Kostel svatých Petra a Pavla (Prachatice II) Kostel

Mezi Prachaticemi a Starými Prachaticemi, u hřbitova, stojí kostel svatých Petra a Pavla. Je starší než samotné město a patří k nejstarším stavbám románské doby v jižních a západních Čechách. Jeho význam dokládá i to, že prachatická pouť se slaví na svátek svatých Petra a Pavla, a ne na svátek svatého Jakuba, kterému je zasvěcen farní kostel ve městě.

Podle archeologických nálezů vznikl původní románský kostel pravděpodobně v 11. nebo 12. století. V prachatické kotlině tehdy ležela jen celní osada na obchodní cestě zvané Zlatá stezka. Kostel nejspíš založila vyšehradská kapitula. Napovídá tomu i shodná datace zasvěcení prachatického a vyšehradského kostela. Ve Starých Prachaticích se od raného středověku rozrůstalo městské osídlení, které bylo ve 14. století přeneseno jižněji, na místo dnešních Prachatic. Měšťané by tak cestou do kostela museli opouštět bezpečí hradeb. Proto si ve městě postavili nový kostel svatého Jakuba Většího a starší svatostánek ustoupil do pozadí.

Z prvního kostelíka se dochovala část kamenného kvádříkového zdiva i s okénkem v severní zdi. Ve 13. století byl kostel rozšířen. Předsíň a věž přibyly až v 16. století. Barokní úpravy proběhly v letech 1687, 1753 a 1771. Věž dostala nejprve barokní báň, dnešní jehlanovitá střecha pochází z roku 1890. Dnes jde o jednolodní raně gotickou stavbu s pravoúhle uzavřeným presbytářem a sakristií na severní straně. Věž stojí mimo osu v západním průčelí, předsíň je na severní straně lodi a na jižní straně je zazděný půlkruhový portál. Uvnitř se potkávají románské základy, gotická klenba krypty a barokní strop.

Hřbitov u kostela vznikl před rokem 1562. Od roku 1587 se sem přesunul městský hřbitov od kostela svatého Jakuba a další rozšíření přišla v letech 1909 a 1929. Podél jedné stěny lodi stojí až dvě desítky náhrobků prachatických měšťanů a majitelů tvrze v Bělči. Tito lidé pravděpodobně přispěli na opravy kostela.

V presbytáři byla odkryta nástěnná malba Posledního soudu z doby po roce 1501. Anděl s Pannou Marií čekají u nebeské brány, kterou hlídá svatý Petr a přijímá duše do nebe. V levé části je peklo s okřídleným Luciferem, třemi ďábly a hříšníky, kteří představují opilství, lichvu a smilstvo. Uprostřed anděl ukazuje vzkříšeným cestu do nebe, nebo do pekla. Nad vším bdí Bůh, jehož postava však dosud není celá odkrytá. Další středověké malby odhalili restaurátoři v letech 1980 až 1981.