kostel svatého Jiljí (Platěnice) Kostel

Kostel svatého Jiljí v Platěnicích je barokní zděná sakrální stavba chráněná jako kulturní památka. Nachází se v okrese Pardubice a vyniká architekturou i bohatým uměleckým vybavením, které odráží citlivost 18. století.

O nejstarších dějinách objektu se dochovává první písemná zmínka z roku 1350, kdy byla uvedena mezi plebánie odstoupená litomyšlskému biskupství. V roce 1615 byl zde uveden filiální kostel Rovné. Podle soupisu z roku 1677 stál v místě dřevěný chrám s krásně malovaným stropem a kruchtou, který obsahoval stříbrný kalich a tři zvony. Současná zděná budova vznikla v roce 1748 na místě starší dřevěné stavby podle plánů architekta Tomáše Haffeneckera. V 19. století byla budova upravena.

Architektonicky je kostel orientovaný. Skládá se z presbytáře o rozměrech 6,4 x 4,0 metrů a čtyřhranné lodi (7,0 x 8,6 metrů) s valenou klenbou. Nad kruchtou se nachází jehlancová věž. V průčelí je čtyřhranná předsíň a sakristie o rozměrech 2,80 x 2 metry. Fasádu člení omítaný sokl, nevýrazně profilovaná římsa a lizény v okosených nárožích. Okna v lodi i presbytáři mají půlkruhové zakončení.

Vnitřní vybavení je velmi bohaté. Hlavní oltář má dřevěnou mensu s mramorovými malbami a rokokový sanktuář, nad nímž je umístěn obraz svatého Salvatora o rozměrech 2,50 x 1,80 metru. Na jeho bočních stranách jsou obelisky s hlavami andělů a postavami klanějících se bytostí. Za oltářní mensou na zdi stojí dva mramorové korintské sloupy s anděly a obraz klečícího svatého Jiljí (3,0 x 1,80 m), který signoval chrudimský malíř Josef Ceregetti. Po stranách oltáře jsou sochy svatého Vojtěcha a svatého Prokopa, které vytvořil zdejší sochař Jakub Teplý. Boční oltář napravo od hlavního je zdoben dřevořezbou zobrazující Krista přijímajícího mládence a obsahuje dřevěný krucifix z druhé poloviny 19. století. Iluzivně mramorovaná dřevěná kazatelna ze stejného období je zdobena zlacenými motivy, včetně hlavy vola, lva, dobrého pastýře a znamení evangelistů. V rozích lodi jsou umístěny dva tři metry vysoké obelisky z druhé poloviny 18. století. Novodobá kruchta z konce 19. století obsahuje tři vyřezávané dřevěné kartuše s náměty posledního soudu, které pravděpodobně vytvořil rovněž Jakub Teplý. Do sakristie vedou dubové dveře s tepaným skříňovým zámkem z 18. století.

Na věži jsou tři zvony. Jeden z nich o průměru 0,93 metru je opatřen latinským nápisem z roku 1658, který je věnován svatému Gothardovi a zmiňuje jména tehdejších darovatelů i faráře z Rovné.

V roce 2018 se budova stala filiálním kostelem římskokatolické farnosti Horní Roveň. Jako kulturní památka v okrese Pardubice představuje vzácný příklad venkovské barokní architektury. Nabízí návštěvníkům vhled do umělecké citlivosti minulých století a je vhodným cílem pro zájemce o historii a sakrální umění.