Nejstarší kostel v Česku: Budeč, Levý Hradec, nebo Pražský hrad?

Rekordy českých památek · nejstarší kostely a rotundy

Na otázku „jaký je nejstarší kostel v Česku“ odpovídají učebnice, kvízy i průvodci různě, a často mají všichni pravdu. Záleží totiž na tom, co se počítá. Jde o první kostel, o kterém víme z písemných pramenů? O nejstarší zdi, které dodnes stojí? Nebo o základy, které archeologové odkryli v zemi? A počítá se Morava, kde stály zděné kostely dřív než v Čechách?

Prošli jsme odbornou literaturu, Archeologický atlas Akademie věd, Národní památkový ústav a weby jednotlivých památek. U každé stavby píšeme, co je doložené, co je jen tradice a kde se odborníci neshodnou.

Nejstarší stojící kostel: rotunda na Budči (kolem 905)

Hradiště Budeč u Zákolan na Kladensku bylo jedním z hlavních center raných Přemyslovců. Kníže Spytihněv I., nejstarší syn Bořivoje a Ludmily, tu dal po roce 895 a nejspíš před rokem 915 postavit kamennou rotundu zasvěcenou svatému Petru a Pavlovi. Nejčastěji se uvádí rok 905. V roce 2005 proto slavila 1 100 let.

Rotunda je podle Archeologického atlasu Akademie věd nejstarší dochovanou stojící kamennou stavbou v Čechách a obvykle se uvádí i jako nejstarší stojící stavba v Česku vůbec. Původní je kruhová loď od základů až po klenbu, jak potvrdily stavebně-historické průzkumy z let 1990 a 2003. Ostatní části jsou mladší. Románská věž přibyla ve druhé polovině 12. století a původní podkovovitou apsidu nahradil v baroku pravoúhlý presbytář. Proto rotunda zvenku nepůsobí tak staře, jak ve skutečnosti je.

K Budči se váže i známá tradice. Podle svatováclavských legend se tu mladý kníže Václav učil číst a psát. Kromě rotundy je na hradišti Budeč i kostel Zvěstování Panny Marie a zbytky valů.

Co uvidíte dnes: rotundu s románskou věží uprostřed hřbitova. Interiér se otevírá jen příležitostně, termíny si ověřte u obce Zákolany nebo farnosti.

První kostel v Čechách: svatý Kliment na Levém Hradci (80. léta 9. století)

Podle Kristiánovy legendy dal první křesťanský kníže Bořivoj I. po svém křtu postavit kostel na svém hradišti Levý Hradec nad Vltavou, severně od Prahy. Zasvětil ho svatému Klimentovi. Stavba se klade do 80. let 9. století, nejčastěji se uvádí léta 882–884. Jiná data, která najdete na internetu (874, 880), nemají oporu v seriózních zdrojích.

Tady je důležité rozlišovat. Dnešní kostel svatého Klimenta stojí na stejném místě, na akropoli hradiště, ale z Bořivojova kostela se nedochovalo nic. Byl nejspíš dřevěný. Archeolog Ivan Borkovský sice v letech 1939–1941 odkryl pod lodí základy rotundy, podle novějšího výkladu Petra Sommera je však nejdříve z 11. století. Prozrazuje ji základní kámen s křížem, takzvaný lapis primarius, jaký se do základů kostelů vkládal až v té době. Některé turistické weby proto chybně píší o „základech z 9. století“.

Gotický presbytář pochází z konce 13. století a uvnitř má malby z 80. let 14. století. Barokní loď vznikla v letech 1675–1684 poté, co zbořili kruhovou část rotundy. Na Levém Hradci se psaly dějiny ještě jednou: 19. února 982 tu byl zvolen pražským biskupem svatý Vojtěch.

Nejstarší kostel v Praze: Pražský hrad

Bořivoj stavěl i na místě, které se mělo stát centrem země. Na Pražském hradě dal koncem 9. století postavit kostel Panny Marie, první kostel na území dnešní Prahy. Dochovaly se z něj jen pozůstatky. Objevil je Ivan Borkovský v roce 1950 mezi zahradou Na Baště a druhým nádvořím. Vidět je zdivo mladší přestavby z 11. století asi do výše jednoho a půl metru, zbytky oltáře a hrobka, v níž byli pohřbeni kníže Spytihněv I. († 915) a jeho manželka.

