Kostel svatého Karla Boromejského (Praha 1) Kostel
Kostel svatého Karla Boromejského v Praze 1 je původně klášterní römskokatolický chrám umístěný v areálu Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského "Pod Petřínem" na Malé Straně. Nachází se na adrese Vlašská 336/36 a je chráněn jako nemovitá kulturní památka. Jeho příběh je výrazem víry a lidské solidarity v české architektuře 19. a 20. století.
Příběh kostela začíná daleko. Kongregace sester sv. Karla Boromejského byla založena roku 1652 v Nancy ve Francii. Tyto Milosrdné sestry přišly do Prahy roku 1837 na pozvání Aloise Klara. O čtyři roky později, roku 1841, získaly na Malé Straně pozemek bývalé vinice strahovských premonstrátů s domem od barona Josefa Bretfelda. S pomocí zbožných donátorů, zvláště sourozenců Františka Jiřího a Heleny Lobkovicových, tam založily svůj mateřský klášter a nemocnici. Stavitel Adalbert Gudera navrhl pro ně kostel v pozdně klasicistním slohu. Chrám byl vysvěcen 4. listopadu 1855.
Architektura kostela odráží jeho účel. Jde o jednolodní sálovou stavbu s polokruhovou apsidou zaklenutou konchou a sanktusovou věžičkou. Interiér je orientován hlavním oltářem k severu. Na jižním průčelí jsou v nikách umístěny tři sochy svatých patronů kongregace: ve štítu sv. Josef pěstoun Páně, pod ním sv. Šebestián a sv. Roch - oba patroni proti moru. Kruchta je dvoupatrová, přičemž horní patro je přímo přístupné z nemocnice, aby mohli být nemocní přítomni bohoslužbě v izolaci. Z bohatého malířského vybavení se dochovala malba Panny Marie Královny andělů v konši apsidy od pražského malíře-nazaréna Viléma Kandlera z roku 1855. Kandler v letech 1853–1854 také vytvořil obraz Svatého Karla Boromejského v Miláně vedoucího procesí ke kříži pro hlavní oltář. Boční oltáře zdobí obrazy od vídeňského malíře Josefa Neugebauera, sochy vytvořil sochař Václav Levý. U vstupu do nemocnice stojí kamenné barokní sousoší Piety mezi anděly od Jana Brokoffa z roku 1695, původně z Karlova mostu.
Druhá polovina dvacátého století kostelu neusmívala. 15. srpna 1952 sestry musely nemocnici opustit. Kostel zůstal v provozu do 2. září 1962, kdy byl odsvěcen a zrušen. Státní zdravotnický ústav v něm pak zřídil depozitář literatury pro skoro 90 000 svazků knih. Toto období skončilo 23. dubna 1990, kdy byl kostel vrácen Kongregaci sester boromejek. Následovala důkladná obnova pod vedením ing. arch. Josefa Hýzlera, stavební hutě Pavla Širokého a restaurátorky Marie Kolafové. Chrám byl znovu vysvěcen 22. srpna 1993. V roce 1996 byla dokončena oprava presbytáře posvěcená arcibiskupem Miloslavem Vlkem. Nový kamenný oltář, ambon a svatostánek z mramoru navrhl sochař a restaurátor Petr Váňa. Architekta Karla Filsaka si zaslouží poděkování za kříž s ukřižovaným Kristem nyní v apsidě. V roce 2021 se sestrám podařilo získat z Košic zpět Kandlerův oltářní obraz, který dnes visí na západní stěně presbytáře.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1652
- Založení kongregace sester svatého Karla Boromejského ve Francii
- 1837
- Příchod Milosrdných sester do Prahy
- 1841
- Získání pozemku na Malé Straně pro klášter a nemocnici
- 1855
- Vysvěcení nového kostela
- 1962
- Odsvěcení a zrušení kostela
- 1993
- Opětovné vysvěcení chrámu
Stavební vývoj
Kostel svatého Karla Boromejského byl navržen Adalbertem Guderou jako součást komplexu kláštera a nemocnice. Jeho jednolodní sálová stavba v pozdně klasicistním slohu je zakončena polokruhovou apsidou a sanktusovou věžičkou. Po zániku původního interiéru byla provedena rekonstrukce, která zahrnovala nové oltáře a další prvky.
Historické události
- 1855
- Vysvěcení kostela
- 1952
- Odchod sester z nemocnice a odsvěcení kostela
- 1993
- Znovu vysvěcení kostela
Vlastníci
- 1841
- 1952
- 1990
Zajímavosti
– Horní patro kruchty je přístupné přímo z nemocnice, aby nemocní mohli být přítomni bohoslužbě v izolaci. – U vstupu do nemocnice stojí barokní sousoší Piety od Jana Brokoffa z roku 1695, které původně pocházelo z Karlova mostu. – Mezi lety 1962 a 1990 sloužil kostel jako depozitář literatury pro skoro 90 000 svazků knih. – V roce 2021 sestry získaly zpět oltářní obraz od Viléma Kandlera z Košic. – Kostel byl vybudován na pozemku bývalé vinice strahovských premonstrátů.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Karla Boromejského je původně klášterní kostel na Malé Straně. Stojí v areálu nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, které se říká Pod Petřínem. Vznikl spolu s touto nemocnicí v pozdně klasicistním slohu a vysvěcen byl 4. listopadu 1855. Dnes je chráněn jako kulturní památka.
Sestry z kongregace, založené roku 1652 v severofrancouzském Nancy, přišly do Prahy roku 1837 na pozvání Aloise Klara. Roku 1841 získaly na Malé Straně pozemek bývalé vinice strahovských premonstrátů s domem od barona Josefa Bretfelda. S pomocí sourozenců Františka Jiřího a Heleny Lobkovicových tu založily svůj mateřský dům. Kostel jako součást kláštera a nemocnice navrhl stavitel Adalbert Gudera.
Jde o jednolodní sálovou stavbu s půlkruhovou apsidou a malou sanktusovou věžičkou. Na jižním průčelí stojí v nikách tři sochy patronů kongregace: ve štítu svatý Josef, pod ním svatý Šebestián a svatý Roch, ochránci proti moru. U vstupu do nemocnice je barokní sousoší Piety mezi anděly od Jana Brokoffa z roku 1695. Původně stálo na Karlově mostě.
Hlavní oltář je obrácen k severu. Zajímavostí je dvoupatrová kruchta: do horního patra se vchází přímo z nemocnice, aby nemocní mohli bohoslužbu sledovat odděleně od ostatních. Z fresek se dochovala jen Panna Maria Královna andělů v apsidě, kterou roku 1855 namaloval pražský malíř Vilém Kandler. Od něj pochází i oltářní obraz Svatý Karel Boromejský v Miláně vede procesí ke kříži. Původní boční oltáře, kazatelna ani varhanní skříň se nedochovaly.
V srpnu 1952 musely sestry nemocnici opustit. Kostel sloužil ještě do září 1962, pak byl odsvěcen a jeho vybavení rozděleno po celém Československu. Oltářní obraz skončil v kněžském semináři v Košicích. V kostele vznikl sklad zdravotnické literatury pro téměř 90 000 svazků a na místě oltáře byly toalety.
Roku 1990 se kostel vrátil sestrám boromejkám a začala obnova. Znovu vysvěcen byl v srpnu 1993. Kostel dnes uchovává vzácnou gotickou dřevořezbu Piety ze 14. století. Pochází z kláštera benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě a sestrám ji daroval arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu. Mramorový oltář, ambon a svatostánek vytvořil sochař Petr Váňa. Roku 1996 oltář posvětil arcibiskup Miloslav Vlk. Kostel je také střediskem úcty k někdejší představené Vojtěše Hasmandové.
V roce 2021 se sestrám podařilo získat z Košic zpět Kandlerův oltářní obraz. Visí na západní stěně presbytáře.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu kostela svatého Karla Boromejského je obvykle dopoledne, kdy je světlo v interiéru nejvyrovnanější a okolí Malé Strany je méně přeplněné turisty než odpoledne. Protože se jedná o aktivní duchovní centrum, je vhodné si předem ověřit, zda probíhá mše nebo jiné bohoslužebné slavnosti, abyste návštěvu mohli sladit s klidnějšími hodinami.
Dopravní dostupnost je na Malé Straně omezená, proto je nejpraktičtější dorazit pěšky nebo veřejnou dopravou.
Při návštěvě kostela si s sebou vezměte oblečení vhodné pro vstup do sakrálního prostoru, tedy zakryté ramena a kolena. Je také vhodné mít s sebou pitnou vodu a lehké občerstvení, které si můžete vychutnat na jednom z okolních náměstí, protože uvnitř kostela je obvykle ticho a klid.
Pro fotografování je ideální využít přirozené světlo padající okny, které zdůrazňuje klasicistní architekturu interiéru. Nejlepší záběry získáte zvnitřku kostela, kde můžete zachytit detaily výzdoby, a zvenčí, kde kontrastuje bílá fasáda s okolní zelení a historickou zástavbou Malé Strany. Vyhýbejte se přímému slunci v poledne, které může vytvářet tvrdé stíny.
V okolí, jen krátkou chůzi od kostela, se nacházejí další významné památky, jako je Karlov most a Hradčany. Tyto místa jsou ideální pro krátkou procházku po návštěvě kostela. Pokud cestujete s dětmi, doporučuji plánovat návštěvu tak, aby nebyla příliš dlouhá, a využít okolní prostranství k pohybu a odpočinku, protože historické centrum může být pro menší děti náročné z důvodu velkého počtu lidí.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Vlašská, Malá Strana, Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 38901/1-492). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 150 let do Prahy a objevíš na Malé Straně malou ale krásnou skrýš s nádherným kostelem svatého Karla Boromejského. Stojí tam jako ochránce, obklopený starými domky a zdobený květinami. Je to místo plné tajemství a dobrodružství!
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Kostel se nachází v historické části Prahy, Malá Strana, kde jsou další památky jako Karlova most a Hradčany.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Hradčany, historická oblast. Tato část nabízí pohled na staré město. 2. Karlova most, historický most. Procházka po tomto slavném místě je nezapomenutelná. 3. Kostel svatého Karla Boromejského, kostel. Hlavní cíl prohlídky s nádhernou architekturou.
Sezónní doporučení
Jaro v Praze přináší do okolí Malé Strany probouzející se přírodu a měnící se světlo, které krásně podtrhuje barvy fasády kostela. Teploty se postupně zvedají, ale rána a večery mohou být stále chladné, proto je vhodné nosit vrstvené oblečení. Turistické davy jsou v této době ještě řídné, což umožňuje klidnější prohlídku a focení bez zbytečných čekání. Nejvhodnější je navštívit památku v úterý nebo ve středu dopoledne, kdy je méně lidí a počasí bývá stabilní.
Leto nabízí nejdelší dny a nejjasnější osvětlení, které odhaluje každou detailní sochu a reliéf na fasádě. Atmosféra je živá a plná energie, avšak s tím přicházejí i největší davy turistů z celého světa. Doporučuje se přicházet co nejdřív ráno, ideálně před devátou hodinou, abyste se vyhnuli zástupům u vchodu. Oblečení by mělo být lehké a prodyšné, nezbytná je také ochrana před sluncem a dostatečný příjem tekutin. Večerní procházka po Malé Straně za soumraku je pak nezapomenutelným zážitkem, kdy se město zklidní a záře uličních lamp dodá kostelu romantický nádech.
Podzim přináší do Prahy zlaté a rudé tóny, které kontrastují s tmavší oblohou a vytvářejí dramatickou a melancholickou atmosféru. Světlo je měkčí a nižší, což zvýrazňuje texturu kamene a hloubku architektonických prvků. Turistický ruch se postupně snižuje, takže se můžete těšit na klidnější návštěvu bez dlouhých front. Počasí bývá proměnlivé, často deštivé a větrné, proto je nezbytné mít s sebou kvalitní nepromokavou bundu a pevnou obuv. Nejlepší čas pro návštěvu je odpoledne, kdy se obloha občas rozjasní a přináší krásné odlesky na vlhkém povrchu dlažby.
Krátké dny a chladné teploty vyžadují teplé oblečení, včetně čepice, šálu a rukavic. Davy bývají menší než v létě, ale v období před Vánocemi se mohou objevit zástupy u vánočních stánků a obchodů. Nejvhodnější je navštívit kostel dopoledne, kdy je světlo nejjasnější a ulice jsou ještě méně přeplněné. Teplý nápoj z nejbližší kavárny dodá návštěvě pohodový ráz.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře