Lázeňský park (Karviná) Park

Lázeňský park v Karviné-Darkově je přírodně krajinářský park založený v roce 1895. Při zakládání v něm byly ponechány původní porosty a doplněny vzrostlé stromy dovezené z Beskyd. Park tvoří prostředí, do kterého jsou zasazeny nejstarší dochované budovy darkovských lázní, a sám je od 25. března 1992 zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek pod číslem 1000122138 (starší rejstříkové číslo 13116/8-3200).

Chráněný není jen park samotný. Jako součásti památkového areálu jsou v seznamu vedeny další tři objekty: budova sanatoria, Společenský dům z let 1900–1901 a kaple svaté Anny. Lázeňská část Darkova je navíc zahrnuta do městské památkové zóny Karviná, vyhlášené rovněž v roce 1992 spolu s historickým jádrem Fryštátu.

Historie místa začíná dřív než park. V roce 1862 provedl Jiří IV. baron Bees z Chrostiny na svých pozemcích mezi Darkovem a Stonavou pokusný vrt. Chtěl se vyrovnat sousednímu baronu Larischovi, který v okolí Karviné už těžil uhlí — místo uhlí ale narazil na vydatný pramen silně mineralizované jodobromové solanky. Roku 1865 ji fryštátský lékař Dr. Anton Fiedler poprvé použil k léčbě: vodu ohříval a pravidelně v ní koupal své pacienty v dřevěných vanách. Téhož roku vyrostla na darkovském katastru první lázeňská budova, dřevěná prosklená stavba na kamenné podezdívce ve švýcarském stylu, které se pro množství oken říkalo Skleník.

Úřední povolení ke zřízení lázní vydala zemská vláda slezská v Opavě v roce 1866 a lázně byly založeny roku 1867. Ve stejném roce nechal Bees pramen prozkoumat vídeňským univerzitním profesorem Redtenbacherem. Rozbor ukázal, že darkovská solanka obsahuje dvojnásobně vyšší podíl jódu než do té doby nejúčinnější prameny v hornorakouském Hallu — a to rozhodlo o dalším rozvoji lázní. Park vznikl až na sklonku 19. století.

Dvacáté století poznamenala Darkov těžba uhlí. Poddolování zničilo většinu původní zástavby a z historického Darkova zůstaly jen staré lázně, lázeňský park a několik domů na pravém břehu řeky Olše; za řekou dnes stojí už jen zahrádkářské kolonie a několik posledních domů. Význam původních lázní navíc upadl poté, co v 70. letech 20. století vzniklo na opačném konci Karviné moderní Rehabilitační sanatorium. Skleník, úplně první lázeňská budova, byl zbořen už v roce 1936.

Park má vlastní sochařskou výzdobu. Bronzová fontána Živý pramen od sochaře Jana Kodeta z roku 1961 byla v roce 2022 odcizena; v roce 2025 se do parku vrátila její replika. Z novější doby pochází dřevěná socha Kůň od Jana Voldána, která vznikla přímo na místě na řezbářském plenéru „Darkovská lípa“ v květnu 2002. Mezi stromy parku najdete i mohutný buk červenolistý. V areálu stojí také lázeňské vily, mezi nimi Jiřina, Maryčka a Staré lázně.

V roce 2025 prošel park rozsáhlou obnovou. Lázně Darkov nechaly park revitalizovat. Součástí revitalizace byla nová lázeňská kolonáda s vodními prvky, zpevněnými plochami, květinovými záhony, živými ploty a lavičkami a nová plocha s fontánou před Společenským domem. První fáze zahrnovala pokácení stromů, u kterých dendrologický průzkum zjistil reálné riziko pádu. Kolonáda byla slavnostně otevřena v srpnu 2025. V červnu téhož roku stanovila vláda nařízením lázeňské místo Karviná, jehož součástí je i Darkov.