fara s kaplankou Fara
Fara s kaplankou v Červené Řečici v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina je pozoruhodný barokní dvojdům stojící v jihovýchodním rohu náměstí při kostelu svaté Maří Magdaleny. Tento areál představuje chráněný komplex budov s vysokými barokními štíty, jenž odráží stavební vývoj po velkém požáru města v 18. století. Památka je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky a tvoří součást městské památkové zóny vyhlášené v roce 2003.
Osada zvaná Řečice vznikla jihozápadně od pravého břehu meandrujícího toku říčky Trnavy neboli Trnávky koncem 12. století v souvislosti s kolonizací krajiny želivským klášterem. První písemné zmínky o obci pocházejí z doby mezi roky 1279 až 1290 a plebánie je zde doložena již v roce 1280. Místní farnostní kostel svaté Maří Magdaleny existoval již ve 13. století před rokem 1283, kdy jej pražský biskup Tobiáš z Bechyně nechal opevnit pro případ nájezdu vojsk Oty Braniborského. Od roku 1352 byla obec sídlem děkanátu. Místní vodní hrad neboli zámek patřil pražským biskupům a v roce 1392 zde pobýval generální vikář Jan z Pomuku, později známý jako svatý Jan Nepomucký. Mezi roky 1420 a 1619 svatostánek spravovali utrakvističtí kněží, v roce 1619 je vystřídali katolíci a od roku 1623 patřila Řečice opět pražskému arcibiskupství, které vlastnilo také faru. Roku 1680 byla farnost povýšena na děkanství. Doba výstavby původní fary a kaplanky není v dokumentech uváděna, prameny se o nich zmiňují pouze jako o renesančních stavbách před velkým požárem města z 11. září 1732.
Původně renesanční budovy fary a kaplanky byly postavené z lomového zdiva a opatřené omítkou. Po ničivém požáru v roce 1732 proběhla celková barokní obnova. Obě budovy tehdy získaly nové fasády obrácené do náměstí, které jsou zakončené vysokými barokními štíty s volutovými křídly. Nejblíže ke kostelu stojí patrová budova fary zastřešená mansardovou střechou. Její fasáda je členěná pilastry, zakončená trojúhelníkovým frontonem a uprostřed má kasulový otvor. V interiéru fary se nacházejí klenuté stropy, v patře pak stropy ploché se štukovými zrcadly. Kaplanka stojící blíže k radnici je pouze přízemní se dvěma okenními osami. Má mansardovou střechu a rovněž barokní štít s volutovými křídly a pilastry. Uprostřed štítu kaplanky se nachází oválná prohlubeň, v níž je umístěná soška Panny Marie. Mezi oběma objekty stojí zděná vjezdová brána do dvora s půlkruhově zaklenutým vjezdem. Brána má zvlněnou římsu krytou prejzy a barokní volutový štít zakončený nízkým trojúhelným nástavcem a vrcholovým křížkem.
Vlastníkem fary bylo pražské arcibiskupství. K historickým událostem areálu se řadí velký požár z 11. září 1732, jenž zničil původní faru, kostel, radnici i školu, načež následovala zmíněná barokní obnova. V roce 2003 se celý soubor staveb stal součástí nově vyhlášené městské památkové zóny.
Samostatně chráněným objektem v areálu je socha svatého Jana Nepomuckého. Stojí asi čtyři metry jižně od zdi fary směrem ke vchodu do kostela. Plastika na vysokém hranolovém podstavci zobrazuje světce s biretem na hlavě a kamenným křížem v náručí. Na zadní straně podstavce nese letopočet 1722, což znamená, že o deset let přežila velký požár města.
Celý barokní areál fary s kaplankou a přilehlou sochou svatého Jana Nepomuckého se nachází v bezprostřední blízkosti kostela svaté Maří Magdaleny na náměstí v Červené Řečici a tvoří nedílnou součást městské památkové zóny. Návštěva tohoto místa nabízí pohled na zachovalou venkovskou církevní architekturu období vrcholného baroka v českých zemích.
Historické milníky
- 1280
- Plebánie je v Řečici doložena již v tomto roce.
- 1732
- Při velkém požáru města vyhořela původní fara, kostel, radnice i škola.
- 2003
- Areál fary se stal součástí nově vyhlášené městské památkové zóny Červená Řečice.
Stavební vývoj
Původně renesanční budovy fary a kaplanky byly postavené z lomového zdiva. Po ničivém požáru v roce 1732 proběhla celková barokní obnova včetně nových průčelí s volutovými štíty. Fara je zastřešena mansardovou střechou a v interiéru ukrývá klenuté stropy.
Historické události
Koncem 12. století vznikla osada Řečice. V roce 1283 nechal pražský biskup Tobiáš z Bechyně opevnit zdejší kostel. Dne 11. září 1732 postihl město velký požár, který zničil i původní faru.
