Klárův ústav slepců Komplex budov

Klárův ústav slepců v Praze 1 je komplex budov založený v roce 1807 filantropem Aloisem Klarem. Tato instituce, zaměřená na vzdělávání a zaměstnání nevidomých, představovala inovativní přístup k sociální péči v českých zemích.

Ústav založili profesor doktor Alois Klar spolu s manželkou Rosinou, synem Paulem Aloisem a jeho ženou Karolínou Marií Vratislavovou z Mitrovic. Cílem bylo naučit nevidomé děti dovednosti potřebné k samostatnému životu v dobách, kdy sociální zabezpečení chybělo. Prvním ředitelem byl guberniální rada Prokop rytíř von Platzer und Wohnsiedel, který ústav řídil do roku 1825. Poté vedení převzal Alois Klar, který se soustředil na vzdělávání.

Klar měl názor, že chovanci by měli ústav opustit ve dvaceti letech a založil pracovní ústav pro dospělé nad padesát let. V tomto záměru ho inspiroval vídeňský ústav J. W. Kleina. V roce 1832 obdržel od císařovny finanční dar a od císaře Františka I. pozemek na dnešním Klárově náměstí. Kvůli podmínkám terénu musely být základy vykopány do hloubky sedmi a půl metru pod úroveň Vltavy a vyztuženy pilotáží. Místo bylo vybráno také kvůli domnělé ozdravné síle vody z Brusnice.

Komplex budov na obdélníkovém půdorysu s zahradou vznikl v letech 1836 až 1844 podle projektů architektů Vincence Kulhánka a Josefa Krannera. Výzdoba byla dokončena v letech 1884 až 1885 vnukem zakladatele, Rudolfem Mariou Klárem. Na štítu budovy se nachází reliéf Josefa Maxe znázorňující biblický příběh o uzdravení slepého Tobita. K ústavu patřila také sousední budova s bazénem, která je v současnosti prázdná.

Významnou součástí je kaple svatého archanděla Rafaela, vysvěcená v roce 1838. Interiér zdobí fresky Františka Sequense, Emanuela Krescence Lišky, Vojtěcha Bartoněka a Antonína Lhoty. Mozaiky provedli Vilém Kandler a Antonín Lhota podle kartonů Josefa Führicha. Hlavní oltář zdobila mramorová socha archanděla Rafaela od Josefa Maxe, která byla po zrušení kaple kolem roku 1955 přenesena do depozitáře Národní galerie v Praze. V nikách lodi jsou umístěny mramorové busty zakladatelů, které vytvořili Emanuel Max a Josef Kamil Alois Böhm. Pod hlavním oltářem se nachází krypta, kde jsou pohřbeni Alois a Rosina Klárovi.

Budova sloužila nevidomým až do poloviny 20. století, poté ji převzal Plánovací úřad a další instituce. Od roku 1993 je zde sídlem České geologické služby.

Klárův ústav slepců zůstává důležitým svědectvím raného filantropismu a sociální péče. Je to místo, kde se spojila architektonická ambice s konkrétním lidským záměrem pomoci znevýhodněným, a proto stojí za návštěvu.