Kostel svatého Gabriela stojí v dominantní poloze na jižním úpatí vrchu Petřína v Holečkově ulici v Praze 5 – Smíchově, na místě, kde kdysi rostly vinice. Jej oficiální název — Kostel Zvěstování Panny Marie — odráží jeho vlastníky a ducha, který jej prostupuje, přestože jej návštěvníci znají podle bývalého benediktinského kláštera, do jehož areálu náleží.

Kostel je součástí ženského opatství řádu benediktinek beuronské kongregace, založeného roku 1888 podle ideového projektu belgického benediktina a opata Hildebranda de Hemptinna. Konkrétní architekturu vypracoval belgický kněz a stavitel Gislainem de Béthunem. Stavbu zásadně finančně zajistila zakladatelka kláštera, Gabriela hraběnka Sweerts-Šporková, která se však nedožila jejího dokončení. Novorománský kostel byl dostavěn během čtyř let a v roce 1891 jej vysvětil pražský arcibiskup, kardinál František Schönborn. Výzdoba interiéru pak pokračovala až do roku 1917.

Stavbu tvoří dvoulodní bazilika s polokruhovým presbytářem, postavená z neomítaných pískovcových kvádrů v novorománském stylu. Западní průčelí zdobí portál se dvěma sedícími sochami — svatého Benedikta z Nursie se svitkem řeholních pravidel a jeho sestry, svaté Scholastiky. Nad nimi dominuje socha archanděla Gabriela, patrona zakladatelky. Kostely vnitřní plochy člení plochých lisén a obloučkovým ornament.

Nádherné malby vnitřku pocházejí z dílny tzv. beuronské školy, vedené německým mnichem a umělcem Petrem Desideriem Lenzem (1832–1928). Realizoval je jeho žák, malíř Jan Verkade, s pomocí Jakoba Würgera. Centrální kompozici tvoří trůnící Kristus Pantokrator s latinským nápisem „Jsem, který jsem", obklopený českými zemskými patrony — svatým Václavem, svatým Vojtěchem a svatým Janem Nepomuckým, jejichž ostatky byly uloženy do hlavního oltáře, a také svatou Ludmilou. Nad hlavním oltářem stojí nadživotní mramorové sochy Panny Marie a archanděla Gabriela od Desideria, zobrazující scénu Zvěstování. Všechna liturgická nářadí vytvořil podle Desideriových návrhů pražský zlatník Jindřich Grünfeld.

Nad jižní boční lodí se vztyčuje hranolová chrámová věž vysoká 43 metrů s jehlancovitou střechou. V roce 1889 zahájily benediktinky z rakouského opatství Nonnberg v Salcburku své působení u sv. Gabriela, posílené dalšími sestrami z českých německojazyčných rodin. Po vzniku Československé republiky se však vůči řeholnicím obrátily protiněmecké nálady, a proto odešly roku 1919 do Štýrska. Klášter i kostel prodal řád československému Ministerstvu pošt a telegrafů za podmínky, že budou nadále sloužit k bohoslužbám.

Od roku 1964 je kompleks zapsán v seznamu kulturních památek. Česká pošta jej vlastnila po dobu téměř sta let, až jej v roce 2019 prodala soukromé společnosti. Dnes kostel patří smíchovské farnosti svatého Václava a zůstává místem liturgických obřadů.