Vlastníci
pražské arcibiskupství
Zajímavosti
– Fara s kaplankou v Červené Řečici je pozoruhodný barokní dvojdům stojící v jihovýchodním rohu náměstí při kostelu svaté Maří Magdaleny. – Původně renesanční budovy z lomového zdiva byly po ničivém požáru městečka z jedenáctého září roku 1732 celkově barokně obnoveny. – Patrová budova fary má mansardovou střechu, fasádu členěnou pilastry, trojúhelníkový fronton a v interiéru klenuté stropy. – Přízemní kaplanka se dvěma okenními osami má ve štítu oválnou prohlubeň s umístěnou soškou Panny Marie. – Mezi oběma objekty stojí zděná vjezdová brána do dvora s barokním volutovým štítem, jenž je zakončený nízkým trojúhelným nástavcem a vrcholovým křížkem.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Červené Řečici. Právě teď stojíte na jihovýchodním rohu zdejšího náměstí, přímo u kostela svaté Maří Magdaleny, a před vašima očima se tyčí pozoruhodný barokní dvojdům, který tvoří fara s kaplankou. Když se podíváte před sebe, vidíte jedinečnou historickou stavbu, jejíž průčelí k vám promlouvá skrze staletí. Udělejte si chvíli čas, nadechněte se atmosféry tohoto místa a nechte na sebe působit starobylé zdi, které pamatují radosti i tragédie místních obyvatel.
Pojďme se podívat hlouběji do minulosti, abychom pochopili, jak tato památka vznikla. Duchovní správa, tedy takzvaná plebánie, je v Řečici doložena již v roce dvanáct set osmdesát. To znamená, že duchovní život zde má kořeny hluboko ve středověku. Původně šlo o renesanční stavby postavené z lomového zdiva, které sloužily svému účelu, avšak dějiny k nim nebyly vždy milosrdné. Jedenáctého září roku sedmnáct set třicet dva postihlo město velké neštěstí. Tehdy vypukl ničivý požár, při kterém vyhořela nejen původní fara, ale také kostel, radnice a škola. Celé město tehdy utrpělo obrovské škody, avšak lidé se nevzdali. Obyvatelé dokázali svá obydlí a církevní stavby obnovit. Zpopelněné renesanční budovy dostaly novou tvář a byly celkově barokně opraveny. Díky tomu dnes můžeme obdivovat podobu, která vzešla z této velké obnovy. Dlouhá staletí utvářela ráz celého areálu a v roce dva tisíce tři se tato cenná část stala pevnou součástí nově vyhlášené městské památkové zóny Červená Řečice.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Jména tvůrců, kteří tuto obnovu naplánovali a provedli, sice v dějinách zůstala neznámá, jejich dílo však mluví samo za sebe. Stojíte před dvojdomem, kde se snoubí patrová budova fary a přízemní kaplanka. Obě tyto části jsou obráceny směrem do náměstí a upoutají váš pohled vysokými barokními štíty. Tyto štíty jsou ozdobeny volutovými křídly, což je prvek, který dodává celému průčelí na eleganci a vznešenosti. Součástí tohoto památkově chráněného areálu, na který se nyní díváte, je také zděná vjezdová brána. Když se pozorně zadíváte na detaily stavby, uvidíte precizní práci našich předků, kteří dokázali z obyčejného lomového zdiva vytvořit harmonický celek.
Když kráčíte po tomto náměstí a vnímáte okolní domy, dýchá na vás historie spojená s významnými osobnostmi. S tímto krajem a jeho církevním životem jsou spojena jména jako Tobiáš z Bechyně, Jan z Pomuku nebo Ota Braniborský. Tito muži psali dějiny našich zemí v dobách, kdy se utvářely hranice moci, církevních řádů a panovnických dvorů. Představte si, jaké to asi bylo, když tudy kráčeli lidé v dobových oděvech, kdy se v těchto místech rozhodovalo o osudech farnosti a kdy zdi, které máte na dosah ruky, byly svědky každodenních modliteb i těžkých zkoušek při budování města po požárech.
Zajímavostí tohoto místa je fakt, že fara s kaplankou v Červené Řečici nepředstavuje jen obyčejnou stavbu, ale ukazuje neuvěřitelnou houževnatost místních lidí. Přestože město postihla obrovská katastrofa v podobě ohně, který zničil srdce obce, lidé dokázali povstat z popela. Způsob, jakým propojili původní starší stavební prvky s novým barokním slohem, ukazuje na obrovský cit pro krásu a řád. Dvojdům stojící na jihovýchodním rohu náměstí je tak dodnes němým, ale velmi výmluvným svědkem síly lidského ducha a obětavosti.
Doufáme, že se vám tato zastávka líbila. Nyní vás zveme k dalšímu prozkoumání. Vydejte se na poklidnou procházku kolem kostela svaté Maří Magdaleny, prozkoumejte další zákoutí zdejší městské památkové zóny a nechte na sebe dýchat klidnou atmosféru Červené Řečice. Děkujeme, že jste naslouchali našemu průvodci, přejeme vám krásný zbytek dne a na shledanou u dalších památek.
Tipy pro návštěvníky
Prohlídku historické fary s kaplankou v Červené Řečici si nejlépe užijete za ranního nebo dopoledního slunce, které krásně ozařuje barokní průčelí domu v jihovýchodním rohu náměstí. Během jarních a letních měsíců zde můžete obdivovat rozkvétající historické jádro města a okolní přírodu bez velkých davů turistů. Na cestu si s sebou vezměte pohodlnou obuv pro chůzi po historické dlažbě, fotoaparát pro zachycení architektonických detailů a lahev s pitnou vodou. Nejlepší snímky celého dvojdomu pořídíte ze středu náměstí, odkud vynikne jeho stavba v plné šíři. V blízkém okolí fary stojí za návštěvu také přilehlý kostel svaté Maří Magdaleny, majestátní vodní hrad neboli zámek a malebné břehy řeky Trnavy, které lákají k poklidným procházkám v přírodě.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Červená Řečice. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000148342).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Městská památková zóna Červená Řečice, kostel svaté Maří Magdaleny, vodní hrad neboli zámek v Červené Řečici, řeka Trnava neboli Trnávka.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. kostel svaté Maří Magdaleny, náboženské místo, nabízí návštěvníkům klid a pohled na starou stavbu. 2. fara s kaplankou, hlavní cíl, představuje zajímavý dům s náboženským významem. 3. Městská památková zóna Červená Řečice, historické území, umožňuje procházku mezi staršími budovami. 4. vodní hrad neboli zámek v Červené Řečici, významná stavba, stojí u vody a dominuje okolí. 5. řeka Trnava neboli Trnávka, vodní tok, protéká městem a tvoří příjemné prostředí.
Sezónní doporučení
Jaro v Červené Řečici přináší probouzející se přírodu, kdy okolní stromy začínají kvést a ranní mlhy zahalují historickou budovu staré fary s přilehlou kaplankou do tajemného oparu. Sluneční paprsky pronikají skrze ještě neúplně olistěné větve a vytvářejí na starých fasádách jemnou hru stínů, ideální pro milovníky klidného pozorování architektury pod širým nebem. Vzhledem k občasnému jarnímu dešti a chladnějšímu větru vanoucímu z přilehlých polí se vyplatí obléct si pevnou nepromokavou obuv a teplejší větrovku, přičemž nejlepší světlo pro tiché obdivování exteriérů a pořizování snímků nastává dopoledne, kdy slunce osvětluje průčelí budov.
Léto na tomto místě vládne bujnou zelení a dlouhými dny, během nichž husté koruny stromů částečně stíní vnější zdi památky a vytvářejí příjemné útočiště před odpoledním horkem. Okolí žije zpěvem ptáků a letním bzukotem, přičemž teplý vzduch podtrhuje venkovský klid celého prostranství kolem obytné stavby. Pro letní obchůzku kolem objektu volte lehké prodyšné oblečení, pokrývku hlavy proti ostrému slunci a dostatek tekutin v batohu, protože stínu u zdí nemusí být všude dostatek; nejvhodnější doba pro návštěvu je buď brzy ráno, nebo v podvečer, kdy teplota klesá a zapadající slunce barví cihly a omítku do zlatavých odstínů.
Podzim proměňuje scenérii kolem fary v palétu teplých barev, kdy listí v okolí hraje žlutými, oranžovými a hnědými tóny a padající mlhy dodávají celému venkovskému sídlu melancholickou atmosféru dávných časů. Nízké podzimní slunce vytváří táhlé stíny a specifické rozptýlené osvětlení, které dává vyniknout struktuře vnějších zdí a architektonickým detailům obou staveb. Protože bývá půda vlhká a fouká studený vítr, je nezbytné vzít si pevnou obuv do bláta a hřejivý kabát s šálou, přičemž ideální čas pro procházku kolem památky nastává kolem poledne, kdy je venku největší šance na alespoň částečně prosluněnou oblohu.
Zima halí Červenou Řečici do sněhové pokrývky, která tlumí zvuky a mění klidné prostranství v tichou zimní krajinu s mrazivým vzduchem a třpytícími se zmrazky na střešních římsách. Bílé pozadí silně odráží světlo, což vytváří ostrý kontrast s tmavými obrysy staré fary a kaplanky, jejichž obvodové zdi působí v lednovém mrazu obzvláště stroze a majestátně. Pro vnější pobyt v tomto období potřebujete kvalitní zimní pohorky s protiskluzovou podrážkou, silné rukavice, čepici a několik vrstev hřejivého oblečení, přičemž nejvhodnější je vyrazit v brzkém odpoledni, kdy krátký den poskytuje jediné denní světlo a teploty dosahují svého denního maxima.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Flipper77 / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře