Zábřeh na Moravě Železniční stanice

Železniční stanice Zábřeh na Moravě je klíčová dopravní spojnice v okrese Šumperk, založená v polovině 19. století. Tato historická památka se nachází na trase mezi Českou Třebovou a Přerovem a slouží jako odbočka do Šumperka.

Výstavba začala v roce 1843 a byla dokončena současně s úseky Olomouce–Praha, což bylo součástí Severní státní dráhy. Stanice byla slavnostně otevřena dne 20. srpna 1845 průjezdem vlaku pod vedením inženýra Jana Pernera, který se podílel na návrhu celé trati.

Výpravní budova, navržená Antonem Jünglingem a postavená firmou A. D. Fleischmanna, byla dokončena v roce 1845. Jednopatrová zděná stavba s obdélným půdorysem má valbovou střechu. Její uliční strana je zdobená rizalitem se čtyřmi toskánskými pilíři a nízkou volutovou římsou atiky. Fasáda s devíti okenními osami má pásovou rustiku, zatímco přízemní okna jsou zakončena půlkruhovým záklenkem. Původně byla spojena se zděnou nástupištní halou o délce 74 metrů, která však byla demolována v roce 1871. V roce 1927 došlo k rozšíření budovy přístavbou s restaurací a čekárny, projekt realizovali Josef Hockeborn a Hynk Janů z Moravského Zábřehu.

Naproti výpravně se nacházel komplex Antonem Jünglingem navržených budov, který zahrnoval vodárnu a lokomotivní remízy. Vodárna byla později nahrazena novějším objektem a po demolici vodárenské věže v roce 1993 byla část komplexu přeměněna na obytný dům.

V blízkosti stanice bratři Kleinovi postavili velké empírové skladiště, které sloužilo pro skladování zboží, poštu a jako bydliště pro zaměstnance. Během rekonstrukce koridoru byl vnější vzhled obnoven podle historických dokumentů.

Stanice prošla několika fázemi vlastnictví: po zprovoznění patřila Severní státní dráze, v roce 1854 ji převzala Rakouská společnost státních drah (StEG). V roce 1872 byla trať do Šumperka převedena pod Moravskou pohraniční dráhu, která v roce 1895 byla zestátněna. V roce 1909 převzala provoz Císařsko-královská státní dráha (kkStB) a po založení Československa stanice přešla pod Československé státní dráhy. V roce 1959 byl zde zahájen pravidelný provoz elektrických vlaků.

Dnes je stanice součástí prvního železničního koridoru s maximální rychlostí 160 km/h. Během rekonstrukce v letech 2005–2006 byla v přednádraží postavena nová prosklená odbavovací hala s hodinovou věží, kde dříve stály hostinec a pošta. Stanice je klíčovým historickým bodem na mapě moravské dopravy, propojujícím průmyslový rozvoj s moderní infrastrukturou, což ji činí zajímavou pro návštěvu.