kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vlkoš) Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši, malé vesnici v okrese Hodonín, je pozdně barokní farní kostel z let 1773–1780. Jako dominantní stavba na návrší uprostřed obce tvoří nejen náboženské, ale i architektonické centrum místa. Jeho význam spočívá v umělecké hodnotě i v bohaté historii, která zahrnuje stavební vývoj i dramatické události minulého století.

Na místě staršího kostela, který se připomíná již z 13. století, ale byl zničen, byl v roce 1248 poprvé písemně zmíněn. Nový kostel nechal postavit František Ludvík Serényi, který 19. června 1773 položil základní kámen. Výstavba, která trvala sedm let, probíhala s přestávkami. Serényi zemřel v březnu 1780, ještě před dokončením, a byl pohřben v kryptě. Při pozdějších výzkumech zde byly nalezeny pozůstatky tří osob – dvou dospělých a jednoho dítěte – spolu s fragmenty ozdobných tkanin, pravděpodobně z doby jeho smrti. Kostel vysvětil milotický děkan Bartoloměj Goltman v roce 1780.

Vznik kostela souvisel s habsburskými centralizačními reformami a přizpůsobováním církevních struktur novým požadavkům. V českých zemích se rozvíjel pozdně barokní sloh ovlivněný italskou architekturou, a Vlkošský kostel je typickým příkladem tohoto stylu. V Evropě té doby probíhala sedmiletá válka a začínala éra osvícenství, která ovlivnila i církevní reformy.

Jednolodní stavba stojí na mírném návrší, k němuž vede schodiště s 25 stupni. Na jeho konci stojí sochy svatých Cyrila a Metoděje. Fasáda je jednoduchá, ale harmonicky proporcionovaná, typická pro pozdně barokní architekturu. V těsné blízkosti se nachází kamenná ohradní zídka hřbitova, která je samostatně památkově chráněna. Hřbitov byl původně ohraničen zdí, ale po epidemii cholery v roce 1831 se začali zemřelí pohřbívat jinde.

Interiér je bohatě zdoben. Hlavní oltář, kazatelna a křtitelnice pocházejí z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Obraz na hlavním oltáři namaloval jezuitský malíř Ignác Raab. Tyto prvky kombinují náboženskou symboliku s estetickou hodnotou. V roce 1860 vichřice poškodila střechu a shozený kříž vyžadoval další opravy.

V 19. století prošel kostel několika změnami. V roce 1856 byl celkově opraven, a v letech 1903–1904 provedl kyjovský stavitel Eusebius Cibulka rozsáhlou rekonstrukci a postavil faru. V 20. století byly instalovány věžní hodiny. Během první světové války byly rekvírovány tři původní zvony, nahrazené novými v roce 1927. Ty však byly opět zabaveny za druhé světové války, a současné zvony pocházejí z roku 1973.

Nejdramatičtější událostí byla jeho těžká poškození během osvobozování obce v dubnu 1945. Během deseti dnů dostal kostel 56 dělostřeleckých zásahů, což způsobilo rozsáhlé škody. Po válce následovaly opravy. V roce 1989 byla obnovena fasáda a v roce 1996 instalováno plynové vytápění. Celková rekonstrukce proběhla v letech 2001–2003, při níž byla opravena střecha, fasáda a vymalován interiér. Zřízeno bylo také venkovní osvětlení.

Dnes slouží kostel jako farní, pravidelné bohoslužby se konají v neděli v 9:00 a ve čtvrtek v 18:00. Je otevřen veřejnosti a nabízí prohlídky interiéru, který zachoval mnoho původních prvků. Areál, včetně ohradní zídky hřbitova a kaple svatého Floriána asi 15 metrů před schodištěm, tvoří uměleckohistoricky cenný celek.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši je nejen náboženskou památkou, ale i příkladem pozdně barokní architektury a uměleckého zpracování. Jeho historie od 18. století až po moderní rekonstrukce odráží náboženský život obce i významné události českých dějin. Pro milovníky architektury, historie a náboženských památek je Vlkošský kostel zajímavým cílem.