dvůr Lamberk Hospodářský dvůr

Vítejte u nás v Olešnici. Stojíte právě před lamberkovým dvorem, který vás svou neobvyklou podobou jistě zaujal hned při prvním pohledu. Před vámi se rozprostírá uzavřený komplex budov, který tvoří velmi zvláštní tvar. Pokud se podíváte na celkovou dispozici, uvidíte, že budovy nejsou rozmístěny jen tak, ale tvoří téměř ideální šestiúhelník. Je to skutečně vzácné uspořádání, které z tohoto místa činí unikátní památku v celém Jihomoravském kraji. Vnímejte tuto atmosféru klidu a historie, která obklopuje tento prostor, a dovolte mi, abych vás provedl příběhem tohoto místa.

Pojďme se nyní podívat na to, jak tento dvůr vznikal. Historie tohoto místa sahá až do počátku sedmnáctého století, kdy zde stál původní Černohausův dvůr. Ten však byl jen základem pro to, co vidíte dnes. Kolem roku tysíce sedm set došlo k radikální přestavbě. Právě v té době vznikla ta fascinující barokní podoba v šestiúhelníku, která definuje celý charakter komplexu. Tento zásah nebyl jen estetický, ale odrážel tehdejší potřeby a vize stavitelů. Dvůr nebyl gedacht jako okázalý zámek pro pobyt šlechty, ale spíše jako funkční hospodářský celek, který měl sloužit správě okolních krajin.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a detailům, které můžete pozorovat přímo před sebou. Všimněte si, jak budovy obklopují vnitřní prostor a vytvářejí tak pocit bezpečí a uzavřenosti. Je to typické pro hospodářské dvory té doby, kde bylo důležité mít vše pod kontrolou na jednom místě. Podívejte se prosím pozorně na hlavní průčelí budovy. Pokud zamíříte zrak k horním částem, uvidíte tam vsazený litinový znak, konkrétně erb hrabat Honrichsů. Tento malý detail nám vypráví o lidech, kteří zde kdysi vládli a kteří zanechali svou stopu v podobě tohoto kovového znaku. Je to tichý svědek dob, kdy zde vládla přísná hierarchie a řád.

Když mluvíme o lidech, pojďme se zastavit u osobností, které s lamberkovým dvorem spojovaly jejich osudy. Kromě zmíněných hrabat Honrichsů zde hráli svou roli i David Černohaus z Neudorfu, který s původním dvorem souvisel, nebo Karel Benedikt z Lamberka. Tito muži formovali podobu tohoto místa a určovali jeho osud. Dvůr dlouho sloužil jako sídlo úřednictva a hlavně jako lesní úřad kunštátského panství. Představte si tedy, že toto místo bylo kdysi centrem správy obrovských lesních prostor, kde se rozhodovalo o hospodaření s přírodou, těžbě dřeva a ochraně zvěře. Bylo to místo plné úředníků, zapisovačů a lesníků, kteří zde denně vykonávali svou práci.

Historie však není jen o úřadech a šlechticích, ale i o proměnách funkcí. V období mezi rokem tysíce sedm set padesát a tisíce sedm set sedmdesát pět prošel dvůr dalšími částečnými úpravami, aby lépe vyhovoval své roli lesního úřadu. Později, v prvních desetiletích dvacátého století, konkrétně mezi lety tysíce devět set dvacet a tisíce devět set dvacet devět, byla přestavěna severní část komplexu. V rámci těchto změn pak zanikla jedna z bran, což mírně změnilo původní symetrii šestiúhelníku.

Nyní vás chci vzít do doby mnohem novější, která je možná trochu smutnější, ale zároveň velmi zajímavá. V druhé polovině dvacátého století, v období od roku tysíce devět set padesát do roku tisíce devět set devadesát, se dvůr dostal do správy jednotného zemědělského družstva. Během těchto desetiletí se budovy začaly pomalu zcházřět. Vzpomínka na barokní slávu byla přikryta prachem hospodářského provozu. Přesto se zde odehrály neobvyklé příběhy. Všimněte si, že historie není jen o velkých bitvách, ale i o malých řemeslech. V druhé polovině minulého století zde totiž žila holandská rodina, která přišla nato s velmi originálním nápadem. Využívali staré krytové střešní krytiny, ze které vyráběli květináče. Je fascinující představa, že v těchto historických zdech se takto prakticky a kreativně pracovalo s materiálem, který byl po ruce.

Ještě jedna zajímavost vás určitě zaujme. Na konci devadesátých let minulého století, konkrétně mezi lety tisíce devět set devadesát pět a tisíce devět set devadesát devět, se lamberkový dvůr stal kulisou pro svět obrazovek. Prostory byly využity pro natáčení televizního seriálu. Představte si tedy, že tyto zdi, které kdysi slyšely rozkazy lesních úředníků a šustění papírů v kancelářích, najednou hostily filmové štáby, herce a kamery. Dvůr tak na chvíli opustil svou roli hospodářského komplexu a stal se součástí vyprávěného příběhu pro tisíce diváků.

Dnes je dvůr v soukromém vlastnictví. Když se na něj díváte, vidíte kombinaci barokní geniality v podobě šestiúhelníku a stop času, které zanechaly zdejší generace. Je to místo, kde se setkává správa panství, řemeslná zručnost holandské rodiny a magie televizního natáčení.

Pojďte si nyní v klidu prohlédnout celý obvod tohoto neobvyklého šestiúhelníku. Doporučuji vám znovu vyhledat onen litinový erb na průčelí a zkusit si představit, jak tento dvůr vypadal v době své největší slávy, kdy z jeho bran vyjížděli úředníci do kunštátských lesů. Vnímejte ticho, které dnes panuje v tomto prostoru, a zamyšlete se nad tím, kolik různých životů se v těchto zdech protnulo.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemnou pokračující prohlídku v okolí Olešnice. Doufám, že vás lamberkový dvůr svou neobvyklou architekturou a příběhy zaujal. Na shledanou.