vzorový rodinný dům Svedlund Dům

Vzorový rodinný dům Svedlund ve Zlíně je jedním z nejvýznamnějších funkcionalistických domů postavených v rámci mezinárodní soutěže firmy Baťa z roku 1935. Nachází se v experimentální kolonii U Lomu na jižním okraji města, v ulici Nad Ovčírnou VI pod číslem popisným 626. Jako jeden z mála švédských návrhů v soutěži, která přilákala projekty z osmi evropských zemí, se stal vzorem moderní bytové výstavby pro zaměstnance zlínských továren. Dům je dnes chráněn jako kulturní památka a představuje vzácný doklad funkcionalistické architektury v českých zemích.

Vzorový rodinný dům Svedlund vznikl v souvislosti s mezinárodní bytovou soutěží, kterou firma Baťa vyhlásila v roce 1935. Cílem bylo najít levné, funkční a dobře dispozičně řešené byty pro své zaměstnance, kteří se v meziválečném období stali početnou skupinou. V předchozích letech již Baťa postavila v Zlíně tisíce bytů v typizovaných domech, ale nová soutěž měla přinést inovativní řešení. Porota, ve které seděl i švýcarský architekt Le Corbusier, vybrala mezi 289 návrhy dva projekty, které se dostaly do realizace – jednodomek švédského architekta Erika Svedlunda a dvojdomek Adolfa Benše a Františka Jecha. Svedlundův návrh byl oceněn jako nejlevnější, s předpokládanými náklady 36 000 korun, a stal se součástí vzorové kolonii U Lomu, která měla sloužit jako prezentace moderní bytové výstavby při mezinárodním kongresu o bytové kultuře v červnu 1935.

Architektonicky je dům Svedlund jednopatrový, postavený z červeného režného zdiva s hladkým cementovým soklem. Fasády jsou typické pro zlínskou architekturu tím, že kombinují cihelné spárované plochy s betonovými a kovovými detaily – například římsy, věnce nad okny a překlady. Okna v přízemí mají snížený parapet, což bylo v té době netypické. Vnitřní dispozice je řešena ve dvou etážích: v přízemí se nachází kuchyňka, obývací pokoj s krbem a jídelním koutem, a schodiště do suterénu. Patro obsahuje dvě ložnice – jednu pro rodiče a menší pro děti – koupelnu s toaletou a malý balkonek nad vstupní stříškou. Suterén sloužil jako garáž, sklad potravin a prádelna. Dům disponuje ústředním vytápěním s radiátory příměrovanými k centrálnímu rozvodu. Původní nábytek byl vyroben z ohýbaných kovových trubek, což odpovídalo funkcionalistickému pojetí.

V roce 1939 došlo k stavebním úpravám, neboť uživatelé považovali původní řešení za nedostačující z hlediska obytného komfortu. Byla přistavěna podsklepená terasa, která později sloužila jako veranda, a okno v dětské ložnici bylo nahrazeno dveřmi vedoucími na pochozí střechu. Tyto změny pozměnily původní vzhled domu. V roce 1983 byl dům prohlášen za kulturní památku, a to jako „významný vývojový doklad moderní architektury“. Od roku 1990 je součástí městské památkové zóny Zlín. V roce 2004 byl podán návrh na zrušení památkové ochrany pro zateplení, ale ministerstvo kultury ho zamítlo.

Mezi zajímavosti patří fakt, že dům Svedlund je jedním z mála švédských návrhů v soutěži, která přilákala projekty z osmi evropských zemí. Porota, ve které seděl i Le Corbusier, se rozhodla neudělit první ani druhou cenu a vybrala pouze dvě třetí ceny. Z pěti postavených domů se do sériové výstavby dostaly jen dva – Svedlundův a Benš-Jechův. Dům Svedlund tak představuje vzácný příklad mezinárodní spolupráce v architektuře a zároveň ukázku toho, jak se funkcionalistické principy uplatňovaly v českých podmínkách.

Dnes je dům Svedlund přístupný veřejnosti a nachází se v lokalitě, která je dnes součástí městské památkové zóny. Jeho význam spočívá nejen v architektonickém řešení, ale také v historickém kontextu – jako součásti bytové politiky firmy Baťa, která se snažila zlepšit životní podmínky svých zaměstnanců. Dům je příkladem toho, jak moderní architektura mohla být uplatněna i v českých městech a jak se snažila odpovídat potřebám tehdejší společnosti. Pro návštěvníky představuje vzácnou možnost seznámit se s funkcionalistickou architekturou přímo v jejím původním prostředí. Je to místo, které stojí za to navštívit nejen z historického hlediska, ale také jako ukázka inovativního bydlení z meziválečného období.