kostel svatého Jiljí (Libeř) Kostel
Kostel svatého Jiljí stojí v Libři v okresu Praha-západ jako svědek více než šesti století české historie. Jedná se o malou gotickou stavbu, kterou stát chrání jako kulturní památku České republiky. Od 14. století byl uváděn jako farní kostel a spadá pod správu arcibiskupství pražského, jako filiální chrám podléhá řízení kostela svatého Vojtěcha v Jílovém u Prahy.
Stavba pochází z raného 14. století, kdy ji nejspíš založili místní páni. Známe jména několika podačů: v roce 1362 Štěpán Dlužil a Velislav, roku 1402 Jaroslav a od roku 1413 Kolman z Křekavy. Mezi prvními faráři se uváděli Bartoloměj roku 1362, plebán Ulrich z Libře roku 1399 a Jan z Chotěšova v roce 1413. Kolem kostela se rozprostírá malý hřbitov, kde našli poslední útočiště obyvatelé samotné Libře i okolních vesnic.
Kostel dlouho žil místním životem. Do nedávné doby jej návštěvovali občané, kteří zde konali každoroční vánoční koncerty. Tato tradice však skončila v roce 2010, kdy kvůli kritickému stavu budovy – zejména podlomené střešní krytině, rozpadajícím se dřevěným konstrukcím krovů a částem stropů – muselo být navenek uzavřeno. ČESKÁ VĚTA: Přestože se pak podařilo díky podpoře občanů kostel vybavit venkovním osvětlením, vnitřek zůstal pro veřejnost nepřístupný.
Architektonicky je kostel zajímavý tím, že se stavební řešením blíží chrámům v Jílovém u Prahy. Vystavěn byl ze smíšeného zdiva pravděpodobně na pevném skalním podloží. Raně gotické zdivo z počátku 14. století se dnes nachází v dobrém stavu bez viditelných trhlin. Stavba se skládá z jednolodní konstrukce na obdélném půdorysu, jejíž západní část zakončuje polygonální presbytář dlouhý téměř 5 metrů, přibližně 6 metrů široki a 7 metrů vysoký. Loď měří na délku 8,5 metru a na šířku 7 metrů, osvětluje ji po dvou štíhlých hrotitých oknech ze severní i jižní strany.
Presbytář skýtá bohatší architektonické detaily. Završuje jej tři strany pravidelného osmiúhelníku s obly sloupy v rozích. Kněžiště je klenuto šestipaprskovou klenbou s výrazným zdvihem a žebry vycházejícími z konsolovitých hlavic. V jižní zdi presbytáře se zachovalo zdobené sedile a saktuarium v podobě obdélníkového výklenku. Mezi presbytářem a lodí stojí dva hrotité vítězné oblouky, mezi nimiž byl v roce 1864 namísto původního plochého stropu postavěn segmentový zploštělý klenba. Loď zakrývá rovný, pravděpodobně dřevěný strop.
Vstup do kostela tvoří kamenný obdélník s profilovaným pažením a tesanými konzolami z opuky, připomínajícími malé mužské postavy. Ve severozápadním rohu lodi vede šnekovité schodiště na kruchtu a dále na půdu, osvětlené úzkým hrotitým okénkem. Na kruchtě, postaveně na dvou křížových klenbách bez žeber, byly původně umístěny varhany. Severní straně přiléhá obdélná sakristie sklenuta valenou klenbou s lunetami.
Dnes zůstává tento kousek gotické gotiky uzavřen vůči světu, čekajíc na záchranu. Návštěvníci se mohou svými vlastními risiky pohybovat pouze na hřbitově a obdivovat zvenčí tuto skromnou, leč architektonicky důmyslnou stavbu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- počátek 14. století
- vznik raně gotické stavby kostela
- 1362
- zmiňka o podači Štěpánu Dlužilovi a Velislavovi a faráři Bartoloměji
- 1399
- působení plebána Ulricha z Libře
- 1402
- zmiňka o podači Jaroslavu
- 1413
- zmiňka o podači Kolmanovi z Křekavy a faráři Janu z Chotěšova
- 1864
- postavení segmentové klenby namísto původního plochého stropu
- 2010
- uzavření kostela pro veřejnost kvůli špatnému technickému stavu
Stavební vývoj
Kostel je postaven ze smíšeného zdiva pravděpodobně na skalním podloží. Stropní konstrukce je částečně dřevěná, a klenutá nad presbytářem. Loď má plochostropý strop, zatímco kněžiště má šestipaprskovou klenbu.
