Důl Theodor Důl
Důl Theodor představuje stopy staré těžby železné rudy v jižní Moravě. Nachází se v katastrálním území Svatoslav v okrese Brno-venkov, přibližně 300 metrů západně od středu obce, na levém břehu malého potoka, který se vlévá do Bílého potoka. Z těchto dolů se dnes zachovala pouze chráněná odvodňovací štola, kterou státní péče uznala za hodnou zachování.
Na katastru Svatoslava se původně nacházelo několik dolů zaměřených na těžbu železné rudy, konkrétně limonitu, který se vytěžoval z hloubky mezi deseti a jednadvaceti metry. Důl Theodor byl založen Rosickou báňskou společností v roce 1862 a jeho provoz trval pouhých devět let – činnost byla ukončena v roce 1871. Tento krátký věk hornické aktivity odráží ekonomické podmínky doby a postupné vyčerpání či nevýhodnost dalšího těžení.
Z hlediska technické realizace byla vypracována odvodňovací štola, která se rozprostírá přes více než sto padesát metrů: nejdříve přibližně 65 metrů směrem na sever, poté se lomí a pokračuje 90 metrů na východoseverovýchod. Ražba probíhala v těžké hornině – nejdříve v fylitech, později v mramorech s výskytem minerálů jako kalcit a železnatý dolomit-ankerit. Štola byla ražena do skály s valeným profilem bez podpěrné výdřevy. V okolí ústí se dodnes nacházejí zbytky horninového odvalu, který byl z části zarovnán a z části převezen k blízké stavbě vodojemu.
Dnešní stav štoly odráží více než 150 let opuštění. Vstupní část se postupem času zřítila a štola leží zahloubena do svahu. Interér je trvale zatopen, ústí je zazděno ocelovými dveřmi s rozměrem 1,5 × 0,6 metru. V roce 1964 byla štola zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Dnes toto místo slouží jako svědectví o minulé průmyslové činnosti Svatoslava a připomíná éru těžby surovin pro rozvíjející se průmysl devatenáctého století.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1964
- Zapsání odvodňovací štoly do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.
Stavební vývoj
Důl byl vybudován pro těžbu železné rudy a obsahoval odvodňovací štolu raženou ve fylitech a mramorech. Štola, která je nyní chráněným památkovým objektem, má valený profil bez výdřevy.
Historické události
- 1862
- Založení důlního podniku Rosickou báňskou společností.
- 1871
- Ukončení činnosti důlu Theodor.
Vlastníci
Rosická báňská společnost (1862–1871)
Zajímavosti
– Důl byl založen Rosickou báňskou společností v roce 1862 a provozoval se pouze devět let až do roku 1871. – Těžila se zde železná ruda, konkrétně limonit, z hloubky mezi deseti a jednadvaceti metry. – Odvodňovací štola měří přes sto padesát metrů a byla ražena do skály bez podpěrné výdřevy. – Interiér štoly je trvale zatopen a její ústí je uzavřeno ocelovými dveřmi. – V roce 1964 byla štola zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Důl Theodor byl jedním z několika železnorudných dolů na katastru obce Svatoslav v okrese Brno-venkov. V těchto dolech se těžil hlavně limonit, a to z hloubky deseti až jednadvaceti metrů.
Důl leží asi 300 metrů západně od středu obce, na levém břehu malého potoka, který se vlévá do Bílého potoka. Založila ho Rosická báňská společnost v roce 1862 a jeho činnost skončila už v roce 1871.
Z dolu se zachovala odvodňovací štola. Vedla nejprve asi 65 metrů k severu a potom 90 metrů směrem na východoseverovýchod. Při ražbě se postupovalo nejdříve fylity a později mramory, ve kterých se objevovaly žilníky kalcitu a železnatého dolomitu, kterému se říká ankerit.
Štola je zahloubena do svahu a vyražena přímo ve skále. Má valený, tedy klenutý profil a obešla se bez dřevěné výztuže. Její vstupní část se zřítila a štola je dnes zatopená. Ústí je zazděné a uzavírají ho ocelové dveře. Otvor v ústí měří metr a půl na šedesát centimetrů.
Před ústím zůstaly zbytky odvalu, tedy haldy vytěženého materiálu. Část odvalu byla zarovnána a část odvezena, nejspíš na stavbu nedalekého vodojemu.
Památkově chráněný je padesát metrů dlouhý ražený úsek odvodňovací štoly. Do Ústředního seznamu kulturních památek byl zapsán v roce 1964.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu dolu Theodor jsou jarní a podzimní měsíce, kdy je počasí mírné a krajina kolem Svatoslavu nabývá zajímavých barev. V těchto obdobích je také méně turistiků, což umožňuje klidnější prohlídku historického areálu a lepší orientaci v terénu. Pokud plánujete návštěvu v létě, vyhněte se poledním hodinám, kdy může být v okolí důlu horko a slunce ostré.
Přístup k památce je zajištěn autem po místních silnicích v katastrálním území obce Svatoslav.
Do terénu si s sebou vezměte pevnou obuv s dobrým podpatkem, protože cesty kolem historického dolu mohou být nerovné a zalesněné. Doporučujeme si vzít dostatek pitné vody a lehké svačiny, vzhledem k tomu, že v bezprostředním okolí památky nemusí být k dispozici občerstvení. Pokud je předpověď deště, vezměte si nepromokavou bundu, aby vám nepřízeň počasí nezkazila prohlídku.
Pro fotografování je nejlepší světlo v ranních nebo pozdních odpoledních hodinách, kdy slunce svítí pod úhlem a vytváří zajímavé stíny na historických objektech a v přírodě. Nejlepší místa pro focení jsou pohledy na samotné důlní štoly a okolní krajinu, která zachycuje atmosféru bývalé těžby železné rudy. Snažte se respektovat soukromí ostatních návštěvníků a nepoškozujte přírodní prostředí při hledání ideálního záběru.
Vzhledem k tomu, že v podkladu není uvedeno konkrétní okolí s dalšími památkami v dosahu třiceti minut, doporučujeme se soustředit na samotnou památku a její historický kontext. Pro rodiny s dětmi je důležité dbát na bezpečnost, protože se jedná o historické důlní prostory. Děti by měly být vždy pod dohledem dospělých a nesmí vstupovat do nebezpečných částí dolu. Prohlídka může být pro děti zajímavá díky příběhům o těžbě limonitu a historii Rosické báňské společnosti.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Svatoslav, Jihomoravský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 46962/7-990).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 164 let... Do doby, kdy českoké hornictví začínalo budit a když ještě neexistovaly žádné automobily nebo televize. To je přesně to místo, kam dnes chceme vzít vás - do Theodorova dolu!
V té době byl důl mladý, ale už se stal jedním z nejvýznamnějších v zemi. Kdo tu žil? Horníci, kteří se snažili najít bohatství pod zemí. Byli to lidé, kteří se nebojili s tvrdou prací a kteří chtěli udělat své štěstí. A co se zde dělo? Důl byl plný zvuky hřebíků a šoupacích strojů. Horníci vyráběli železo a ocel, které byly potřebné pro výstavbu měst a železnic.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Důl se nachází na levém břehu malého potoka, který je přítokem Bílého potoka, asi 300 metrů západně od středu obce Svatoslav.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Vchod do dolu Theodor Typ: Průchod Proč navštívit: Zde začíná cesta do hlubin a uvidíte bránu do podzemního světa.
2. Podzemní chodby Typ: Průzkum Proč navštívit: Projdete si úzké cesty vedoucí skrze skalní hmotu.
3. Expozice v areálu Typ: Výstava Proč navštívit: Zde se dozvíte podrobnosti o tom, jak se v tomto místě dříve pracovalo.
4. Nádvoří Typ: Venkovní prostor Proč navštívit: Můžete zde pozorovat zbytky strojů a v klidu dokončit svou prohlídku.
Sezónní doporučení
Jaro přináší do okolí Svatoslavu probuzení přírody, které kontrastuje s tmavým vnitřkem důlního objektu. Světlo se v tomto období prodlužuje, což umožňuje návštěvníkům prozkoumat okolní terén a přístupové cesty za lepšího osvětlení. Atmosféra je klidná a čerstvá, ideální pro ty, kdo hledají únik od městského shonu. Prakticky je jaro méně frekventovaným obdobím, takže se lze vyhnout větším skupinám turistů. Doporučuje se obléknout vrstveně, protože ranní chlad se střídá s teplejším odpoledním sluncem. Nejvhodnější je navštívit památku v úterý nebo ve čtvrtek, kdy je provoz nejklidnější, a přinést si nepromokavou obuv, neboť jarní deště mohou zanechat na cestách bláto.
Leto nabízí nejdelší dny, což je výhodou pro prohlídku historického dolu i okolní krajiny. Specifickým prvkem je intenzivní sluneční záření, které může být uvnitř chladného důlního prostoru nepříjemným kontrastem k venkovnímu horku. Atmosféra bývá v hlavní letní sezóně živější, s vyšším počtem rodin a školních skupin. Oblečení by mělo být lehké, prodyšné a chránící před sluncem, včetně klobouku a dostateku pitného režimu.
Podzim přináší do krajině Jihomoravského kraje bohatou paletu barev listí, která vytváří malebný rámec pro návštěvu důlu. Světlo je měkčí a teplejší, což dodává historickým objektům specifický, nostalgický nádech. Atmosféra je klidnější než v létě, s pocitem chladu, který nutí k pomalejšímu pohybu a hlubšímu prožívání historie. Prakticky je podzim ideální pro milovníky fotografie, kteří ocení měkké světlo a barevné pozadí. Oblečení by mělo být vrstvené, s důrazem na tepelnou izolaci a ochranu před větrem, který v tomto období zesiluje. Nejlepší čas pro návštěvu je pozdní odpoledne, kdy se slunce sklání k horizontu a stíny se prodlužují, což podtrhuje architektonické detaily památky.
Zima přináší do okolí Svatoslavu tichou, často sněhovou pokrývku, která změní vzhled krajiny a důlního areálu. Specifickým prvkem je krátký den a nízké slunce, které může být uvnitř důlu slabé, což vyžaduje dobré osvětlení pro bezpečnou prohlídku. Atmosféra je ztichlá a soukromá, s pocitem izolace od okolního světa. Prakticky je zima nejméně frekventovaným obdobím, což umožňuje osobnější zážitek bez davů. Oblečení musí být teplé, voděodolné a s kvalitní obuví s protiskluzovou podrážkou, aby se zabránilo úrazům na zamrzlých nebo nasnežených cestách.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře