Kostel Zvěstování Panny Marie se v Pardubicích nachází v Klášterní ulici, která spojuje Pernštýnské náměstí s Komenského náměstím. Jeho založení spadá kolem roku 1359 a vznik je spojen s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a jeho bratry. Jedná se o nejstarší kostol ve městě.

Stavba měla bohatou historii, kterou značně ovlivňovaly požáry. První z nich zasáhl chrám roku 1507. Následně v roce 1515 došlo na základě nařízení Viléma z Pernštejna k jeho úpravám v pozdně gotickém stylu. V 16. století se zde také odehrávaly významné sociální změny — roku 1532 opustili kostel kališníci a vedle něj začal vznikat klášter minoritů, kteří se sem přesunuli z kostela sv. Bartoloměje. Druhý požár, který kostel zasáhl v roce 1538, měl méně destruktivní dopady než ten první. Přestože při stavbě byl při kostele založen hřbitov, ten byl zrušen již roku 1510, kdy vznikl nový u kostela sv. Jana na Pražském předměstí. Na místě bývalého hřbitova později stála klášterní zahrada, kterou nyní zaujímá Komenského náměstí.

Nejzávažnější zkušenost čekala chrám v říjnu 1645, kdy během švédského ostřelování Pardubic vedeného generálem Torstenson kostel znovu vyhořel. Následující obnova proběhla v barokním stylu pod záštitou minoritů, avšak nebyla finální a během dalších desetiletí prošel kostel mnoha dalšími úpravami. V roce 1786 byl přilehlý klášter zrušen a kostel postupně chátral. Bylo rozprodáno mnoho jeho cenného vybavení — hlavní oltář se přestěhoval do Kunětic, čtyři další oltáře do Korouhve, obrazy ke Kostelíčku a barokní zábradlí chóru do Osic.

Obnova přišla na přelomu 18. a 19. století. Roku 1800 byl kostel znovu otevřen a v roce 1815 vysvěcen. Císař František I. přispěl na výzdobu sumou 1292 zlatých. Předposlední velkou úpravou kostel prošel v letech 1904–1905 pod vedením stavitele Bóži Dvořáka. Barokní hlavní oltář byl nahrazen nově gotickým, strop presbyteria dostál malby podle předlohy Mikoláše Alše, a ve věž byla zabudována nová schodiště do krypty. Návrhy na výzdobu vitráží pochází od malíře Ludvíka Vacátky.

Architektonicky se jedná o stavbu poměrně skromného vzhledu. Kostel tvoří obdélná loď s trojboce zakončeným presbytářem, který je nižší než loď. Střídavou se na jižní straně nachází sakristie. Vstupní průčelí zvýrazňuje trojboký štít se systémem hrotitých oblouků. Ze severní stěny vybíhá hrotitý portál s profilovaným ostěním. Stavba je kryta sedlovou střechou a obíhají ji patky a sokl.

Poslední větší rekonstrukce proběhla v 90. letech 20. století. Dnes je kostel plně funkční — v jeho prostoranství se konají bohoslužby i koncerty. Návštěvníci zde mohou obdivovat stopy jeho dlouhé historie a podívat se na vnitřní vybavení, které vypovídá o podobě majetku, jímž chrám disponoval v různých dobách.