Beranův mlýn Mlýn

Beranův mlýn stojí na řece Mohelce ve Vlastibořicích v okrese Liberec, na samotě poblíž osady Trávníček. Patří k nejstaršímu vybavení místní krajiny – jeho první zmínka v písemných záznamech pochází z roku 1612, což jej řadí mezi stavby s bohatou historií.

Rozhodující změnu přinesl rok 1862, když mlýn koupil Jiří Beran a nechal jej přestavět do podoby, kterou si zachovává dodnes. Původní kamennou stavbu nahradil dřevěná, roubená konstrukce s vícepodlažním uspořádáním. Právě tento zásah dal stavbě její současný vzhled a jméno. Počátkem dvacátého století se prostory mlýna přeprofilovaly – vznikla zde brusírna skla, která zaměstnávala přibližně deset pracovníků a stala se důležitou součástí hospodářství lokality.

Architektura mlýna odráží jeho dvojí účel a historii. Mlýnice se stala součástí dispozice obytného domu, s roubením a štípaným šindelem na střeše. Přízemí zdobí dekorativní dřevěné sloupky. Mlýnská kola se nacházela v zadní části domu. Kolem něj se rozprostírají hospodářské budovy pocházející z období původního kamenného mlýna. Nejpůsobivější je štít stodoly, který zdobí cihelná růžice, a pod klenbou opatřené stěny se otvory, jimiž větrál vzduch do obilnice – důmyslné řešení k předcházení plísní v uloženém zrnu. Voda byla na vodní kola přiváděna náhonem od horního jezu, který se nacházel asi 400 metrů výše po toku. Po využití v mlýně voda pokračovala odtokovým kanálem dále k Družstevnímu mlýnu v Sedlišťce. V roce 1930 měl mlýn dvě kola na vrchní vodu se spádem 2,87 metru a výkonem 5,6 koňské síly.

Mimo jiné zasáhla stavbu velká povodeň v roce 1945, která strhla jez. Ten byl obnoven až později, v letech 1976 až 1980, kdy proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého areálu. Dnes je mlýn chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky, což zajišťuje péči o jeho uchovávání. Jde o cenný příklad transformace tradičního středoevropského mlýna, který se bez ztráty základního charakteru přizpůsobil měnícím se potřebám své doby. /p>