kostel v Modré Kostel

V Modré u Velehradu se kdysi nacházel kostel, jehož počátky sahají hluboko do velkomoravské doby. Stavbu rozhodně založili před příchodem soluňských bratří Cyrila a Metoděje. Podle některých badatelů je tento chrám důkazem přítomnosti iroskotských misií na Moravě, jejich původ a okolnosti vzniku se však léta bití o důkazech.

Kostelu věnoval pozornost historik Josef Cibulka a publikoval jej ve své knize. Následně se stal stavba předmětem intenzivních sporů mezi odborníky, zejména ohledně jejího datování a původu. Skutečné zkoumání lokality začalo v roce 1911, kdy PhDr. Jan Nevěřil jako první provedl systematickou odkryto základů. Vedlo jej tam předání o starém chrámu, který již dlouho zanikl. Odkryl základové kamenné zdivo s pravoúhlým protáhlým presbytářem a čtyřmi podpěrami v lodi – údaje, které pečlivě zaznamenal.

Stavba měla rozměrné proporce: loď měřila 8,80 metrů na délku a 6,80 metrů na šířku, presbytář pak 4,40 metrů na 4 metry. Základy tvořily pískovcové kameny, mnohé z nich červenohnědé barvy, kterou se v okolí nenachází jinde. Zdi byly spojeny pevnou maltou. Budova byla orientována přesně od západu k východu, vchod se nacházel ze strany jižní.

Druhá vlna vykopávek přišla o více než čtyřicet let později. V roce 1953 dr. Vilém Hrubý znovu odhalil zbytky kostela a současně odkryl 36 kostrových hrobů, které odpovídaly hrobům z velkomoravských pohřebišť. Právě tyto hroby a jejich datování do přibližně poloviny 9. století poskytly Josefovi Cibulkovi podklad pro jeho teorii. Pochopil, že pohřebiště vzniklo až poté, kdy byl kostel postaven, a na základě tohoto pozorování dospěl k závěru, že chrám byl zbudován již v první polovině 9. století.

Osud stavby byl na sklonku středověku rozhodnutý. Zánik kostela se datuje do předposledního desetiletí 17. století. K tomuto poznání přivedly historiky okolnosti obnovy velehradského kláštera, který byl po velkém požáru v roce 1681 znovu postaven. Stavební materiál pro nový klášter se pořídil právě z rozebíraných základů kostela v Modré. Teorii potvrzuje i nález mince z roku 1677, kterou Hrubý objev v zásypu základů – pravděpodobně se tam dostala krátce poté, když byly kostelní zdi demolicí a transportu.

V dnešní době si návštěvníci mohou kostel v Modré prohlédnout v podobě hypotetické rekonstrukce v místním archeologickém skanzenu. Ten se rozprostírá na lokalitě původního velkomoravského osídlení v těsné blízkosti Velehradu a představuje tak živý příspěvek k pochopení ranostředověké stavitelské činnosti na Moravě. Samotná rekonstrukce je ovšem pouze aproximací, jak dokazuje například volný počet a rozmístění oken.