Kostel Povýšení svatého Kříže patří mezi kulturní památky Třebosic. Jde o farní kostel třebosické farnosti, jehož areál zahrnuje vedle samotného kostela také zvonici, faru se stodolou a ohradní zeď.

Podle dochované románské křtitelnice lze usuzovat, že kostel stojí na místě nejméně středověkého osídlení. První konkrétní zpráva o něm pochází z roku 1349, kdy je uveden jako farní kostel v listině litomyšlského biskupství. V prvních desítiletích čtrnáctého století kostel prošel gotickou přestavbou a rozšířením. Dnes viditelná podoba vznikla postupnými barokními úpravami v první polovině osmnáctého století. Hřbitov, který původně obklopoval kostel, byl zrušen v roce 1797. V roce 2008 se zde uskutečnil záchranný archeologický výzkum, během nějž bylo odkryto čtrnáct hrobů ze čtrnáctého až osmnáctého století. Jejich obsah – zbytky keramiky z dvanáctého a třináctého století – naznačuje, že osídlení zde existovalo již v raném středověku.

Architektonicky se jedná o bezvěžový jednolodní kostel s obdélnou lodí o rozměrech 15,2 × 7,9 metru a pětiúhelným presbytářem podepřeným čtyřmi vnějšími pilíři. Na západní straně loď navazuje barokní přístavek. Jižní stranu doplňuje předsíň, na severní straně se rozprostírá sakristie. Loď kostela má plochý rákosový strop. Sakristii překrývá valená klenba, zatímco presbytář je zaklenut gotickou žebrovou klenbou s pětihrannými žebry. Svorník těchto žeber nese fresku Božího oka, která se zachovala do dnešních dní.

Nejcennější součástí kostela jsou nástěnné malby v presbytáři ze druhé poloviny čtrnáctého století. Vítězný oblouk se pyšní hvězdnými motivy a postavami proroků. Další fresky zobrazují christologické scény – Ukřižování, Krista Trpitele s andělem a biskupem – i světecké postavy – svatého Václava, Vojtěcha a Víta. Mezi malby jsou zasazeny ornamentální rostlinné pásy. Rokokový hlavní oltář pochází z poloviny osmnáctého století. Ze stejné doby se dochovala i kazatelna zdobená figurálními reliéfy a křtitelnice se sousoším vyobrazujícím Křtu v Jordáně.

Areál kostela obsahuje dodatečné stavby významné pro pochopení vývoje osady. Dřevěná osmibokých zvonice se kamennou podezdívkou a nízkou bedněnou přízemím byla dendrochronologicky datována do roku 1556. Fara, postavená v roce 1786, je přízemní budova s valbovou střechou pokrytou bobrovkami. Její pětiosé průčelí člení lizénové rámy s dvoukřídlými okny dělenými do šesti polí. K faře přiléhá cihlová stodola z počátku dvacátého století; severní část bývalého chléva byla později přestavěna na garáž.

Návštěva kostela v Třebosicích nabízí čtivé čítání v architektuře a výmalbu z pozdního středověku. Jde o místo, kde se vrstvují věky – od románských základů přes gotické proměny až po rozumné barokní adaptace. Nástěnné malby a architektonické detaily svědčí o trvalé péči farníků a odsekávají příběh středoevropského venkova v jeho nejdůležitějších etapách.