské město Klatovy.
Černá věž stojí na půdorysu o velikosti přibližně 10 krát 11 metrů v obci Klatovy I v nadmořské výšce 412 až 422 metrů. K její stavbě posloužil lomový kámen v podobě neomítnutých tesaných kvádru. Stěny jsou zpočátku široké přibližně 2,7 metru a fasádu dělí pět kamenných říms. Zvonové patro disponuje velkými lomenými okny a trámy vnitřní dřevěné konstrukce spočívají na kamenných konzolách. Dnešní podoba střechy pochází z roku 1872, kdy tato historická stavba získala novou gotickou jehlanovou střechu se čtyřmi menšími věžičkami v rozích. V dolní části směrem k náměstí se nachází dvacetipatrový orloj, který navrhl profesor Ferdinand Vaněk a jenž byl po dlouhé době nefunkčnosti opraven v roce 2000. Těsně pod střechou na všech čtyřech stranách leží velké čtvercové hodiny o rozměrech 4,26 krát 4,26 metru, které zhotovil mechanik Jan Bošek. Samotný hodinový stroj umístěný v polovině stavby je široký 208 centimetrů, vysoký 47 až 49 centimetrů a hluboký 71 centimetrů, přičemž jeho kyvadlo měří přes 150 centimetrů. Pohon ruček zajišťuje soustava převodů a táhel a hodiny odbíjejí čtvrtě i celé hodiny.
V průběhu staletí prošla věž řadou stavebních úprav a událostí. Roku 1583 byl na ni zavěšen zvon Bartoloměj odlitý zvonařem Martinem Jindrou. Při opravě v roce 1727 se vyměnil krov a na dvě báně byly nasazeny pozlacené korouhvičky. Velký požár města v roce 1758 památku ožehl a roztavil původní zvon, v důsledku čehož získala své nynější jméno. Nový zvon nazvaný Bartoloměj Ondřej neboli Vondra o hmotnosti skoro 4,5 tuny a průměru téměř dva metry zhotovil v roce 1760 italský zvonolijec P. A. Jacomini. Tento zvon roku 1938 praskl, avšak roku 1940 byl opraven ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška staršího a visí zde dodnes. Dne 26. října 1870 shodila silná vichřice původní měděnou cibulovitou střechu, která dopadla na náměstí, a místo dopadu je dodnes označeno. Poslední generální opravy proběhly v 60. a 70. letech 20. století.
Objekt sloužil mnoha specifickým účelům. V prvním patře se nacházela mučírna v provozu až do 18. století. Kat měl vyhrazený vlastní vstup, jelikož byl považován za osobu nečistou. V horní části dříve bydlel věžný s rodinou ve dvou malých místnostech. Jeho úkolem bylo dohlížet na město, ohlašovat čas troubením a v případě požáru vyhlásit poplach úderem srdce zvonu. Pro přepravu těžšího materiálu sloužil ruční kladkový výtah neboli rumpál. Posledním věžným byl Antonín Kubík, jenž zde sloužil do roku 1962. Po jeho odchodu už v objektu žádný správce nepracoval. Zvon Vondra po odchodu posledního věžného utichl, ale od roku 1989 jej opět rozhoupává asi desetičlenný tým pod vedením Jána Hudače při významných svátcích a událostech. K tragickým momentům historie patří také případy sebevražd, kvůli kterým byla v roce 2025 na vyhlídkový ochoz namontována nerezová síť.
V současnosti je Černá věž přístupná jako vyhledávaná turistická atrakce. Každý den v době od 21 do 2 hodin se z ní ozývá v každou celou hodinu znělka troubená do všech čtyř světových stran.
Návštěva této historické stavby nabízí jedinečný pohled do stavebního vývoje českých měst a do života našich předků. Přijďte osobně obdivovat architekturu a výhledy, které tato klatovská dominanta již po staletí poskytuje.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1547
- Započala stavba věže italským stavitelem Antoniem de Salou.
- 1557
- Dokončení výstavby kamenné věže po deseti letech.
- 1758
- Velký požár města ožehl věž,čehož důsledkem získala přezdívku Černá věž.
- 1870
- Silná vichřice shodila původní báň věže.
Stavební vývoj
Kamenná věž byla vystavěna v pozdně gotickém stylu a dokončena roku 1557 po deseti letech práce. Původně byla zakončena cibulovitou střechou krytou měděným plechem, avšak po poškození vichřicí v roce 1870 získala novou jehlanovou střechu se čtyřmi menšími věžičkami v rozích. V průběhu staletí prošla řadou oprav, výměn krovu a instalací hodinových ciferníků.
Historické události
Roku 1547 započala výstavba věže italským stavitelem. Roku 1758 město postihl velký požár, po němž se věži začalo přezdívat Černá. Roku 1870 shodila silná vichřice původní báň.
Vlastníci
královské město Klatovy
Zajímavosti
– Černá věž v Klatovech je pozdně gotická hodinová věž, zvonice a rozhledna stojící na náměstí Míru, která byla postavena v letech 1547 až 1557 italským stavitelem Antoniem de Salou jako doklad bohatství města a pro obranné účely. – Tato nepřehlédnutelná dominanta dosahuje výšky 81,6 metrů a vyhlídkový ochoz ve výšce přibližně 50 metrů, kam vede 226 schodů, nabízí pohled na město a okolí. – V dolní části směrem k náměstí se nachází dvacetipatrový orloj, který navrhl profesor Ferdinand Vaněk a který byl po dlouhé době nefunkčnosti opraven v roce 2000. – Velký požár města v roce 1758 památku ožehl a roztavil původní zvon, v důsledku čehož získala své nynější jméno. – Dne 26. října 1870 shodila silná vichřice původní měděnou cibulovitou střechu, která dopadla na náměstí, a místo dopadu je dodnes označeno.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v krásném městě Klatovy. Právě teď stojíte na náměstí Míru a přímo před vašima očima se tyčí ta nejvýraznější stavba v celém okolí. Podívejte se nahoru, na tu mohutnou věž, která zcela dominuje celému obzorí a jejím stínem je možné pokrýt značnou část náměstí. Je to Černá věž. Její přítomnost je cítit všude kolem vás, je to neuvěřitelný pohled, který vás okamžitě okouzlí svou velikostí a svou neochvějnou silou. Tato stavba není jen obyčejným kamenným dílem, je to symbol síly, hrdosti a bohatství tohoto města, který zde stojí jako svědek mnoha staletí.
Pojďme se nyní společně vrátit hluboko do minulosti, abychom pochopili, proč tato věž vznikla a jakým způsobem se stala tak důležitou součástí tohoto místa. Představte si, že se nyní vracíme do doby, kdy se město Klatovy teprve formovalo do své dnešní podoby. Je rok tisíc pět set čtyřicet sedm. V těchto dnech, kdy se ještě nežilo tak rychle jako dnes, se v radních síních rozhodovalo o osudu a budoucnosti celého města. Královské město Klatovy tehdy pocítilo silnou potřebu vytvořit něco výjimečného, něco, co by bylo vidět na míle daleko a co by vyprávělo příběh o jejich prosperitě. Proto bylo zadáno, aby se postavila tato monumentální věž. Aby byla stavba skutečně důstojná, město si vybralo odborníka z dalekých krajin, italského stavitele jménem Antonius de Sala.
Tento proces nebyl rychlý. Představte si tu obrovskou práci, ten neustálý hluk kladiv, vůni pracích a desítky let trvající úsilí mnoha lidí. Celá výstavba trvala celých deset dlouhých let. Teprve v roce tisíc pět set padesát sedm byla tato kamenná věž konečně dokončena. Nebyla však postavena pouze pro svou krásu. Měla mít velmi vážné a praktické účely. Jako vysoká věž měla sloužit k obraně města, aby lidé mohli včas spatřit blížící se nebezpečí. Zároveň měla být jasným důkazem toho, jak bohaté a úspěšné toto královské město v té době bylo.
Nyní věnujte pozornost samotné podobě této stavby, kterou právě pozorujete. Všimněte si jejího stylu, který patří k pozdní gotice. Je to fascinující kombinace několika důležitých funkcí. Je to hodinová věž, která měřila čas pro všechny obyvatele, je to zvonice, jejíž hlas se rozléhal po celém okolí, a je to také rozhledna, která nabízí pohled na celý svět kolem vás. Když se nyní podíváte na její celkovou výšku, uvědomte si, že dosahuje hranice osmdesáti jedna celých šest metrů. Je to skutečně neuvěřitelná výška, která z ní činí dominantu, kterou nelze přehlédnout. Architektura, kterou v lidech zanechal Antonius de Sala a později také Ferdinand Vaněk, je vidět v každém detailu, který se vám podaří zachytit svým pohledem.
Možná se vás někdo zeptá, proč se této stavbě říká právě Černá věž. Je to velmi zajímavý příběh, který není spojen s barvou kamen na začátku její existence. Celý příběh se změnil v roce tisíc sedm set padesát osm. Tehdy město postihl obrovský a velmi ničivý požár. Oheň byl tak silný a horký, že věž se přímo ožehlila. Její povrch ztmavla a od té doby už jí nikdo neříkal jinak. Tento název se stal součástí její identity a stal se jejím trvalým přezdívkou, která nese v sobě památku toho neštěstí, které město v té době muselo překonat.
Historie této věže není však jen o ohni. Je to také příběh o neustálém boji s živly a o síle přírody. V roce tisíc osm set sedmdesát přišla tak silná a ničivá vichřice, že shodila původní báň, která věž zdobila. Je to připomínka toho, jak křehké může být i to, co se zdá být věčné. A když se díváte na tyto zdi, vzpomeňte si také na jména, která jsou s tímto místem úzce spjata. V dějinách věže se objevují jména jako Martin Jindra nebo Jan Bošek. Jsou to postavy, které jsou s tímto místem spjaty a jejich přítomnost v dějinách nám připomíná, že každá taková stavba je výsledkem práce a života konkrétních lidí.
Nyní, když už znáte její bohatou historii, její vznik i ty okamžiky, které její vzhled změnily, doporučuji vám pokračovat v procházce po náměstí a po dalších ulicích města. Černá věž bude stále zde, jako tichý a majestátní svědek mnoha dalších let, které přijdou. Užijte si krásu Klatov, prohlédněte si další detaily tohoto města a nechte se unášet jeho atmosférou. Děkujeme vám, že jste strávili čas právě zde s námi. Přejeme vám krásnou cestu a mnoho dalších zážitků.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Černé věže je během jara nebo podzimu, kdy je počasí mírné a slunečné dny umožňují krásný pohled z rozhledny. Tento čas roku také nabízí příjemné teploty pro procházku kolem náměstí Míru.
Aktuální spojení je vhodné ověřit před cestou.
Při návštěvě Černé věže si vzít s sebou pohodlný oblek, protože procházka kolem památky může zahrnovat i chůzi po schodech. Fotografovat je vhodné během dne, kdy sluneční světlo osvěcuje věž a okolí náměstí Míru.
V okolí Černé věže můžete navštívit renesanční budovu radnice a jezuitskou kolej, která přidávají historický kontext k vaší procházce.
Pro rodiny s dětmi je Černá věž zajímavým místem, kde si mohou užít pohled na město z rozhledny. Děti se také mohou bavit procházkou kolem náměstí a objevováním historických budov v okolí.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Údaje o přístupnosti této památky nemáme ověřené. Informujte se u majitele nebo správce, případně na obecním úřadě.
Kde se památka nachází?
Poloha: Klatovy I. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000126574).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Sousedící renesanční budova radnice, jezuitská kolej a kostel na náměstí Míru v Klatovech.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Renesanční budova radnice, budova: Prohlédněte si tento historický objekt s nádhernou architekturou. 2. Kostel na náměstí Míru, náboženský objekt: Navštivte toto významné místo uprostřed města. 3. Jezuitská kolej, budova: Objevte zajímavou historii tohoto sousedního objektu. 4. Černá věž, památka: Hlavní cíl vaší cesty, který nabízí unikátní pohled na město.
Sezónní doporučení
Jaro probouzí okolní parky a náměstí do svěží zeleně, přičemž paprsky slunce příjemně hřejí, ale ještě nepálí, což vytváří ideální světelné podmínky pro fotografování kamenného zdiva. Doporučuje se obléci si lehkou větrovku a pevnou obuv na delší chůzi, přičemž nejvhodnější doba pro návštěvu bývá dopoledne, kdy se probouzí městský ruch.
Léto přináší dlouhé slunečné dny a horké odpoledne, kdy okolní stromy poskytují stín na historickém náměstí a silné světlo zvýrazňuje detaily starobylé architektury. V tomto období je rozumné zvolit prodyšné oblečení, sluneční brýle a pokrývku hlavy, přičemž nejlepším časem pro výstup na vyhlídku jsou pozdní odpolední hodiny, kdy slunce slábne a krajina dostává zlatavý nádech.
Podzim nabízí pestrobarevnou podívanou na okolní přírodu, kde listy mění barvu na žlutou a červenou, a ranní mlhy dodávají celému místu tajuplnou atmosféru. Pro chladnější dny se hodí teplejší svetr, dlouhé kalhoty a nepromokavé boty, přičemž ideální čas pro obdivování krajiny nastává kolem poledne, kdy se mlha rozpustí a denní světlo je nejjasnější.
Zima zahalí celé okolí do mrazivého ticha, občas pokryje střechy domů sněhem a brzké stmívání vytváří brzy večer romantickou atmosféru pod pouličními lampami. Nutností je kvalitní zimní kabát, čepice, rukavice a pevná protiskluzová obuv pro bezpečný pohyb venku, přičemž nejlepší čas pro procházku je brzy odpoledne, dokud je ještě vidět na okolní zasněžené střechy.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Draceane / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře