Nikolajka Bytový dům

Vítejte na Smíchově. Stojíte právě před budovou, která nese název Nikolajka. Je to místo, kde se zastavil čas a kde můžete pocítit atmosféru staré Prahy, která byla kdysi mnohem zelenější a méně městská než dnes. Podívejte se na tuto elegantní vilu. První dojem je jistě pocit klidu a harmonie. Vidíte před sebou budovu, která působí vznešeně, ale zároveň útulně. Je to typický zástupce městské usedlosti, která v dnešní husté zástavbě působí jako malý ostrov historie.

Pojďme se nyní přenést v čase mnohem hlouběji. Abychom pochopili, proč tato stavba zde vůbec stojí, musíme se vrátit až na konec sedmnáctého století, konkrétně kolem roku tisíc šestiměsto devadesát. Představte si, že v místě, kde nyní stojíte, nebyly žádné moderní ulice ani hlučné dopravy. Místo toho se zde rozprostíraly vinice. Tehdejší Smíchov byl známý svými vinohradovými terasami, které dodávaly krajině jedinečný charakter. Právě v tomto prostředí nechal svou vilu vybudovat muž jménem Antonín František Nikolai. Nebyl to jen obyčejný obyvatel, ale zemský advokát a rada několika šlechtických rodů. Byl to tedy člověk s vlivem, vzděláním a prostředky, který si chtěl vytvořit místo pro odpočinek mimo centrum města, v blízkosti přírody a svých vinů.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře budovy. Když se na ni díváte, vidíte vzhled, který patří do období pozdního klasicismu. Tento styl se vyznačuje čistotou linií, rovnováhou a určitou střídmostí, která však působí velmi ušlechtile. Podívejte se prosím nahoru na střechu. Všimněte si jejího tvaru, jde o takzvanou valbovou střechu, která z domu činí kompaktní a uzavřený celek. Poté přesuňte svůj pohled na průčelí budovy, tedy na její přední část. Všimněte si zde balkonu, který dodává fasádě hloubku a rytmus. Je to detail, který podtrhuje reprezentativní charakter vily.

Je důležité si uvědomit, že to, co vidíte dnes, není přesně to, co postavil pan Nikolai před více než třemi stylety. Budova prošla v průběhu dějin několika zásadními změnami. První velká vlna změn přišla kolem roku tisíc sedm set padesát, kdy došlo k radikální přestavbě. To znamená, že dům byl v té době velmi výrazně změněn, pravděpodobně aby odpovídal novým potřebám a tehdyjšímu vkusu. Nicméně nejvýraznější zásah, který definoval současnou podobu, nastal v roce tisíc osm set šedesát. Právě v tomto roce získala vila svůj současný vzhled v duchu pozdního klasicismu. V rámci této přestavby byla budova navýšena o jedno patro, což jí dodalo současnou výšku a mohutnost.

Když přemýšlíme o osobnostech spjatých s tímto místem, opět se vracíme k Antonínu Františku Nikolaiovi. Představte si ho jako zodpovědného správce a právníka, který v tomto domě hledal útočiště před povinnostmi v Praze. Jeho role zemského advokáta znamená, že byl zodpovědný za právní záležitosti vysokých vrstev společnosti. Tato vila byla tedy nejen jeho domovem, ale pravděpodobně i místem, kde mohl hostit své významné kontakty v prostředí obklopeném vinohradovými terasami.

Nyní vás přvedu k jedné zajímavosti, která možná na první pohled není vidět, ale která je pro toto místo klíčová. Je fascinující uvědomit si, že tato vila vznikla přesně v místě, kde se tehdy nacházela vinice. To nám připomíná, jak moc se krajina Smíchova změnila. Zatímco dnes nás obklopují domy a silnice, kdysi zde vládla vůně hroznů a práce vinikářů. Tato památka je jedním z posledních hmatatelných důkazů o tom, jak vypadal tento prostor před staletími.

Dalším důležitým milníkem v životě budovy je rok tisíc devět set šedesát čtyři. V tomto roce byla usedlost oficiálně prohlášena za památkově chráněný objekt. To znamená, že stát uznal její unikátní hodnotu pro historii města Prahy a rozhodl, že musí být zachována pro budoucí generace. Díky tomu, že byla budova opravena, dnes stojí v dobrém stavu. I když v současné době slouží objekt k bytovým účelům a není otevřen jako muzeum, její vnější podoba zůstává věrným svědkem minulosti.

Zastavte se na chvíli a vnímejte atmosféru tohoto místa. Představte si ticho sedmnáctého století, šum listí v zahradě a pohled na vinice, které kdysi obklopovaly stěny tohoto domu. Je to zvláštní pocit stát před budovou, která přežila několik století, několik architektonických mód a úplnou proměnu celého okolí. Nikolajka zůstala stát jako tichý svědek dějin Smíchova.

Pokud se podíváte kolem sebe, uvidíte, jak moc kontrastní je okolí vily oproti její klidné fasádě. Právě v tomto kontrastu spočívá kouzlo tohoto místa. Je to připomínka toho, že i v srdci moderního města můžeme najít kouty, které nás provázají s našimi předky a s historií, která se odehrávala právě tady, na této půdě.

Nyní už se blížíme ke konci naší krátké zastávky u vily Nikolajka. Doufám, že jste si užili tento pohled do minulosti a že jste si všimli detailů, které dělají z tohoto domu unikátní památku. Doporučuji vám nyní pomalu obklíčit budovu a z různých úhlů pozorovat, jak na ni dopadá světlo a jak se mění její silueta v prostoru Smíchova.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemné pokračování ve objevování tajemství pražských ulic. Až budete připraveni, pokračujte ve své cestě a hledejte další stopy historie, které v sobě nese toto krásné město. Na shledanou.