Nejstarší kostel, který na Hradě dodnes stojí, je bazilika svatého Jiří. Založil ji kolem roku 920 kníže Vratislav I., otec svatého Václava, a v roce 925 do ní přenesli ostatky svaté Ludmily z Tetína. Až do roku 1055 sloužila jako pohřebiště Přemyslovců a Vratislav I. je tu pohřben. Bazilika je proto obvykle označována za nejstarší dochovanou církevní stavbu v Praze.

I tady ale platí malé „ale“. Podle revizního výzkumu vzniklo nadzemní zdivo z velké části až po požáru roku 1142. Dnešní bazilika je tedy hlavně románská stavba 12. století na půdorysu kostela z 10. století a červené průčelí do náměstí je barokní. Hned vedle stojí klášter svatého Jiří, nejstarší klášter v Čechách.

Třetím kostelem na Hradě byla rotunda svatého Víta, kterou kolem roku 930 založil kníže Václav. Ustoupila stavbě baziliky od roku 1060 a dnes je z ní jen archeologický nález pod katedrálou. Nad místem její jižní apsidy stojí Svatováclavská kaple.

Nejstarší pražská rotunda

Praha má tři známé románské rotundy a všechny si můžete prohlédnout aspoň zvenku. Která je nejstarší, se ale ve zdrojích liší.

• Rotunda svatého Martina na Vyšehradě pochází z druhé poloviny 11. století, z doby krále Vratislava II. Většina zdrojů ji označuje za nejstarší dochovanou pražskou rotundu a všechny se shodnou, že je největší (vnitřní průměr 6,5 metru). Za třicetileté války sloužila jako sklad střelného prachu, podobu jí vrátila obnova v letech 1875–1880.
• Rotunda svatého Kříže Menšího (Nalezení svatého Kříže) na Starém Městě. Pražský turistický portál ji klade na konec 11. století a nazývá ji nejstarší ze tří, Wikipedie ji ale datuje až do doby po roce 1125. První písemná zmínka je z roku 1365.
• Rotunda svatého Longina na Novém Městě, z počátku 12. století, je nejmenší. Původně byla zasvěcena svatému Štěpánovi.

Pokud potřebujete jednu odpověď do testu, nejčastější je rotunda svatého Martina. Pokud chcete mít pravdu i před přísným učitelem, dodejte, že u rotundy svatého Kříže se datace rozchází.

Morava: kostely starší než v Čechách, ale většinou jen základy

Křesťanství přišlo na Moravu dřív než do Čech, a s ním i zděné kostely. Na velkomoravských hradištích stály desítky let předtím, než Bořivoj postavil Levý Hradec. Dochovaly se z nich ale hlavně základy.

• Modrá u Velehradu – první objevený velkomoravský kostel. Základy našel Josef Nevěřil v roce 1911, Archeologický atlas je datuje na přelom 8. a 9. století nebo na počátek 9. století. Vedle základů stojí hypotetická replika kostela.
• Výšina svatého Metoděje v Sadech u Uherského Hradiště – kostel s křížovým půdorysem z první poloviny 9. století. Bývá spojován s arcibiskupem Metodějem, jeho údajný hrob se však našel prázdný.
• Slovanské hradiště Mikulčice – největší soubor velkomoravských kostelů. Archeologové tu od roku 1954 odkryli základy řady kostelů (podle různých zdrojů devět až dvanáct) a přes 2 500 hrobů. Trojlodní bazilika na akropoli o rozměrech 11 × 35,5 metru je největší odkrytou velkomoravskou církevní stavbou. Základy jsou zakonzervované a označené.

Z Mikulčic vede přes Moravu Lávka Velké Moravy na slovenskou stranu. Asi 3,5 kilometru od parkoviště stojí uprostřed polí kostel svaté Markéty Antiochijské u Kopčan. Obvykle se o něm píše jako o jediné dodnes stojící stavbě z doby Velké Moravy. Hroby nalezené v roce 2004 by tomu odpovídaly. Dendrochronologie z roku 2013 ale datovala dřevo ze stavby do roku 951, tedy až po pádu Velké Moravy. Spor zatím není rozhodnutý. Kostel navíc leží na Slovensku, takže do českých rekordů nepatří, ale k výletu do Mikulčic se hodí.

Nejstarší stojící kostel na Moravě: rotunda ve Znojmě?

Ze stojících moravských kostelů se nejčastěji jmenuje rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě na nádvoří znojemského hradu. Výslovně ji jako „nejstarší stojící kostel na Moravě“ ale seriózní zdroje neoznačují a datace stavby se hodně rozchází: od první poloviny 11. století až po první polovinu 12. století. Jihomoravské muzeum ji řadí mezi nejstarší umělecké a architektonické doklady české státnosti.

Jistý je rok jejích maleb. Podle rytého nápisu vznikly v roce 1134 a objednal je kníže Konrád II. Znojemský ke své svatbě s Marií Srbskou. Unikátní cyklus ukazuje Přemysla Oráče a postavy Přemyslovců. Rotunda je národní kulturní památkou od roku 1962.

Před cestou: do rotundy se kvůli ochraně maleb chodí jen v malých skupinách a za nepříznivého počasí bývá zavřená. Při naší kontrole hlásil web muzea uzavření, proto si aktuální stav ověřte na webu Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Tabulka: nejstarší kostely a rotundy v Česku

U rotundy ve Starém Plzenci se dříve psalo, že může být nejstarší v Česku. Většina zdrojů dnes za nejstarší stojící stavbu považuje Budeč a novější výzkumy plzeneckou rotundu spíš omlazují.

Nejstarší kostel v Ostravě

Tohle je jeden z nejčastějších místních dotazů. Odpověď zní kostel svatého Václava v Moravské Ostravě. Ostravský farář je doložen roku 1297 a podle Národního památkového ústavu stál první kostel zřejmě už krátce po založení města, ve druhé polovině 13. století. Byl jednolodní a krátce po roce 1300 vyhořel. Dnešní gotická stavba vznikla ve 14. století. Je to nejstarší doložený kostel v Ostravě a jedna z nejstarších staveb města.

Pozor na jednoho častého kandidáta: dřevěný kostel svaté Kateřiny v Hrabové vypadá velmi staře, ale původní renesanční stavba vyhořela v dubnu 2002. Dnešní kostel je věrná replika z roku 2004.

Tip na výlet

Kolébka Přemyslovců za jeden den: Levý Hradec v Roztokách a Budeč u Zákolan leží kousek od sebe severozápadně od Prahy. Za jeden den tak uvidíte místo prvního kostela v Čechách i nejstarší stojící stavbu v zemi. Kdo chce víc, může pokračovat do Prahy na Pražský hrad a Vyšehrad, kde jsou bazilika svatého Jiří a rotunda svatého Martina.

Velká Morava na kole: z Mikulčic přes Lávku Velké Moravy ke kostelu u Kopčan je to pár kilometrů po rovině. Sady a Modrá leží u Uherského Hradiště, necelou hodinu cesty autem.

Provozní dobu a vstupné u jednotlivých památek neuvádíme, protože se mění. Najdete je na webech správců, například Pražského hradu, Národní kulturní památky Vyšehrad nebo Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Další rekordy českých památek

• Nejstarší radnice v Česku
• Nejstarší město v Česku
• Nejstarší dům v Česku, v Praze a v Brně
• Nejstarší hrad v Česku
• Největší hrad v Česku a na světě
• Největší zámek v Česku
• Nejstarší synagoga v Evropě a nejstarší kláštery v Česku
• Nejstarší most v Česku
• Nejstarší pivovar v Česku

Všechny rekordy přehledně najdete v rozcestníku Rekordy českých památek.

Časté otázky

Historické údaje podle Archeologického atlasu ČR (archeologické ústavy AV ČR), Národního památkového ústavu, české a anglické Wikipedie, Kudy z nudy, prague.eu a webů jednotlivých památek; sporné body v textu označujeme. Fotografie z Wikimedia Commons. Úvodní foto: rotunda svatého Petra a Pavla na Budči, Adéla Fontánová, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.