Husův dům (Praha 1) Budova

Husův dům, evidovaný jako dům čp. 22/I v Praze na Novém Městě v Jungmannově ulici č. 9, je významná historická budova spojená s Českobratrskou církví evangelickou. Tento původně středověký objekt prošel renesančními a raně barokními úpravami. Svou dnešní podobu získal při radikální přestavbě v roce 1923 podle projektu architekta Bohumíra Kozáka. Památka je chráněna jako kulturní památka České republiky a nachází se v obci Praha 1, v okrese Praha, v Hlavním městě Praha.

Historický kontext vzniku této stavby spadá do období po první světové válce a vzniku Československa. V Praze se tehdy rozvíjela moderní architektura včetně kubismu a funkcionalistického směru. Českobratrská církev evangelická, založená v roce 1918, potřebovala reprezentativní ústředí. To vedlo k velkorysé přestavbě domu v roce 1923. O nejstarších středověkých dějinách budovy se dochovalo méně podrobností. Je však doloženo, že objekt v průběhu staletí prošel renesančními a raně barokními přeměnami, než jej pro Synodní radu Českobratrské církve evangelické upravil architekt Bohumír Kozák.

Architektonicky se jedná o pozoruhodný objekt, který kombinuje starší jádro s kubistickými a funkcionalistickými prvky. Během stavebních prací v roce 1923 byl původně dvoupatrový dům zvýšen o tři podlaží. Získal tak výraznou kubistickou fasádu směřující do ulice. Uprostřed na krakorci je na ní umístěna socha Jana Husa od sochaře Ladislava Kofránka. Kolem ní se nachází nápis Ústředí Českobratrské církve evangelické, reliéfy otevřené Bible s písmeny alfa a omega a vyobrazení Beránka. Pod dekorativní kubistickou římsou, která odděluje nová podlaží od původních, je na průčelí umístěn nápis Husův dům. V letech 1935 až 1936 vyrostla ve dvoře další budova. Šlo o pětipatrovou funkcionalistickou novostavbu ve formě dvorního risalitu, kterou navrhl rovněž Bohumír Kozák.

Vlastníkem a správcem objektu je Synodní rada Českobratrské církve evangelické. V průběhu 20. století prošel dům řadou uživatelských změn spojených s církevním, akademickým i kulturním životem. Významnou kapitolou bylo období let 1950 až 1995, kdy v budově sídlila Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Mezi klíčové milníky v historii objektu patří rok 1923, kdy proběhla zásadní přestavba na církevní ústředí. Dále jde o léta 1935 až 1936, kdy vznikla zmíněná funkcionalistická novostavba ve dvoře. Dnes v domě sídlí Synodní rada Českobratrské církve evangelické, Ústřední církevní kancelář Českobratrské církve evangelické, nakladatelství Kalich s knihkupectvím, penzion a další instituce. Mezi ně patří Spolek evangelických kazatelů, Sdružení evangelické mládeže či redakce časopisu Český bratr. V dvorní budově působí také známé divadlo Kalich.

Husův dům představuje cennou ukázku toho, jak lze historické jádro města propojit s moderní meziválečnou architekturou kubismu a funkcionalismu. Při návštěvě Prahy a procházce v okolí Václavského náměstí, Jungmannova náměstí, Františkánské zahrady či kostela Panny Marie Sněžné stojí za to zastavit se u této budovy a prohlédnout si její jedinečnou fasádu s plastikou Jana Husa.