Budova ČKD na Můstku Administrativní budova

Vítejte v srdci Prahy, v Starém Městě, kde se historie setkává s moderním rytmem velkoměsta. Stojíte právě před budovou, která svým vzhledem výrazně vybočuje z okolní zástavby spodního čela Václavského náměstí. Je to dům Na Můstku, který mnozí z vás pravděpodobně znají jako administrativní budovu ČKD. Když se na ni nyní podíváte, možná v ní pocítíte zvláštní napětí mezi funkcionalitou a hravostí. Je to stavba, která svou podobou vypráví příběh o době přechodu a o odvaze zkoušet nové cesty v architektuře.

Pojďme se nyní společně podívat na to, jak tato budova vznikla a proč se zde vůbec objevila. Je nás přivádí zpět do druhé poloviny sedmdesátých let minulého století. Stavba byla zahájena v roce tysíc devět set sedmdesát šest a její completion přišla v roce tysíc devět set osmdesát tři. Nebyla to však jen obyčejná stavba kanceláří. Její vznik byl úzce spjat s jedním z největších dopravních projektů té doby, kterým byla výstavba trasy A pražského metra. Představte si ten kolosalní chaos, hluk a množství strojů, které v té době zaplavily centrum města. Právě v tomto kontextu vznikla i tato budova, která měla sloužit jako administrativní centrum.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Podívejte se na budovu jako na celek. Všimněte si jejího netradičního vyznění. Tato stavba je totiž považována za první český objekt, na který výrazně ovlivnil směr nazývaný postmodernismus. Co to vlastně znamená v praxi? Zatímco dřívější stavby se držely přísných pravidel a strohé jednoduchosti, zde vidíme snahu o vícestranost a hravost. Autory tohoto projektu byli Jan Šrámek a Alena Šrámková. Jejich vizí bylo vytvořit něco, co by zaplnilo prostor efektivně, ale zároveň by nepřišlo jako nudný betonový kvádr.

Když se nyní zamyslíte nad tím, co se skrývá pod vašimi nohama a uvnitř stěn, narazíte na jednu z nejvíce fascinujících technických vlastností tohoto domu. Všimněte si, že budova nepůsobí jako samostatný monolit, který byl jen tak položen na zem. Je to totiž konstrukčně velmi zajímavé řešení. Celý objekt je postaven na ocelovém skeletu, a zde přichází ten hlavnívztah s metrem. Tento ocelový kostra budovy totiž přímo vyrůstá ze skeletu stanice metra Můstek. Je to tedy v podstatě jedna velká, propojená konstrukce, kde doprava pod zemí a administrativní prostory nad zemí tvoří jeden technologický celek. Je to fascinující ukázka tehdejšího inženýrského myšlení, kdy se muselo vyřešit, jak postavit těžkou budovu nad aktivní dopravní uzel.

Pojďme se na chvíli zastavit u osobností a historického kontextu. V době, kdy se budova stavěla, bylo vedení města a státu v rukou lidí, jako byl například Vladimír Kopecký. Atmosféra té doby byla specifická a budovy z tohoto období často odrážejí tehdejší politické a společenské priority. Přesto se však v tomto objektu podařilo prosadit architektonický experiment. To, že budova tak výrazně vybočovala z tehdejších norem, je důvodem, proč si ji i dnes zaslouží pozornost.

Všimněte si také, že budova neustále procházela změnami, aby odpovídala novým dobám. Významným milníkem byl rok tisíc devět set devadesát dva, kdy byla budova oficiálně prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury České republiky. To je velmi zajímavý fakt, protože se jedná o poměrně mladou stavbu, která však díky své unikátnosti získala status památky velmi rychle. Další zásadní změna přišla v roce dva tisíce tři, kdy proběhla velká rekonstrukce. Nad celým procesem vylepšení budovy dožraného stavu dohlížela architektka Alena Šrámková, která byla jednou z původních autorek. To zaručilo, že i při modernizaci zůstala zachována původní idea a charakter stavby.

Nyní vás chci pozvat k jedné malé zajímavosti, která možná na první pohled není vidět, ale je součástí identity tohoto místa. Zkuste si představit, jaký pocit musí mít lidé, kteří pracují v posledním patře. Jsou v místě, kde se spojuje pohled na historické centrum Prahy s moderní strukturou ocelového skeletu, který je pevně ukotven hluboko v zemi, až k nástupišťům metra. Je to takový most mezi podzemím a oblohou. Tato budova je v podstatě symbolem toho, jak se město mění a jak se nové vrstvy ukládají na ty staré.

Když se dnes díváte na průčelí domu Na Můstku, vnímejte ho jako památník odvahy. Odvahy architektů, kteří chtěli přinést nový styl do Prahy, a odvahy stavitelů, kteří museli vyřešit složité spojení s metrem. Je to budova, která nás učí, že památka nemusí být nutně stovky let stará, aby měla hodnotu. Stačí, když reprezentuje svůj čas a přináší něco nového do městského obrazu.

Představte si nyní, jak se v těchto prostorách v průběhu desetiletí měnilo tempo života. Od dob přísného plánování sedmdesátých let, přes přelom devadesátů, až po současnou éru komerčních center a administrativních prostor. Budova ČKD na Můstku je tichým svědkem těchto změn, stojí zde pevně na svém ocelovém základu a připomíná nám, že i v centru historického města je místo pro experiment a modernitu.

Nyní, když jste se dozvěděli o jejím původu, o jejím spojení s podzemní dráhou a o jejím významu pro český postmodernismus, doporučuji vám budovu ještě chvíli pozorovat. Vnímejte její rytmus a to, jak zapadá do celkového obrazu Václavského náměstí. Je to místo, kde se technika setkává s uměním.

Děkuji vám za společnou krátkou cestu historií tohoto unikátního objektu. Doufám, že vás tato zastávka obohatila o nový pohled na Prahu, která není jen o gotice a baroku, ale i o odvážných krocích moderní architektury. Nyní vás zvaním, abyste pokračovali v prozkoumávání krás a tajemství Starého Města. Přejeme vám příjemnou procházku a mnoho dalších objevů v našem krásném městě. Na shledanou.