Kostel svatého Vojtěcha Menšího Kostel
Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.
Kostel svatého Vojtěcha Menšího byl středověký farní chrám, který stával v pražském Podskalí na rohu nynějších ulic Plavecká a Vyšehradská. Svatostánek prokazatelně existoval již před rokem 1230, prošel husitskými nepokoji a zanikl v roce 1790. Dnes na jeho místě stojí dům s restaurací U tří bojovníků a tato lokalita připomíná zaniklou sakrální stavbu s bohatou historií a místními pověstmi.
Tento středověký kostel se nachází na Novém Městě v Praze. V době jeho vzniku před rokem 1230 se české království dynamicky rozvíjelo za panování Přemyslovců, kdy probíhala rozsáhlá kolonizace a zakládání nových sídel. Evropa v té době procházela vrcholným středověkem s rozvojem městské kultury a církevní moci. Podle pověsti byl chrám postaven na místě, kde se na olši oběsil Durynk stižený hněvem knížete Neklana za to, že zabil dítě, které mu Neklan svěřil do opatrování. Od té doby se tam prý zjevoval zlý duch v podobě černého ptáka nebo ohnivce, a proto bylo rozhodnuto na tomto místě postavit kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi. Když byl později postaven v Jirchářích nový svatostánek zasvěcený témuž patronovi, začalo se zdejšímu místu říkat kostel svatého Vojtěcha Menšího, přičemž místní obyvatelé jej znali také pod lidovým označením v Koutku.
Bližší stavební detaily materiálů středověkého chrámu se nedochovaly, ale jeho původní podoba je pravděpodobně zachycena na nejstarší vedutě Prahy z latinské ilustrované kroniky Liber Chronicarum autora Hartmana Schedela, vydané roku 1493.
Podle písemných pramenů patřila tato stavba do roku 1784 pod duchovní správu kostela svatého Vojtěcha Většího na Novém Městě pražském. Už předtím byl jako farní uváděn v roce 1351. Při husitských bouřích v roce 1420 byl chrám poničen požárem, ale záhy jej obnovili a mše se zde sloužily pod obojí způsob. V době, kdy připadl svatostánek zase katolíkům, byl v Praze nedostatek kněží, a tak Podskalští nemohli dlouho sehnat faráře. Nevyslyšeny zůstaly jejich prosby u pražského arcibiskupa, opata z Emauz i vyšehradské kapituly, a mše zde sloužili jen občas. V roce 1784 pak kostel definitivně přešel pod duchovní správu kostela svatého Vojtěcha Většího a v roce 1790 zanikl.
K historii památky se váže několik zajímavých událostí a pověstí. Jedna legenda vypráví, že jednou o Vánocích se do zvuku emauzských zvonů rozezněl i zvon v kostele svatého Vojtěcha Menšího. Lidé spatřili osvětlený svatostánek, ve kterém půlnoční mši celebroval neznámý kněz v biskupské mitře se svým pomocníkem. Po skončení obřadu a požehnání se kněz vrátil do sakristie, kde však nikdo nebyl, a babička venku uviděla na nebi jasnou záři a dvě postavy vznášející se vzhůru. Všichni uvěřili, že mši sloužil sám svatý Vojtěch, kterému se zželelo opuštěné svatyně a jejích farníků.
Dnes na místě zaniklého chrámu stojí dům čp. 1355 s restaurací U tří bojovníků. V okolí na Novém Městě se nachází Vyšehrad a klášter Na Slovanech v Emauzích, které stojí za návštěvu při zkoumání historie této pražské lokality.
Historické milníky
- 1230
- Kostel prokazatelně existoval již před tímto rokem.
- 1351
- Kostel je poprvé výslovně uváděn jako farní.
- 1420
- Kostel byl poničen požárem při husitských bouřích, ale záhy byl obnoven.
- 1790
- Zanikla tato historická sakrální stavba v Podskalí.
Stavební vývoj
Původní podoba středověkého kostela je pravděpodobně zachycena na nejstarší vedutě Prahy z latinské ilustrované kroniky Liber Chronicarum z roku 1493. Po požáru v roce 1420 byl záhy obnoven, bližší stavební detaily materiálů se nedochovaly.
Historické události
V roce 1420 byl kostel poničen při husitských bouřích požárem. Roku 1784 připadl pod duchovní správu kostela svatého Vojtěcha Většího. V roce 1790 tento historický svatostánek zanikl.
Zajímavosti
– Svatostánek prokazatelně existoval již před rokem 1230 a zanikl v roce 1790. – Podle pověsti byl chrám postaven na místě, kde se na olši oběsil Durynk, protože zabil dítě svěřené mu knížetem Neklanem. – Původní podoba chrámu je pravděpodobně zachycena na nejstarší vedutě Prahy v kronice vydané roku 1493. – Při husitských bouřích v roce 1420 byl chrám poničen požárem, ale záhy byl obnoven a mše se zde sloužily pod obojí. – Jedna legenda vypráví, že o Vánocích se rozezněl zvon v kostele a lidé spatřili osvětlený svatostánek, kde půlnoční mši sloužil neznámý kněz, o němž všichni uvěřili, že to byl sám svatý Vojtěch.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Vojtěcha Menšího už dnes neuvidíte. Stával v pražském Podskalí, na rohu nynějších ulic Plavecká a Vyšehradská. Tomuto místu se říkalo v Koutku. Dnes tu stojí dům číslo popisné 1355 s restaurací U tří bojovníků.
Kostel existoval už před rokem 1230 a jako farní je zmiňován v roce 1351. Jeho vznik provází legenda. Na olši se tu prý oběsil Durynk, kterého stihl hněv knížete Neklana. Durynk totiž zabil dítě, které mu kníže svěřil do opatrování. Od té doby se na místě zjevoval zlý duch v podobě černého ptáka neboli Ohnivce. Aby jeho řádění ustalo, rozhodli se zde postavit kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi. Když později vznikl v Jirchářích nový kostel se stejným patronem, začalo se tomu podskalskému říkat kostel svatého Vojtěcha Menšího. Jeho původní podoba je pravděpodobně zachycena na nejstarší vedutě Prahy. Ta pochází z latinské ilustrované kroniky Hartmana Schedela, vydané roku 1493.
V roce 1420, za husitských bouří, kostel poškodil požár. Brzy ho však obnovili a mše se tu sloužily pod obojí způsobou. Když kostel znovu připadl katolíkům, chybělo v Praze kněží. Podskalští proto dlouho nemohli sehnat faráře. Prosili arcibiskupa pražského, opata z Emauz i vyšehradskou kapitulu, ale marně. Mše se tu sloužily jen občas.
K této době se váže další pověst. Jednou o Vánocích se do hlaholu emauzských zvonů přidal i zvon zdejšího kostela. Obyvatelé se seběhli a spatřili osvětlený kostel. Neznámý kněz v biskupské mitře se tam se svým pomocníkem chystal sloužit půlnoční mši. Lidé v přeplněném kostele byli šťastní, že mohou slavit Vánoce, jak se patří, a ve svém. Po požehnání odešel kněz s pomocníkem do sakristie. Kostelník, který je nikdy předtím neviděl, se za nimi šel podívat, ale sakristie byla prázdná. Jedna babička pak vyprávěla, že když vyšla z kostela jako první, uviděla na nebi jasnou záři a dvě postavy stoupající vzhůru. Všichni uvěřili, že mši sloužil sám svatý Vojtěch, kterému se zželelo opuštěné svatyně i jejích farníků.
Podle písemných pramenů patřil kostel až do roku 1784 pod duchovní správu kostela svatého Vojtěcha Většího na Novém Městě pražském. V roce 1790 zanikl.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
V okolí na Novém Městě pražském se nachází Vyšehrad a klášter Na Slovanech v Emauzích.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře