Kostel svatého Havla (Radouň) Kostel
Kostel svatého Havla je gotickou sakrální stavbou postavenou na návsi v centru Radouni. Díky svému průčelí a zvláště pak mocné hranolovité věži na jižní straně, kterou završuje dřevěná nástavba, je stavba v krajině zcela nezaměnitelná. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel vznikl již před rokem 1260, což jej řadí mezi starší stavby na území Čech. Ačkoliv prošel zásadní přestavbou v šestnáctém století, podařilo se mu zachovat svůj původní gotický charakter. Dlouhou dobu sloužil jako kostel farní, alespoň do roku 1640. Zajímavou skutečností je, že až do třicetileté války zde modlili i nekatolíci. V roce 1939 byl v kostele proveden archeologický průzkum, při kterém se podařilo najít ostatky pánů z Harasova, které byly poté nově a pietně uloženy. Generální oprava kostela, kterou prošel v letech 1998 až 2000, jej připravila na nový tisíciletí.
Stavba má jasně členěný plán: centrální podélnou loď s trojbokým presbytářem na jedné straně a obdélnou sakristií na severní straně. Presbytář je doplněn mohutným opěráky a otevírá se hrotitými okny typickými pro gotiku. Zvláště zajímavé je malé kruhové okno v severovýchodní závěrové stěně presbytáře, které dodává stavbě detailní pestrost. Presbytář je sklenut gotickou křížovou klenbou s žebry polokruhového profilu. Loď i sakristie si naopak zachovaly jednoduchý plochý strop. Podvěží, kterým se vstupuje do kostela, je sklenutého křížovou hřebínkovou klenbou. Kruchta spočívá na třech pilířových arkádách. Vstupní portál je lomený, s plochým profilováním.
Bohatství kostela se projevuje také v jeho vnitřním zařízení. Hlavní oltář pochází ze druhé poloviny sedmnáctého století a svým portálovým tvarem a boltcovým ornamentem vyzařuje barokní majestát. Nese na sobě obraz svatého Havla z roku 1836 od A. Bayera. Boční oltář věnovaný svaté Filomeně je částečně starší – pochází z období kolem roku 1600 – a byl později upraven v rokokovém stylu. Kazatelna s malolistým akantem spadá do konce sedmnáctého století. Mezi nejstarší prvky kostela lze zřejmě počítat hrobní desku s datem 1399.
Na hřbitově obklopujícím kostel stojí malá šestiboká márnice barokního slohu, která doplňuje ráz místa. Dnes spravuje filiální kostel Římskokatolická farnost Řepín, jejíž stránky poskytují informace o jeho duchovní správcích.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- před 1260
- Zakladení kostela svatého Havla jako farního kostela
- 1640
- Kostel přestává být farním a stává se filiálním
- 1939
- Proveden archeologický průzkum, nalezeny a nově uloženy ostatky pánů z Harasova
- 1966
- Kostel je prohlášen kulturní památkou
- 1998–2000
- Generální oprava kostela
Stavební vývoj
Původní gotická stavba z 13. století má jednolodní dispozici s polygonálním presbytářem a obdélnou sakristií. Věž s bedněným patrem a stanovou střechou s lucernou je typickým prvkem pozdně gotické sakrální architektury. V 16. století prošel kostel přestavbou, která zachovala gotické prvky, ale přidala barokní prvky v interiéru, jako jsou oltáře a kazatelna. Loď a sakristie mají plochý strop, zatímco presbytář je sklenut křížovou klenbou s žebry polokruhového profilu.
Historické události
Kostel byl založen před rokem 1260 a sloužil jako farní až do roku 1640. V roce 1939 byl proveden archeologický průzkum, při kterém byly nalezeny a nově uloženy ostatky pánů z Harasova. Generální oprava kostela proběhla v letech 1998–2000.
Zajímavosti
– Kostel svatého Havla je jednou z nejstarších sakrálních staveb na území Čech, neboť vznikl již před rokem 1260.
– Až do třicetileté války zde modlili nekatolíci vedle katolíků.
– V roce 1939 byl při archeologickém průzkumu nalezeny a nově uloženy ostatky pánů z Harasova.
– Kostel prošel generální opravou v letech 1998 až 2000.
– Nejstarší dochovanou částí kostela je hrobní deska s datem 1399.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Havla v Radouni je gotická stavba, která stojí na návsi uprostřed obce. Je to římskokatolický hřbitovní a filiální kostel. Snadno ho poznáte podle věže s dřevěnou nástavbou. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel byl založen už před rokem 1260. V šestnáctém století prošel přestavbou, svůj gotický ráz si ale zachoval. Do roku 1640 byl kostelem farním. Až do třicetileté války sloužil nekatolíkům. V roce 1939 tu proběhl archeologický průzkum. Při něm se našly ostatky pánů z Harasova, které byly poté nově uloženy. Generální oprava kostela proběhla v letech 1998 až 2000.
Stavba má podélnou loď a trojboký presbytář. Na jeho severní straně je obdélná sakristie. Na jižní straně stojí mohutná hranolovitá věž, kterou zakončuje právě ona dřevěná nástavba. Presbytář zvenku podpírají opěráky. Presbytář i loď mají hrotitá okna, tedy okna zakončená lomeným obloukem. V severovýchodní stěně závěru presbytáře je navíc malé kruhové okno.
Uvnitř je presbytář sklenut křížovou klenbou. Její žebra mají polokruhový profil. Loď i sakristie mají plochý strop. Prostor pod věží kryje křížová hřebínková klenba. Kruchta spočívá na třech pilířových arkádách. Do kostela se vchází z podvěží lomeným, plošše profilovaným portálem.
Hlavní oltář je portálový a pochází z druhé poloviny 17. století. Zdobí ho boltcový ornament. Je na něm obraz svatého Havla z roku 1836, který namaloval malíř Bayer. Boční oltář je zasvěcen svaté Filoméně. Zčásti pochází z doby kolem roku 1600 a nese pobíjený ornament. Později byl upraven v rokokovém slohu a dostal rokokový obraz této světice. Kazatelna zdobená drobnolistým akantem je z konce 17. století. V kostele je také hrobní deska, na níž je zřejmě datum 1399.
Kostel obklopuje hřbitov. Stojí na něm malá šestiboká barokní márnice.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Radouň, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 47204/2-1438).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti, do doby, kdy české země byly plné středověkých hradů a kostelů. A právě takový kostel svatého Havla stojí v obci Radouň.
Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo? Představ si, že jsi malý rytíř s mečem a štítem, který přijel do Radouně na pouť. Měl bys strávit noc v kostele a ráno bys musel vyjet do dalšího města. Kdo ví, co se stalo té noci? Možná ti někdo tajně dal pokyny, nebo ti někdo ukázal tajné schodiště.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
V okolí kostela se nachází hřbitov s barokní márnicí a terasovou zdí. V blízkém okolí (do 5 km) se nachází obec Řepín, kde je římskokatolická farnost, ke které kostel v Radouni náleží. Přírodní krajina je typická pro středočeskou krajinu s polními úhorami a lesními porosty.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Barokní a sakrální památky v okolí kostela svatého Havla
1. Kostel svatého Havla (Radouň) Hlavní cíl trasy, goticko-barokní kostel z 14. století s pozdějšími úpravami. V interiéru se dochovaly cenné barokní výzdoby, varhany a historické náhrobky. Fasáda a okolí kostela nabízí klidné prostředí pro procházku.
2. Hřbitov u kostela svatého Havla Starobylý hřbitov s barokní márnicí a terasovou zdí, typickou pro sakrální architekturu 18. století. Márnice sloužila jako ochrana před povětrnostními vlivy a dodnes je dobře zachovaná. Okolní náhrobky odkrývají historii místních rodin.
3. Římskokatolická farnost v Řepíně Farní kostel v sousední obci Řepín (přibližně 3 km od Radouně) je centrem duchovního života regionu. Farní úřad nabízí informace o historii kostela svatého Havla a jeho vztahu k řepínské farnosti, včetně archivních dokumentů.
*Trasa je zaměřena výhradně na uvedená místa v okolí a respektuje jejich vzájemné propojení.*
Sezónní doporučení
Jaro Kostel svatého Havla v Radouni se na jaře probouzí k životu v úchvatném kontrastu mezi stříbřitými květy jarních stromů a tmavými zdmi kamenné stavby. Světlo slunce, které se odráží od vlhké trávy a mladých listů, vytváří na fasádě kostela hru stínů, která dodává památce tajemnou atmosféru. Vzduch je nasycený vůní rozkvétajících jablek a čerstvě posekané trávy, zatímco v okolí se ozývají zpěvy ptáků. Pro návštěvu je ideální čas na začátku května, kdy se příroda rozkvétá, ale davů je ještě méně než v letních měsících. Doporučuje se oblečení vhodné pro proměnlivé počasí – lehké bundy, sluneční brýle a pohodlné boty na případné deště. Nejlepší je navštívit kostel brzy ráno, kdy světlo padá do interiéru skrze vitráže a vytváří magické efekty.
Léto V letních měsících se Radouň promění v živou scenérii, kdy kostel svatého Havla stojí jako klidný únik z horka a ruchu. Slunce v poledne ostře osvětluje jeho fasádu, zatímco ve stínu stromů a v interiéru panuje příjemná chladivost. Okolí je zelené a plné života – louky kvetou, včely bzučí a vzduch je lehký. V hlavní letní sezóně je však třeba počítat s větší návštěvností, zejména o víkendech. Doporučuje se přicházet brzy ráno nebo pozdě odpoledne, aby se vyhnuli davům. Oblečení by mělo být lehké, ale s možností zakrytí ramen při vstupu do kostela. Na návštěvu si vezměte vodu a sluneční ochranu, neboť stín v okolí památky není vždy dostatečný.
Podzim Podzim přináší do Radouně zlatavé barvy a klidnou atmosféru, kdy kostel svatého Havla vypadají jako z pohádky. Slunce, které se skláněje níže k obzoru, barví jeho věže do měděných a oranžových tónů, zatímco v interiéru se odráží od teplých barev vitráží. Lesy kolem vesnice se mění v moře červených a žlutých listů, které šumí při každém větru. V této době je návštěva klidnější, ale počasí bývá nestálé – deštivé dny střídají slunečné. Doporučuje se teplejší oblečení, než by se mohlo zdát, a nepromokavé boty. Nejlepší čas je odpoledne, kdy světlo je měkčí a kostel vyzařuje zvláštní nostalgickou krásu. V adventním čase pak může být návštěva doplněna o vánoční dekorace, které přidají do prostředí sváteční nádech.
Zima Zimní Radouň je pohádkovým pohledem – kostel svatého Havla se tyčí mezi sněhem a ledem, jeho věže se ztrácí v mlze nebo se odrážejí v zamrzlých kalužích. Slunce, které se v zimě zdržuje krátce, vytváří na kamenech kostela stříbřité odlesky, zatímco v interiéru panuje teplo a klid. Okolí je klidné, příroda odpočívá a vzduch je čistý. Doporučuje se teplé, ale pohodlné oblečení – termické vrstvy, rukavice a čepice, aby návštěva nebyla zbytečně namáhavá. Nejlepší čas je odpoledne, kdy se světlo odráží od sněhu a kostel vypadají jako z dobrodružné knihy. V zimě je také ideální doba pro fotografování, kdy je krajina nejkrásnější.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: This file is available under Creative Commons BY-SA license. Basically: You can use this picture for any purpose, provid / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Radouň
Zobrazit vše v obci
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře