dům U Zlatého jelena (Malá Strana) Dům

Měšťanský dům U Zlatého jelena čp. 26 v Tomášské ulici na Malé Straně v Praze 1 je renesanční řadový dům s barokní přestavbou z roku 1726. Je chráněný jako kulturní památka a je součástí Pražské památkové rezervace zapsané na seznamu UNESCO. Tato třípatrová budova s mansardovou střechou vyniká bohatě zdobenou fasádou a unikátním domovním znamením znázorňujícím setkání svatého Huberta se zázračným jelenem. Objekt úzce souvisí s historií sousedního augustiniánského kláštera svatého Tomáše.

Parcela domu patřila ve středověku pod jurisdikci augustiniánského kláštera u svatého Tomáše. Zásadním mezníkem pro tuto část Malé Strany byl velký požár v roce 1541, po kterém došlo k nové parcelaci a následné výstavbě. Původní renesanční dům vystavěl krátce před rokem 1558 stavebník František Tondl. Období renesanční výstavby probíhalo v době, kdy se Praha dynamicky rozvíjela pod habsburskou vládou. Následná barokní přestavba v první třetině 18. století spadá do doby vrcholného baroka v českých zemích, kdy v Praze působila řada vynikajících umělců.

Původně renesanční řadový dům má obdélníkový půdorys a mansardovou střechu, z níž vystupuje rozměrný vikýř. Třípatrové průčelí směřuje do Tomášské ulice a jeho fasáda je bohatě zdobena barokními štukovými i kamennými architektonickými prvky, portály a profilovanými okenními ostěními. Na štítu vikýře se nacházejí tři kamenné busty římských císařů. V nice nad dvojitým portálem je osazeno domovní znamení s námětem setkání svatého Huberta se zázračným jelenem. Dům byl postupně rozšiřován do konce 16. století. V roce 1607 byla upravena jeho zadní část a kolem roku 1636 se budova rozšířila na pozemek bývalé uličky ke klášteru, přičemž v této nové části již nevznikl sklep.

Prvním doloženým vlastníkem ze 16. století byl stavebník František Tondl. V následujícím století se dům rozšiřoval a zasahoval do pozemků patřících ke klášteru. V roce 1726 nechal budovu nákladně přestavět tehdejší vlastník Jan Kašpar Friedrich. Další stavební úpravy, zejména zvětšení oken proti kostelu svatého Tomáše, proběhly do roku 1790. Pozdější klasicistní zásahy měly již jen drobný charakter.

Mezi klíčové historické momenty patří rok 1541, kdy po požáru Malé Strany proběhla nová parcelace umožňující výstavbu domu. V roce 1607 proběhla úprava zadní části domu kvůli zvětšení přístupu do kláštera a kolem roku 1636 se budova rozšířila na pozemek bývalé uličky. Roku 1726 se uskutečnila nákladná barokní přestavba, která dala objektu jeho současný charakter. Historické prameny naznačují, že tuto přestavbu navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer. Autorem domovního znamení a bust tří císařů je pravděpodobně Ferdinand Maxmilián Brokoff. Tyto autorské atribuční hypotézy sice nejsou přímo doloženy, ale svědčí pro ně fakt, že oba umělci v té době prokazatelně pracovali pro sousední augustiniánský klášter svatého Tomáše. V roce 1958 byla budova zapsána jako kulturní památka.

Dnes se tento historický objekt nachází v okrese Praha v rámci hlavního města Prahy a je pevnou součástí památkové rezervace UNESCO. V jeho bezprostředním okolí leží augustiniánský klášter u svatého Tomáše, kostel svatého Tomáše, Malostranské náměstí a další historické památky.

Tento dům představuje cennou ukázku vývoje pražské architektury od renesance po vrcholné baroko a doplňuje historický ráz Malé Strany. Návštěva Tomášské ulice nabízí příležitost prohlédnout si detailně umělecká díla na fasádě a vnímat atmosféru starobylé Prahy.