Kostel svatého Prokopa (Žiželice) Kostel

Kostel svatého Prokopa tvoří spolu s pamětnou lípou malolistou dominantu obce Žiželice a slouží jako farní chrám Římskokatolické farnosti. Kolem něj se nachází zrušený hřbitov se sochami, které připomínají delší historii místa.

Počátky kostela sahají do 13. století, kdy jej nechala vystavět místní šlechta jako dřevěnou stavbu, v jejímž čase byla obec v majetku Dětocha z Třebelovic a Hradištka. Zásadní proměnu kostela přineslo roku 1347, kdy získal zdejší panství Petr z Rožmberka. Ten nechal dřevěný chrám přebudovat na kamenný kostel v přibližně současné dispozici. Stavba si pak vyžadovala další úpravy – patrné jsou z roku 1712. Velkou zkouškou byl požár roku 1830, po kterém kostelu hrozilo vytlučení. Věž si musela počkat déle – její horní patro bylo dostavěno až v roce 1959. O důležitosti stavby svědčí její zápis do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek v roce 1986.

Architektonicky se jedná o jednolodní kostel obdélníkového půdorysu s pětiboce uzavřeným presbytářem a obdélníkovou sakristií na severní straně. Dominantou průčelí je hranolová věž. Presbytář je zvenčí opatřen gotickými opěrnými pilíři, které naznačují, že měl či měl mít křížovou klenbu. Zdivo presbytáře člení vysoká úzká okna bez kružeb v gotickém duchu. Přízemí věže si také zachovává gotický charakter. V severní stěně lodi se dochovává zazděný poškozený sedlový portálek. V lodi i presbytáři převládají ploché stropy z 19. století s nástropními malbami téhož období. Západní část lodi vybavuje kruchta na dvou sloupech.

Osudný požár v roce 1830 zničil původní raně barokní vybavení z roku 1681, a kostelu tak musela být poskytnuta nová výbava v novobarokním stylu. Hlavní oltář se stal dílem Josefa Richtery a nese obraz Svatého Prokopa od I. Rause. Boční oltář Svaté Anny od A. Kintzlera z Chlumce nad Cidlinou vychází z roku 1835. Kazatelnu, pravděpodobně rovněž od Richtery, lze datovat do roku 1829. V presbytáři se nachází romantický obraz Setkání sv. Prokopa a knížete Oldřicha, empírová křtitelnice a dubové lavice s městským znakem Žiželic. Ve věži jsou umístěny dva zvony přenesené roku 1798 ze sousedních Končic a malý zvonek z původní sestavy. Varhany na kruchtě pochází z roku 1888 od pražského varhanáře Karla Schiffnera. Zvláštní pozornost zaslouží pozdně gotická tzv. Žizelická monstrance z roku 1510, která pochází z tohoto kostela a nyní se nachází v majetku farního úřadu, uložená na biskupství v Hradci Králové.