Historické události
- 1362
- Štěpán Dlužil a Velislav byli podací páni.
- 1402
- Jaroslav se objevil jako podací pán.
- 1413
- Kolman z Křekavy byl podacím párem.
Vlastníci
Arcibiskupství pražské
Zajímavosti
– Stavba pochází z raného 14. století a je chráněna jako kulturní památka České republiky. – Architektonicky se blíží chrámům v Jílovém u Prahy a byla postavena pravděpodobně na pevném skalním podloží. – Vstup do kostela zdobí tesané konzoly z opuky, které připomínají malé mužské postavy. – Kněžiště je klenuto šestipaprskovou klenbou a nachází se v něm zdobené sedile i saktuarium. – Budova byla v roce 2010 uzavřena kvůli kritickému stavu střechy, krovů a částí stropů.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Jiljí v Libři v okrese Praha-západ je malá gotická stavba ze 14. století. Je chráněn jako kulturní památka. Patří arcibiskupství pražskému a jako filiální kostel spadá pod správu kostela svatého Vojtěcha v Jílovém u Prahy.
Od 14. století je kostel uváděn jako farní. Podací páni se na přelomu 14. a 15. století často střídali. V roce 1362 to byli Štěpán Dlužil a Velislav, roku 1402 Jaroslav a od roku 1413 Kolman z Křekavy. Z tehdejších farářů známe kněze Bartoloměje z roku 1362, plebána Ulricha z Libře z roku 1399 a kněze Jana z Chotěšova z roku 1413.
Kostel v Jílovém je libeřskému příbuzný i stavebně. V obou stojí věž mezi presbytářem a lodí. Smíšené zdivo včetně věže pochází z raného 14. století a stavba stojí pravděpodobně na skalním podloží. Zdivo je dodnes v dobrém stavu, bez trhlin a bez vlhkosti.
Kostel je jednolodní, na obdélném půdorysu. Loď je dlouhá osm a půl metru a široká 7 metrů. Má plochý strop a z obou bočních stran ji osvětlují vždy dvě štíhlá hrotitá okna. Kněžiště uzavírají tři strany pravidelného osmiúhelníku. Kryje ho šestipaprsková klenba, jejíž žebra vybíhají z oblých polosloupů v koutech a sbíhají se ve svorníku. Okno ve východní zdi zdobí kamenná kružba. Pětilaločnou rozetu v jeho hrotu při jedné opravě vytloukli. V jižní zdi presbytáře je kamenná sedile zakončená třemi hroty s kamennými kyticemi. Prostřední kytice je uražená.
Před presbytářem jsou dva hrotité vítězné oblouky, téměř 2 metry od sebe. Prostor mezi nimi měl původně rovný strop. V roce 1864 ho nahradila zploštělá klenba.
Na kruchtu s varhanami a dál na půdu vede šnekovité schodiště v severozápadním rohu lodi. Jeho kamenný vchod zdobí v horních rozích tesané opukové konzoly v podobě malých mužských postav v krátkém rouchu přepásaném řemenem.
Obyvatelé se v kostele dlouho scházeli na vánočních koncertech. V roce 2010 byl ale uzavřen kvůli špatnému stavu střechy, krovů a části stropů. Na hřbitov kolem kostela, kde leží i lidé z okolních vesnic, se proto vstupuje jen na vlastní nebezpečí. Díky příspěvkům občanů má kostel alespoň venkovní osvětlení.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu tohoto malého gotického kostela je jaro nebo podzim, kdy je počasí mírné a okolní krajina Středočeského kraje nabývá nejkrásnějších barev.
Dopravní dostupnost do obce Libeř je zajištěna silniční sítí, takže se sem lze snadno dostat osobním automobilem. Pokud plánujete příjezd veřejnou dopravou, doporučujeme si předem ověřit aktuální spojení a jízdní řády ve vyhledávači, jelikož frekvence spojů do menších obcí může být omezená.
Při návštěvě historické památky v havarijním stavu je klíčové vzít si s sebou pevnou obuv s dobrým podpatkem, která zvládne případné nerovnosti terénu nebo starší dlažbu. Doporučujeme si také vzít dostatek pitné vody a lehké pokrmy, protože v bezprostřední blízkosti kostela nemusí být k dispozici občerstvení. Oblečení by mělo odpovídat aktuálnímu počasí, protože se jedná o venkovní lokalitu bez možností úkrytu před deštěm přímo u vchodu.
Pro fotografování je tento jednolodní kostel s trojboce ukončeným kněžištěm ideální v ranních nebo pozdních odpoledních hodinách, kdy měkké boční světlo zvýrazní gotické detaily a texturu kamene. Nejlepší záběry získáte z mírného odstupu, abyste zachytili celkový tvar stavby v kontextu okolní krajiny. Pokud je stavba v havarijním stavu, buďte při focení obezřetní a dodržujte případné zákazové značky nebo omezení přístupu k určitým částem objektu.
Vzhledem k tomu, že v podkladu nejsou uvedena konkrétní místa v okolí do 30 minut, doporučujeme se soustředit na samotnou památku a její historický kontext. Je však nutné dbát na bezpečnost dětí vzhledem k havarijnímu stavu stavby a případným nebezpečím pádu úlomků nebo nestabilních konstrukcí.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Libeř, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 35094/2-2269).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do doby, kdy se naše země teplila pod sluncem a lesy byly plné života. Kde bys chtěl jít? Do hlubokých lesů nebo k velkému jezeru?
Ale dnes budeme mluvit o malé vesnici Libeři, kde stávala krásná gotická stavba – kostel svatého Jiljí. Byla to jako malá pevnost v srdci lesů, kde lidé přišli na modlitbu a chránili se před nebezpečím.
Kdo tu žil? Ti byli vesničané, kteří pracovali v polích a chovu zvířat, a také žebráci, kteří chodili od kostela ke kostelu. Byli to lidé z různých stran země, ale všichni měli jeden cíl – najít klid a pokoj v srdci.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Kostel se nachází v obci Libeř v okrese Praha-západ.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Kostel svatého Jiljí, náboženská stavba. Prohlédněte si vnitřní prostor a architekturu tohoto sakrálního místa. 2. Nádvoří u kostela, venkovní prostor. Projděte se v bezprostředním okolí budovy pro chvíle klidu. 3. Kostelní věž, vyhlídkový bod. Zakončete trasu pohledem na okolí z výšky přímo u památky.
Sezónní doporučení
Jaro přináší kolem kostela probouzející se život a jemné barvy rozkvétajících stromů, což vytváří zajímavý kontrast k havarijnímu stavu stavby. Ranní světlo je v tomto období velmi jemné, což je ideální pro zachycení detailů poškozené architektury. Doporučujeme si vzít několik vrstev oblečení, protože počasí se může rychle měnit, a připravit si boty vhodné do mírně blátivého terénu.
V letních měsících je okolí plné husté zeleně a slunce jasně osvětluje každou trhlinu v historických zdech. Atmosféra je díky dlouhým dnům velmi příjemná, ale doporučujeme návštěvu plánovat na brzké dopoledne, abyste se vyhnuli největšímu horku a případným skupinám návštěvníků.
Podzim do krajiny vnáší zlatavé odstíny a ranní mlhy, které dodávají místu tichou a až melancholickou atmosféru, která dobře ladí se zchátralou památkou. Osvětlení je v tomto čase hluboké a dramatické, což zvýrazňuje texturu starého kamene. Je vhodné mít s sebou nepromokavou bundu a pevnou obuv, protože cesty mohou být vlhké a kluzké.
Zima nabízí strohý a tichý pohled na kostel, kdy bez listí na stromech vynikne celá struktura okolního terénu i samotná stavba. V mrazivém čase působí havarijní stav památky ještě působivěji a dramaticky. Je nezbytné se důkladně obléct do teplejších vrstev a plánovat návštěvu kolem poledne kvůli krátkým dnům. Buďte opatrní na případný led na cestách k památce.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cs/databaze-pamatkove-uzemti
- https://www.hrady.cz/index.php?OID=1144
- Wikidata (Q13407828)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: Daniela Holanová / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře