Kostel svatého Jiljí (Úsov) Kostel
Kostel svatého Jiljí dominuje horní části úsovského náměstí a tvoří výrazný architektonický prvek pod úsovským zámkem. Tato barokní stavba s prvky klasicismu byla zapsána na seznam kulturních památek v roce 1964 a představuje jeden z nejlépe dochovaných příkladů barokní sakrální architektury na Moravě.
Historie chrámu sahá hlouběji, než její současná podoba naznačuje. Farní kostel sv. Jiljí je prameny doložen teprve v 15. století, kdy byla přestavěna staršího chrámu. Zasvěcení kostela se však shoduje se jménem prvního známého vlastníka Úsova – Jiljího ze Švábenic – čímž se předpokládá, že již v 13. století zde stála kaple sv. Jiljí. V 17. století byl kostel velmi bohatě vybavený: obsahoval dva olomoucké misály, osm kalichů, patnáct obrazů a mnohé další. Na věži visely tři zvony, z nichž nejstarší, se znakem pánů z Boskovic a z Vlašimi, pochází z roku 1474.
Roku 1736 podstoupil kostel zásadní přestavbu podle projektu architekta Antonio E. Martinelliho na popud knížete Josefa Václava z Lichtenštejna. Na hřbitově byla postavena kostnice s kryptou. Kostel vysvětil 23. června 1741 olomoucký biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastellkornu. Interiér se třemi oltáři byl vyzdoben obrazy barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho a uničovského malíře Ignáce Oderlického. V záklenku u jižní zdi bylo umístěno sousoší Krista a jeho učedníků na Olivetské hoře od olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera. V 17. a 18. století se tak stala stavba, která koncentrovala díla předních umělců své doby.
Architektonicky je kostel jednolodní orientovanou stavbou obdélného půdorysu s trojbokým závěrem. Ze jižní strany je připojen nízký otevřený přístavek s půlkruhovou arkádou, v níž je umístěno zmíněné sousoší. Přístup vede po zděném dvouramenném schodišti s vestavěnou kapličkou; u paty schodiště stojí kamenný kříž z roku 1746 s korpusem Ježíše Krista. Fasádu člení sdružené lizény a profilovaná hlavní říms. Hranolová věž s mansardovou střechou a dvojitým křížem nese čtyři zvony. Interiér se vyznačuje válcovou klenbou se třemi páry lunet. Na kruchtě jsou instalovány varhany zhotovené v roce 1885 bratry Braunerovy z Uničova, které daroval kníže Jan II. z Lichtenštejna jako výraz uznání za dobře provedenou restauraci.
V letech 1881 až 1884 prošel kostel nákladnou restaurací. V roce 2011 byl ve věžních prostorech objeven mohutný velikonoční dřevěný hrkač z roku 1746, který byl tradičně využíván o Velikonocích místo zvonů. Po restaurování byl vrácen na své místo. Dnes představuje kostel harmonickou syntézu barokní architektury s prvky klasicismu a obsahuje řadu cenných uměleckých děl, která jej řadí mezi důležité kulturní památky moravského území.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 15. století
- Doložení farního kostela sv. Jiljí, pravděpodobně přestavba starší kaple z 13. století.
- 1736
- Zahájení přestavby kostela podle projektu architekta Martinaelliho na popud knížete Josefa Václava z Lichtenštejna.
- 1741
- Vysvěcení kostela olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna-Kastellkornu.
- 1964
- Zapsání kostela na seznam kulturních památek.
Stavební vývoj
Kostel vznikl přestavbou staršího farního kostela z 15. století. V roce 1736 byl podle projektu architekta Antonia E. Martinelliho přestavěn v barokním stylu s prvky klasicismu. Fasáda je členěna lizénami a zdobená štukovými kartušemi. Interiér je valeně sklenutý s bohatou výmalbou a sochařskými díly. V 19. století prošel nákladnou rekonstrukcí, při které byly instalovány varhany a opraveny okenní výplně.
Historické události
- 1474
- Vězení nejstaršího zvonu s znakem pánů z Boskovic a Vlašimi.
- 1741
- Kostel vysvětil olomoucký biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastellkornu.
- 1881–1884
- Nákladná rekonstrukce kostela a instalace varhan od bratří Braunerových.
- 2011
- Nalezení a opravy ojedinělého dřevěného hrkače z roku 1746.
Zajímavosti
– Kostel svatého Jiljí je jedním z nejlépe dochovaných barokních sakrálních staveb na Moravě.
– Nejstarší zvon pochází z roku 1474 a nese znak pánů z Boskovic a z Vlašimi.
– V 17. století byl kostel bohatě vybaven dvěma olomouckými misály, osmnácti kalichy a patnácti obrazy.
– V roce 1736 prošel kostel rozsáhlou přestavbou podle projektu architekta Antonio E. Martinelliho.
– V roce 1746 byl na schodišti umístěn kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Jiljí stojí na vyvýšeném místě v horní části úsovského náměstí a spolu se zámkem nad ním tvoří dominantu městečka. Dnešní barokní podobu s prvky klasicismu získal roku 1736 přestavbou staršího kostela. Od roku 1964 je kulturní památkou.
Prameny kostel dokládají až v 15. století. Jeho zasvěcení se ale shoduje se jménem prvního známého majitele Úsova, Jiljího ze Švábenic. Lze proto předpokládat, že už v jeho době, ve 13. století, tu stála kaple svatého Jiljí, z níž později vznikl kostel. V 17. století byl velmi bohatě vybaven. Měl osm kalichů, patnáct obrazů na stěnách a na věži tři zvony. Nejstarší z nich nesl znak pánů z Boskovic a z Vlašimi a byl datován rokem 1474.
Přestavbu z roku 1736 navrhl architekt Antonio Martinelli a podnítil ji kníže Josef Václav z Lichtenštejna. U kostela tehdy vznikla také kostnice s kryptou. Roku 1741 kostel vysvětil olomoucký biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastellkornu. Obrazy pro tři oltáře namaloval barokní malíř Jan Kryštof Handke a uničovský malíř Ignác Oderlický. Olomoucký sochař Ondřej Zahner vytvořil sousoší Krista s učedníky na Olivetské hoře. To dodnes stojí v nízkém otevřeném přístavku s půlkruhovou arkádou u jižní strany kostela.
V letech 1881 až 1884 prošel kostel nákladnou obnovou. Kníže Jan Druhý z Lichtenštejna pak jako uznání za zdařilou práci daroval varhany. Postavili je roku 1885 bratři Braunerové z Uničova a dodnes stojí na zděné kruchtě. Roku 2011 se ve věži našel mohutný dřevěný hrkač z roku 1746. O Velikonocích nahrazoval zvony. Po opravě se vrátil zpět do zvonice.
Areál obklopuje kamenná ohradní zeď. Ke kostelu vede dvouramenné schodiště s vestavěnou kapličkou. U jeho paty stojí kamenný kříž z roku 1746 s ukřižovaným Kristem a sochou Panny Marie. Na severní straně areálu je sloup se sochou Panny Marie Bolestné, od roku 2016 rovněž kulturní památka.
Kostel je jednolodní, s trojbokým závěrem. Do průčelí vede pískovcový portál s trojúhelníkovým štítem. Nad ním se zvedá volutový štít s oválným oknem, kterému se říká volské oko. Hranolová věž má mansardovou střechu s makovicí a dvojitým křížem. Hodiny na ní nejsou, visí v ní čtyři zvony. V bočních oknech se zachovaly vzácné zbytky výplní ze šestihranných skel. Uvnitř je loď zaklenuta valenou klenbou s lunetami nad okny.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Úsov, Olomoucký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 27370/8-1166).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 290 let do minulosti. Nachodil jsi v malé vesnici Úsov, která leží hluboko v srdci Čech. Kostel svatého Jiljí byl tehdy ještě mladý a čerstvě postavený. Byl to krásný barokní kostel s prvky klasicismu, který se tyčil nad okolními stromy.
Jakoby dneska stál na téže místech a díval se na nás. Byli tu lidé, kteří žili v úzku vesnici, kteří se modlili v kostele a slavili svá životní události. Kostel byl středem obce, kde se konaly svatby, pohřby a další důležité události.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
- Úsovský zámek, který stojí nad městečkem a tvoří dominantu spolu s kostelem sv. Jiljí.
- Sloup se sochou Panny Marie Bolestné, kulturní památka z roku 1746.
- Přírodní park Úsovské vrchy, který zahrnuje okolní kopce a lesy.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Barokní skvosty Úsova
1. Kostel svatého Jiljí Typ: Sakrální památka Jedinečný barokní kostel s bohatou výzdobou a historickými freskami, postavený v 18. století. Jeho architektura a umělecké detaily odrážejí duchovní i kulturní dědictví regionu.
2. Sloup se sochou Panny Marie Bolestné Typ: Kultovní památka Malé, ale působivé dílo z roku 1746, které doplňuje náboženskou atmosféru okolí kostela. Socha symbolizuje mariánské zbožnost a je vzácným příkladem lidové barokní plastiky.
3. Úsovský zámek Typ: Renesanční a barokní sídlo Dominanta obce s bohatou historií, spojující renesanční jádro s barokními úpravami. Jeho poloha nad městečkem nabízí malebné výhledy a interiéry s původním mobiliářem.
4. Přírodní park Úsovské vrchy (okruh po kopcích) Typ: Přírodní a turistická stezka Lesnaté svahy a rozhledny v okolí Úsova lákají na procházky s výhledy do krajiny. Park je ideální pro odpočinek a poznávání místní přírody, která doplňuje kulturní památky.
Trasa vede po krátkých, ale poutavých cestách mezi těmito body, spojujících duchovní, historické a přírodní krásy Úsova.
Sezónní doporučení
Jaro V jarních měsících se kostel svatého Jiljí obléhá do zeleného šatu – okolí se probouzí k životu, když se mezi starými lipami a jabloňemi rozprostírají první květy jarních rostlin. Světlo slunce, které se odráží od bílých omítek kostela, vytváří jemné stíny na kamenných detailech, zatímco v interiéru se prosvětlují vitráže a zlaté ornamenty oltáře. Atmosféra je klidná, téměř meditativní, protože návštěvníci jsou ještě méně početní než v letních měsících. Prakticky je vhodné navštívit kostel brzy ráno nebo v poledne, kdy slunce osvětluje interiér nejkrásněji a teplota je příjemná pro procházku okolím. Doporučuje se pohodlné obuv, protože po deštivých dnech mohou být cesty k památce ještě blátivé. Vhodné je také vzít si lehký plášť nebo deštník – jarní počasí je proměnlivé a déšť může přejít rychle.
Léto V letních měsících, zejména v hlavní sezóně, nabízí kostel svatého Jiljí jedinečnou kombinaci historické atmosféry a živé přírody. Sluneční paprsky dopadají přímo na fasádu, což zdůrazňuje její architektonické detaily, zatímco ve stínu stromů v okolí panuje příjemné ochlazení. Interiér kostela je v letních hodinách osvětlený přírodním světlem, které vytváří hru barev na vitrážích a zdůrazňuje barvy oltářních obrazů. Atmosféra bývá živější, neboť se sem sjíždějí turisté, ale i místní rodiny s dětmi. Doporučuje se přicházet brzy ráno, aby se vyhnuli davům, nebo v pozdních odpoledních hodinách, kdy je teplo mírnější. Vhodné je lehké, ale slušné oblečení, které chrání před sluncem (klobouk, lehký šál), a pohodlná obuv pro procházku po okolních cestách. Voda a malý občerstvení jsou v letních měsících nezbytností.
Podzim Podzim přináší do okolí kostela svatého Jiljí bohatou paletu barev – červené, žluté a hnědé tóny listí vytvářejí kontrast s bílou fasádou kostela, zatímco v interiéru se stíny prodlužují a světlo se mění do teplejších, zlatavých odstínů. Atmosféra je klidná a nostalgická, neboť příroda se připravuje na zimu, ale kostel zůstává živým místem, zejména v adventním čase, kdy se sem sjíždějí věřící k bohoslužbám. V tomto období je vhodné navštívit památku v dopoledních hodinách, kdy je vzduch čistý a světlo ještě jasné. Doporučuje se teplejší oblečení, protože večery bývají chladné, a nepromokavá obuv, neboť po deštích mohou být cesty kluzké. Vhodné je také vzít si fotoaparát – podzimní světlo vytváří jedinečné fotografické okamžiky.
Zima Zimní návštěva kostela svatého Jiljí je jako vstup do jiného světa – bílý sněhový pokrývka mění okolní krajinu v pohádkovou scenérii, zatímco kostel, osvětlený umělým světlem nebo měsíčním svitem, působí tajemně a klidně. Interiér je v zimních měsících teplý a útulný, s jemným světlem svícenů, které zdůrazňuje detaily výmalby a oltáře. Atmosféra je tichá a reflexivní, neboť se sem sjíždějí především místní návštěvníci. Vhodné je teplé, ale pohodlné oblečení, které chrání před mrazem, a nepromokavé boty, protože cesty mohou být zasněžené nebo zamrzlé.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Martin Vavřík / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře