Kostel svatého Jana Křtitele (Vřeskovice) Kostel

Kostel Navštívení Panny Marie ve Vřeskovicích představuje zajímavou skladbu architektonických slohů. Vzhledem ke své vyvýšené poloze a výrazné věži se stává krajinnou dominantou, která orientuje pohled po krajině již z dálky. Chrám je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka a slouží jako centrum personální farnosti mimořádného ritu.

Původ kostela sahá hluboko do středověku. Předpokládá se, že vznikl v první polovině 14. století, ačkoli některé zdroje jeho vznik datují již na konec 13. století. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1384. Z této doby se do současnosti dochoval především presbytář v původní gotické podobě. V 16. století, pravděpodobně v letech 1592–1593, prošel kostel rekonstrukcí. Nejzásadnější proměnu však prodělal v roce 1870, kdy byla provedena přestavba kombinující klasicistní a novobarokní styl. Tehdy byla původní jednoloď obestavěna z obou stran bočními loděmi, čímž získala trojlodní charakter. Došlo také k výbourání arkád, novému zaklenutí střední lodi a přestavbě presbyteria. Věž byla navýšena o druhé a třetí patro, doplněn schodišťový přístavek a připojena oratoria. V 20. století byl kostel průběžně udržován, přičemž opravy proběhly v letech 1933, 1940, 1989 a 1999–2000.

Stavební podoba kostela vypovídá o dlouhém procesu průběžných úprav. Trojlodní dispozice vznikla v 19. století, kdy se kolem původní chrámové síně (původně 13 metrů dlouhé a 7,5 metru široké) rozšířily boční lodě. Ty jsou od střední lodi odděleny širokými oblouky a čtverhranným pilířem. Presbytář je ukončen pětibokým závěrem s paprskovitým zaklenutím. Segmentový vítězný oblouk odděluje presbytář od zbytku chrámu. K levé straně presbytáře přiléhá vysoká třípatrová věž s hodinami. Prostor lodí osvětlují čtveřice oken z každé strany s polokruhovitě uzavřenými vrcholy. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s novobarokní márnicí postavenou při přestavbě v roce 1870.

Interiér chrámu nese převážně barokní ráz. Dominantou je hlavní oltář svatého Jana Křtitele z 18. století, zdobený obrazem Křtu Kristova a olejomalou s motivem hlavy sv. Jana Křtitele. Součástí oltáře jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla v přirozené velikosti. Boční oltáře s obrazy sv. Filomény a Panny Marie pocházejí rovněž z barokní doby, stejně jako socha sv. Felixe. Interiér doplňuje ambona se třemi reliéfy znázorňujícími Krista jako pastýře, svatého Jana Křtitele na poušti a Krista jako rozsévače. Cínová křtitelnice je zdobena dvěma aliančními erby: roupovskou orlicí a překříženými ostrvem. V pravé lodi leží dva náhrobky z červeného mramoru s postavami muže a ženy – Alžběty Šicové a Albrechta Šice z Drahonic. Varhany pocházejí z roku 1863 od pražského mistra Josefa Garthera a Ferdinanda Gutha z Čisté u Rakovníka. Ve věži chrámu byly uloženy čtyři zvony, z nichž dva nejstarší pocházely z let 1465 a 1514. Během druhé světové války byly tři zvony zabaveny, největší z nich byl později navrácen.

Kostel Navštívení Panny Marie je místem, kde se snoubí příběh stavby od pozdního středověku do dnešních dní. Architektonická hodnota, bohatý interiér a krajinná poloha jej činí zajímavým cílem pro ty, kteří se zajímají o českou církevní architekturu a regionální historii.