Fryštát Hrad

Fryštátský hrad vyrůstá na srázu nad říčkou Mlýnkou nedaleko břehů slezské řeky Olše, na samém okraji historického centra Karviné. Svým postavením na skalním návrší a vznešeným vzhledem vypráví příběh více než sedmi století evropské historie.

Počátky hradu spadají do konce 13. století. Území od roku 1290 patřilo k nově vzniklému Těšínskému knížectví, kde vládl kníže Měšek I. z těšínské větve Piastovců. Původní osada ležela níž u Olše a trpěla častými záplavami, proto vzniklo nové sídelní centrum na bezpečnějším místě, o několik kilometrů dál. Postupně zde vznikl areál: gotická kaple ve slohu slezské gotiky (podle vzoru starší kaple v Ratiboři), kamenno-dřevěný knížecí zámek s reprezentativním sálem a hospodářské budovy. Celý prostor chránily zdi a příkop. Kníže Měšek byl spojencem českého krále Václava II. a tchánem jeho syna Václava III.

Během 14. století prošel hrad postupnými úpravami. Důležitá byla přestavba před rokem 1377 za knížete Přemysla I. Nošáka, který dřevěné stavby nahradil kamennými a vybavil hrad černou kuchyní, zbrojnicí a obrannými terasami. Zámek ze severní strany protínala gotická krytá chodba.

Zlomovým okamžikem byl rok 1412, kdy se kníže Boleslav I. oženil s Eufemií Mazovskou, neteří zakladatele jagellonské dynastie. Eufemie obdržela hrad jako věnné léno a začala jej přestavovat na rezidenční sídlo. Nechala vybudovat nové kuchyňské křídlo a k původní hradní kapli připojila gotickou kapli svaté Anny, čímž vznikl kostel v podobě latinského kříže. V severní kapli kostela byly v roce 2011 objeveny gotické malby, zřejmě z 15. století, se scénami ze života svaté Kateřiny a svaté Barbory. Když Eufemie v roce 1431 ovdověla, přesídlila z Těšína právě sem a vychovala tu své potomky.

Její syn Boleslav II. převzal vládu v roce 1447 a vládl do roku 1452. Hrad byl v té době rozsáhlý a okázalý a kníže zde vedl nádherný dvůr. Z jeho potomků vynikl kníže Kazimír II., který odsud v letech 1460–1477 vládl fryštátskému panství a byl spojencem českého krále Vladislava II. Po velkém požáru roku 1511 nechal zámek obnovit renesančně.

Od roku 1327 bylo knížectví i s hradem lénem Koruny české. Posledním fryštátským Piastovcem byl kníže Fridrich Kazimír, po jehož smrti se Fryštát natrvalo oddělil od Těšínského knížectví. Do poloviny 20. století tvořil hrad jeden celek; později se rozdělil na knížecí zámek a farní kostel, které dnes existují jako samostatné objekty.