Dům čp. 12 Dům

Vítejte ve Štramberku, v místě, kde se historie v každém koutě prolíná s přítomností. Právě teď stojíte před domem s číslem dvanáct, který tichý způsobem vypráví příběh o proměnách tohoto města. Když se na něj podíváte, uvidíte zděnou stavbu, která svou tváří vnímá klid náměstí a svou stabilitou připomíná časy dávno minulé. Je to budova, která do sebe vstřebala mnoho desetiletí dějin a dnes je důležitou součástí městské památkové rezervace. Je zapsána v seznamu kulturních památek České republiky, což znamená, že její zachování je považováno za zásadní pro naši společnou paměť. Pojďme se nyní zastavit u toho, jak se k této podobě dům dostal. Historie tohoto místa nás zavede hluboko do osmnáctého století. Už v roce tysíc sedm set dvacet jeden byl majitelem domu Michal Kelnar, který zdetežil jako šenkovní měšťan. V té době však budova vypadala úplně jinak. Představte si na tomto místě původní roubený dům, typický pro starší stavby v této oblasti. Roubené stěny z dřevěných trámů dávaly domu zcela jiný charakter, mnohem skromnější a rustikálnější, než jaký vidíte dnes. Změna přišla později, v období mezi rokem tisíc osm set a tisíc osm set třicet tři. Právě v této době došlo k velké přestavbě. Původní dřevěná konstrukce ustoupila zděným ścianám a dům získal svůj současný vzhled v duchu pozdního empíru. Tento styl přinesl do architektury čistotu, rovnováhu a určitou vznešenost. Když si nyní prohlédnete průčelí domu, vnímejte právě tuto harmonii, která je pro tento směr typická. I když se dům v průběhu let mírně měnil, stále v sobě nese ducha té doby, kdy se město začalo modernizovat a rozvíjet. Věnujte nyní pozornost tomu, jakou roli tento dům v komunitě zastával. Možná vás překvapí, že tato budova nebyla vždy jen obyčejným domem. V minulosti zde sídlilo srdce městské správy, protože dům čp. 12 sloužil jako první městská radnice ve Štramberku. Představte si tedy, že právě zde se dříve rozhodovalo o důležitých věcech, zde se scházeli představitelé města a zde se tvořil řád, podle kterého město fungovalo. Je fascinující pomyslet si, kolik důležitých diskusí a rozhodnutí se v těchto zdech odehrálo, než se budova vrátila k jinému využití. Rodina Kelnarových, která dům tak dlouho vlastnila, se s nemovitostí loučila v roce tisíc osm set sedmdesát. Poté se dům dostával do rukou dalších majitelů, což nás přivádí k jedné z nejzajímavějších osobností spjatých s tímto místem. Na začátku dvacátého století, konkrétně mezi lety tisíc devět set a tisíc devět set deset, se do domu nastěhovali manželé Josef a Karolína Baarovi. Proč je to důležité? Protože právě zde žili rodiče známého spisovatele Zdeňka Bára. Je velmi pravděpodobné, že právě v tomto prostředí, v atmosféře tohoto domu na náměstí, začal vznikat svět, který později Zdeněk Báro popsal ve svých knihách. Když se díváte na okna a dveře domu, zkuste si představit mladého spisovatele, jak zde tráví své dětství a pozoruje život v ulicích Štramberku. Pojďme se nyní zamyslet nad tím, jak se dům vyvíjel v novějším období. V roce tisíc devět set šedesát objekt zakoupil Alois Hanzelka. Dům tak nadále sloužil k obytí, ale s příchodem nového století se k němu přidal i nový rozměr. Po roce tisíc devět set devadesát se v budově zřídila cukrárna. Je to krásný kontrast, že místo, kde kdysi vládla přísnost radničních úřadů a kde vzrostl talent spisovatele, dnes slouží k radosti návštěvníků a obyvatel, kteří sem přicházejí pro sladké osvěžení. Zajímavostí, která vám může utéct, je právě ta proměna z dřevěného roubeného domu na zděnou stavbu. Je to symbol pro celý vývoj Štramberku, který se postupně proměňoval z malého osídlení v významné město s bohatou kulturou. Tento dům je jako otevřená kniha, kde každá vrstva omítky a každá změna v uspořádání vypráví o jiném století. Od šenkovníka přes radní až po cukráře a spisovatele. Nyní, když už znáte příběh domu číslo dvanáct, doporučuji vám chvíli v tichosti vnímat atmosféru tohoto místa. Prohlédněte si detaily fasády a zkuste si spojit všechny tyto kousky historie do jednoho celku. Je to místo, kde se setkává úřední vážnost s rodinným teplem a sladkou chutí současnosti. Děkuji vám za pozornost, kterou jste tomuto domu věnovali. Doufám, že vás jeho příběh zaujal. Nyní vás zvaním, abyste pokračovali v prozkoumávání dalších krásných koutů Štramberku a objevovali tajemství, která v sobě skrývají další historické stavby v okolí. Přeji vám příjemnou procházku a mnoho nových zážitků v tomto nádherném městě. Na shledanou.