kostel svatých Petra a Pavla (Rohovládova Bělá) Kostel

Kostel svatých Petra a Pavla v obci Rohovládova Bělá, ležící v okrese Pardubice, je barokně přestavěný jednolodní kostel s věží. Jeho původ sahá do 14. století a je významným příkladem rozvoje venkovského sakrálního stavby na Pardubicku, kombinujícím prvky gotiky a baroka.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1364. V tomto roce majitelé obce Rohovlád - Bohuněk, Beneš, Mikuláš a Jan z Bukovska - dosadili místo zemřelého plebána Jana do Bělé Sebastiána, který byl plebánem z Býště. Předpokládá se, že samotná stavba byla vybudována již dříve. Na počátku 16. století působil v kostele evangelický kněz. Po třicetileté válce byla Bělá nejprve filiální součástí Přelouče a následně Bohdanče. Roku 1784 byla zde zřízena lokálie.

Objekt je zděný, orientovaný a jednolodní s věží v průčelí o jednom patře. Zachoval si gotický presbytář se třiúhelným závěrem, jehož zdivo je z lámaného kamene. Presbytář má původní gotickou křížovou klenbu, v závěru šestidílnou s jednoduchými pasy vybíhajícími z konzol, které při pozdější barokní přestavbě získaly tvar úlu. Na zadní stěně presbytáře je zazděné gotické okno, zatímco ostatní jsou obdélná a zakroužená pásem v barokním stylu.

Loď kostela je prostranná, klenutá čtyřhranným tvarem s zešikmenými rohy a barokními pilastry. Je zevně zdobena lizénami a kruhově uzavřenými okny, přičemž pilíře a sokl jsou vyrobeny z pískovce. V čele lodi se nachází zděná kruchta. Na triumfálním oblouku je umístěn okrouhlý medailon s letopočtem 1768 a překříženými klíči svatého Petra, což odkazuje na dobu přestavby. Vedle presbytáře se nachází sakristie s valeným klenutím a nově prolomeným oknem na levé straně.

Stavba prošla zásadními změnami v důsledku požárů v letech 1751 a 1768, po nichž byla znovu postavena. Další rozšíření proběhlo v roce 1908 podle návrhu architekta Bohumila Dvořáka. Loď byla rozšířena o dvě klenební pole, takže dnes má tři ploché české klenby, tzv. placky. Presbytář a postranní kaple zůstaly při této úpravě beze změny.

Interiér zdobí barokní hlavní oltář s dřevěnou tumbou, na níž je vyřezávaná kartuš se svatým Josefem držícím Krista. Oltářní obraz z konce 17. nebo 18. století, ve stylu chrudimského malíře Günnera, znázorňuje svatého Petra s klíči a svatého Pavla píšícího u pultu. Oltář doplňují točené sloupy, dřevěné sochy svaté Barbory a svaté Kateřiny se zlacenými rouchy a andělé.

V lodi napravo je postranní oltář svatého Jana Nepomuckého ve tvaru baldachýnu. Obsahuje obraz svatce modlícího se v jeskyni a dřevěnou tumbu s vyobrazením jeho utopení na pražském mostě. V oltáři jsou uloženy ostatky svatého Felicissima a Donata, které 29. ledna 1678 posvětil pražský arcibiskup Jan Bedřich hrabě z Valdštejna. Na levé straně lodi je umístěn zánovní oltář Nanebevzetí Panny Marie, zatímco zbytky původního barokního oltáře jsou uloženy na půdě. Křtitelnice je dřevěná s obrazem Křestu Kristova v Jordáně.

Kostel svatých Petra a Pavla je cennou nemovitou kulturní památkou, která nese vrstvy několika století stavebního vývoje. Pro návštěvníky představuje zajímavé místo k pozorování přechodu od gotiky k baroku v prostředí venkovského chrámu.