Kostel svatého Jakuba (Mnichovo Hradiště) Kostel

Děkanský kostel svatého Jakuba Většího v Mnichově Hradišti je vrcholně barokní sakrální stavba z let 1726 až 1727. Stojí na vyvýšené terase nad údolím řeky Nedbalky asi sto metrů od náměstí T. G. Masaryka. Tento jednolodní chrám má pravoúhlý presbytář, západní věž a cibulovou střechu. Byl postaven na místě původního gotického svatostánku z doby založení města a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Současnou barokní podobu dala chrámu postavit hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, v letech 1726 až 1727. To dokládá chronogram na hlavním portálu stavby. Jméno přímého stavitele sice není v historických pramenech jisté, ale památka bývá připisována valdštejnskému staviteli M. Raimondimu. Jeho rukopis se projevuje také na nedaleké barokní farní budově z roku 1701. Stylově tato budova vykazuje podobnost s chrámy v Bosni a v Loukovci.

Architektonicky se jedná o obdélnou, jednolodní stavbu doplněnou západní věží s cibulovou střechou a pravoúhlým presbytářem, vedle něhož se na severní straně nachází sakristie. Vnější stěny jsou členěny pilastry a lizénovými rámci, přičemž vnitřní zdi rovněž člení pilastry. V presbytáři se nachází křížová klenba a sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. V lodi byla původní valená klenba ubourána a nahrazena dřevěným stropem.

Vnitřní vybavení objektu pochází z různých stavebních období. Hlavní oltář zhotovil truhlářský mistr J. Fleher a doplňuje jej oltářní obraz svatého Jakuba od turnovského malíře Jana Jiřího Hertla. Po stranách hlavního oltáře stojí sochy svatého Václava a svatého Vojtěcha z roku 1727, jejichž autorem je kosmonoský sochař Josef Jiří Jelínek. Dva rokokové boční oltáře v podobě baldachýnů pocházejí z roku 1764 a obraz Panny Marie na plechu z roku 1735 je opět dílem Jana Jiřího Hertla. V interiéru se nachází také kazatelna z roku 1736 a křtitelnice z roku 1776. Duchovní správu zajišťuje římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště.

Klíčové historické momenty objektu zahrnují výstavbu barokního chrámu v letech 1726 až 1727, vytvoření rokokových bočních oltářů v roce 1764, pořízení křtitelnice roku 1776 a zhotovení mramorového náhrobku Alžběty Kollerové v roce 1818. Kolem svatostánku se nachází zrušený hřbitov s řadou cenných klasicistních a empírových náhrobků. U kostelní zdi stojí empírový mramorový náhrobek Alžběty Kollerové, který pro svou matku nechal vytvořit rakouský vojevůdce z období napoleonských válek František Arnošt Koller. Autorem díla je vídeňský mistr Rudolf Schadow. Dále jsou zde k vidění náhrobek Františky z Ehrentalu, hrobka Vincence Valdštejna od J. Hájka z Bakova z let 1788 a 1797, náhrobek Kateřiny Leibnicové z roku 1594, náhrobek šlechtičny Meluziny Křinecké z Ronova a na Dymokurech a také zachované pomníčky padlých vojáků z prusko-rakouské války z roku 1866.

Tento areál v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji představuje cennou ukázku vrcholně barokní sakrální architektury spojené s rodem Valdštejnů. Návštěva tohoto místa nad údolím Nedbalky nabízí přímé setkání s historií sahající od gotických počátků města přes barokní přestavbu až po cenná sepulkrální díla v bezprostředním okolí farního kostela.