Kostel svatého Jiří (Jevany) Kostel

Kostel svatého Jiří na Aldašíně je jedinou stavbou, která z této zaniklé vesnice zůstala stát. Barokní kostel i hřbitov kolem něj dnes obklopuje smrkový les. Patří k římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy.

Podle archeologických průzkumů tu už na přelomu 13. a 14. století stál dřevěný kostelík. Ve 14. století ho nahradil kamenný gotický chrám, původně zasvěcený svatému Bartoloměji. Písemně je poprvé doložen v roce 1352, kdy se Aldašín připomíná jako plebánie s kostelem. Za husitských válek byla zdejší fara opuštěna. Po roce 1645, kdy byla obec za třicetileté války vypálena, Aldašín definitivně zpustl a pokusy o jeho znovuosídlení nevyšly.

Kostel ale přežil. V roce 1729 ho dala přestavět a barokizovat majitelka panství Marie Terezie z Lichtenštejna. O tři roky později se změnilo zasvěcení a obraz svatého Bartoloměje nahradil oltářní obraz svatého Jiří. V roce 1771 přibyla na západním průčelí hranolová věž s osmibokou helmicí. Je to jednolodní kamenná stavba na nepravidelném obdélníkovém půdorysu, s plochým stropem a obdélníkovými, segmentově sklenutými okny.

Hlavní oltář byl přestavěn v roce 1782. V roce 1884 dostal kostel nový oltářní obraz od malíře Josefa Kandlera a také kazatelnu s obrazy evangelistů. Při opravě v roce 1907 vznikla nová kruchta, dlažba a dveře ze sakristie přímo na hřbitov. V roce 1934 se na státní náklad vyměnila střešní krytina a hřbitov se rozšířil. Další opravy probíhaly v letech 2008 až 2019.

Díky poloze v hlubokých lesích se Aldašín stal vyhledávaným poutním místem. Tradice poutí skončila v 50. letech 20. století za komunistického režimu. Na zdejším funkčním hřbitově, u kterého se rozpadá márnice, odpočívá biskup Jan Lebeda, dokumentarista Jan Špáta, hudební skladatel Karel Svoboda nebo generálmajor Jiří Birula.

Pozoruhodný příběh mají zvony. Mladší zvon jménem Bartoloměj byl zrekvírován za první světové války. Starší zvon ulil v roce 1611 zvonař Jakub Mělnický z Mladé Boleslavi. Rekvizicím se tehdy směly vyhnout jen zvony starší než z roku 1600. Tento zvon byl ale považován za významnou památku, a tak ve věži zůstal. Přečkal i druhou světovou válku a komunistický režim. V 70. letech 20. století vznikla nahrávka jeho zvuku, která se pak pouštěla v Jevanech při pohřbech. V 90. letech byl kvůli obavám ze zlodějů kovů přenesen do kostela svatého Norberta v Praze a dostal jméno Aldašín. Pokud to bude možné, má se jednou vrátit zpět. Zdobí ho andílčí hlavičky, pás s hrajícími andílky, akantové listy a erb Samuela Trojana z Bylan a Rosfeldu.