Zelená brána Brána
Zelená brána stojí jako vstup do městské památkové rezervace Pardubic a vytváří počátek i závěr značené prohlídkové trasy nazývané Stezka Viléma z Pernštejna. Ačkoli ji vnímáme jako jeden celek, ve skutečnosti se jedná o dvě vzájemně navazující stavby – renesanční předbraní a vlastní bránu s věží.
Původní brána na tomto místě zřejmě vznikla v desetiletí 1330–1340, kdy Arnošt ze Staré a jeho syn Arnošt z Pardubic založili a opevnili „město nové". Výrazného posilnění se brána dočkala v roce 1507 od Viléma z Pernštejna, který nechal město obehnat hradbami s příkopem. Stavbu realizoval mistr Paul. Na západní straně vzniklo nové přízemní předbraní zdobené gotickým štuko. Světlost klenutí měřila 4,2 metru, hloubka předbraní pak 11,3 metru. Před ním se rozprostíral hradební příkop se dvěma padacími mosty a lávkou pro pěší. Přes Městskou řeku vedl dřevěný kolový most s předmostím. Mohutný barbakán umožňoval boční ostřelování možného útočníka. Věž byla čtyřboká a patrně využívala staršího zdiva z 14. století. Při základně měřila 9 krát 7,5 metru, průjezd byl 3,8 metru vysoký a stejně široký.
Rozhodující proměnu přinesla katastrální událost roku 1538, kdy vypukl velký požár města. Jan z Pernštejna nechal provést rozsáhlou renesanční přestavbu. Stavitel Jiřík Olomoucký upravil předbraní – zvýšil jej o jedno poschodí a ozdobil renesančním štítem s vysokou atikou, lisénami a obloučky. V prvním patře vznikly dvě malé světničky, kde bydlel i sám mistr Jiřík. Zároveň byla věž vystavěna do své dnešní podoby – do výšky 59 metrů se zlatou makovicí a deseticípou hvězdou na vrcholu. Zdobí ji pozdně gotická střecha se třemi patry stříšek, hranoly s osmi jehlovými věžičkami a vysoko protaženou střední špicí. Od roku 1547 nese věž jméno Zelená brána; dříve byla známa jako Pražská brána.
Stavba se skrze staletí často opravovala a měnila podle potřeb doby. Roku 1760 byly na věž instalovány hodiny z radnice II, která stála na rohu náměstí. V témže 18. století Loss Pruské okupace (1741, 1744) snesli Prusové měděnou střechu a poškodili trámoví. V roce 1843 byla snesena dřevěná pavlač pod střechou a zdivo věže bylo omítnuto. K důležité restauraci došlo až v roce 1912, kdy byl obnoven dřevěný ochoz pod střechou a zdivo truhu věže bylo obnaženo. V té době byly také instalovány světelné ciferníky na věžních hodinách. Měděný kryt byl zcela vyměněn v roce 1980.
Na průčelí předbraní mohou návštěvníci vidět reliéf z roku 1903, vytvořený podle návrhu Mikoláše Alše. Zobrazuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb se stal městským znakem. Věž je veřejnosti přístupná a nabízí tak rozhled nejen na historické jádro Pardubic, ale také do vzdáleného okolí.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1330–1340
- Založení a opevnění města Pardubic, vznik původní brány.
- 1507
- Výstavba nového předbraní a opevnění města Vilémem z Pernštejna.
- 1538
- Požár města a následná renesanční přestavba věže a předbraní.
- 1547
- První zmínka o názvu Zelená brána.
Stavební vývoj
Původní brána vznikla ve 14. století jako součást městského opevnění, později byla v roce 1507 rozšířena o gotické předbraní s příkopem a padacím mostem. Po požáru 1538 byla věž a předbraní přestavěny v renesančním stylu, věž dosáhla dnešní výšky 59 metrů. Střecha věže je pozdněgotická s jehlancovými věžičkami, zatímco předbraní získalo renesanční štít. V 19. století došlo k omítnutí zdiva a v 20. století k obnovení původního vzhledu.
Historické události
- 1330–1340
- Založení a opevnění města Pardubic Arnoštem ze Staré a Arnoštem z Pardubic, vznik původní brány.
- 1507
- Vilém z Pernštejna nechal město obehnat hradbami a vybudovat nové předbraní s příkopem a padacím mostem.
- 1538
- Požár města, následná renesanční přestavba předbraní a věže Janem z Pernštejna.
- 1547
- První zmínka o názvu Zelená brána (předtím Pražská brána).
Zajímavosti
– Zelená brána slouží jako vstup do městské památkové rezervace Pardubic a je začátkem i koncem prohlídkové trasy Stezka Viléma z Pernštejna.
– Původní brána na tomto místě vznikla pravděpodobně v letech 1330–1340, kdy bylo založeno a opevněno „město nové“.
– V roce 1507 nechal Vilém z Pernštejna město obehnat hradbami s příkopem a přistavěl renesanční předbraní s gotickým štukem, které mělo světlost klenutí 4,2 metru a hloubku 11,3 metru.
– Po velkém požáru v roce 1538 provedl Jan z Pernštejna rozsáhlou renesanční přestavbu, při které byla věž vystavěna do dnešní výšky 59 metrů s makovicí a deseticípou hvězdou na vrcholu.
– Na průčelí předbraní je umístěn reliéf z roku 1903 podle návrhu Mikoláše Alše zobrazující erbovní pověst pánů z Pardubic, který se stal městským znakem.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Zelená brána je charakteristickou dominantou Pardubic. Působí jako jeden celek, ve skutečnosti jde ale o dvě stavby za sebou: renesanční předbraní a vlastní bránu s věží vysokou 59 metrů. Je to jediný zbytek městského opevnění z počátku 16. století a zároveň jeden ze vstupů do městské památkové rezervace. Začíná a končí tu značená prohlídková trasa nazvaná Stezka Viléma z Pernštejna.
Brána tu stála zřejmě už v letech 1330 až 1340, kdy Arnošt ze Staré a jeho syn Arnošt z Pardubic založili a opevnili nové město. V roce 1507 dal Vilém z Pernštejna město obehnat hradbami s příkopem. Stavbu vedl mistr Paul. Na západní straně vzniklo přízemní předbraní zdobené gotickým štukem. Před ním vedly přes příkop dva padací mosty a lávka pro pěší, dál pak dřevěný most přes Městskou řeku. Šikmo k předbraní stál mohutný barbakán, odkud se dal útočník ostřelovat z boku. Jak tehdy vypadala samotná věž, nevíme. Byla čtyřboká a nejspíš využila spodní část starší brány ze 14. století.
Roku 1538 město vyhořelo a Jan z Pernštejna ho nechal renesančně přestavět. Jeho stavitel Jiřík Olomoucký zvýšil předbraní o patro a ozdobil je renesančním štítem s vysokou atikou. V prvním patře vznikly dvě světničky, kde nějakou dobu bydlel sám mistr Jiřík. Tehdy dostala dnešní výšku i věž. Na vrcholu nese zlatou makovici a deseticípou hvězdu a zdobí ji pozdně gotická střecha se třemi patry stříšek, osmi jehlovými věžičkami a vysokou střední špicí. Zelenou branou se jí říká od roku 1547, dřív byla známa jako Pražská brána.
Když v roce 1653 vyhořela zvonice kostela svatého Bartoloměje, přenesli zvony sem. V roce 1661 ale do věže uhodilo, což lidé brali jako zlé znamení, a zvony se vrátily zpět. Za pruské okupace v letech 1741 a 1744 vojáci snesli měděnou střechu. Hodiny dostala věž roku 1760, v roce 1886 byly nahrazeny novými a roku 1912 přibyly světelné ciferníky. V roce 1843 byla odstraněna dřevěná pavlač pod střechou a zdivo omítnuto. Při restauraci v roce 1912 se ochoz vrátil a zdivo bylo opět obnaženo.
Na průčelí předbraní je od roku 1903 reliéf podle návrhu Mikoláše Alše. Zobrazuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb dnes slouží jako znak města.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Zelené brány je v ranních hodinách, kdy je zde méně turistů a můžete si v klidu prohlédnout jak předbraní, tak i věž. Pokud preferujete příjemné počasí, doporučuje se návštěva na jaře nebo na podzim, kdy není příliš horko ani příliš chladno. Věž je otevřená veřejnosti, proto si časově rozvrhněte návštěvu tak, abyste si mohli prohlédnout i vnitřní prostory věže.
Parkování v blízkosti Zelené brány je možné najít na veřejných parkovištích v centru Pardubic. Doporučuje se využít veřejnou dopravu, neboť centrum města je dobře dostupné autobusy a tramvajemi. Místo je také snadno dostupné autem, avšak v centru města platí omezení pro vozidla. Aktuální spojení a možnosti parkování zjistíte v dopravním informačním systému nebo na oficiálních stránkách města.
Při návštěvě Zelené brány si vezměte pohodlné obuv, protože věž je vysoká a vyžaduje několik setínků po schodech. Věž není klimatizovaná, proto si přineste lehké oblečení a případně i deštník, pokud předpověď počasí naznačuje dešťové srážky. Pokud plánujete fotografovat, nezapomeňte si vzít dostatek paměti nebo externí úložiště, protože z věže je krásný výhled na celé město.
Nejlepší místa pro fotografování jsou z vnitřku věže, kde je zajímavý výhled na historické centrum Pardubic. Vhodné je fotografovat při ranním nebo odpoledním světle, kdy je světlo měkčí a méně kontrastní. Zvenku je také krásný pohled na bránu z Vilémova náměstí, které se nachází v těsné blízkosti. Nezapomeňte si také pořídit fotografii z místské řeky Labe, která protéká přímo u brány.
V okolí Zelené brány se nachází několik zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Městská památková rezervace Pardubice zahrnuje historické jádro města s mnoha dalšími památkami, jako je například radnice nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tyto lokality jsou snadno dostupné pěšky z brány. Pro rodiny s dětmi je zajímavé navštívit také Vilémovo náměstí, kde se často konají kulturní akce a děti si mohou prohlédnout historické sochy a fontány.
Pro rodiny s dětmi je návštěva Zelené brány velmi zajímavá, protože děti mohou prozkoumat historickou věž a dozvědět se o historii města. Věž nabízí zajímavé informace o městském opevnění a o tom, jak vypadalo město v minulosti. Děti si také mohou prohlédnout výhled z věže a zjistit, jak se město vyvíjelo. Doporučuje se navštívit bránu v době, kdy jsou otevřeny prohlídky, aby děti mohly aktivně se zapojit do výkladu.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Ano. Otevírací dobu nebo vstupné jsme ověřili na oficiálním webu (1. 10. 2026); najdete je v praktických informacích na této stránce. Před cestou si je pro jistotu zkontrolujte u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Údaje ověřené na oficiálním webu (1. 10. 2026) najdete v praktických informacích na této stránce. Oficiální web: https://www.zelenabrana.eu
Kde se památka nachází?
Poloha: Zelenobranská 76, Pardubice-Staré Město, Pardubice, Pardubický kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 30122/6-1940). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti, do doby, kdy Pardubice byly královským městem. Město bylo obklopuje hradbou a bránou, která byla symbolem moci a obrany.
Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo? Město bylo plné životů, obchodníků, řemeslníků a královských úředníků. Lidé zde žili v míru a harmonii s přírodou. Brána byla vstupní bránou do města, kde se konaly důležité události a kde lidé přijímali hosty.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
- Zahrnuje historické jádro města s dalšími památkami jako je radnice, kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo Vilémovo náměstí.
- Přirozený vodní tok protékající historickým centrem Pardubic.
- Gotický kostel z 13. století, významná dominantou města.
- Historicistní náměstí s radnicí a dalšími historickými budovami.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Zelená brána a historické jádro Pardubic
1. Zelená brána Typ: Gotická městská brána z 13. století. Proč navštívit? Jediná dochovaná brána původního opevnění Pardubic, symbolizující vstup do historického centra. Přesně u ní protéká Městská řeka, která dodává místu malebnou atmosféru.
2. Městská řeka (Labe) Typ: Vodní tok s historickým významem. Proč navštívit? Kromě estetického dojmu nabízí možnost krátkého procházky podél břehu, kde se proplétá s Městskou památkovou rezervací. V minulosti sloužila jako obranný příkop a dodnes ovlivňuje urbanistickou strukturu.
3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Typ: Barokní farní kostel z 18. století. Proč navštívit? Dominanta Vilémova náměstí, jehož interiér s bohatou výzdobou a varhany je jedním z vrcholů pardubické sakrální architektury. Nachází se v srdci památkové rezervace, jen několik minut od Zelené brány.
4. Vilémovo náměstí Typ: Historické tržiště s renesanční radnicí. Proč navštívit? Centrum společenského života Pardubic, kde se mísí gotické, renesanční a barokní prvky. Radnice s věží a sousední kostel tvoří ikonickou skupinu, kterou nelze vynechat při prohlídce města.
5. Radnice Pardubice Typ: Renesanční stavba z 16. století. Proč navštívit? Jedna z nejstarších renesančních radnic v Čechách, jejíž fasáda a interiér s historickými sály odrážejí bohatou minulost města. Nachází se přímo na Vilémově náměstí, v bezprostřední blízkosti ostatních památek trasy.
Sezónní doporučení
Jaro Zelená brána v Pardubicích se na jaře probouzí do nového života, kdy se její kamenné oblouky promítají do měkkého světla rozbíjejících se sluncem jarních mraků. Okolí brány, lemované starými lipami a mladými keři, se obléká do zelených a žlutých odstínů, zatímco vlažný vítr přináší vůni vlhké země a rozkvétajících stromů. Atmosféra je klidná, téměř tajemná – jako by památka čekala na návštěvníky, kteří se zastaví, aby si vychutnali ticho mezi historickými zdmi a šuměním listí. Prakticky je nejlepší navštívit bránu v březnu nebo dubnu, kdy davů není mnoho a světlo je tak příjemné, že fotografie padnou bez přecpaných kompozic. Doporučuje se pohodlné obuv, protože po deštivých dnech mohou být cesty kolem brány blátivé. Nejvhodnější čas je odpoledne, kdy se slunce dostává do úhlu, který zdůrazňuje detaily kamene, ale ještě před večerním chladem.
Léto V letních měsících se Zelená brána promění v živý scénář, kdy její stíny tančí po zdi v rytmu slunečních paprsků a vzduch je nasycený vůní suché trávy a teplého kamene. Okolí je plné života – děti se hrají na okolních návsích, turisté se zastavují pod stínem lip a občas se ozve zvuk kroků po starých dlažebních kostkách. Nejlepší čas na návštěvu je brzy ráno, ještě před tím, než se vyprázdní parkoviště a začnou se tvořit fronty u dalších památek v centru. V hlavní letní sezóně (červenec–srpen) se doporučuje lehké, ale pokrývající oblečení – slunce v Pardubicích může být náhlé, a stíny pod bránou nejsou vždy dostatečné. Hydratace je klíčová, a proto si vezměte láhev vody. Večer, když slunce zapadá za střechami Starého Města, se brána obléká do zlatavého světla, což je ideální okamžik pro romantické fotografie.
Podzim Podzim přináší do okolí Zelené brány bohatou paletu červených, oranžových a hnědých odstínů, které se odrážejí v kamenných obloucích a vytvářejí kontrast s tmavnějícím nebem. Vzduch je čerstvý, ale již s nádechem chladu, a listí, které se valí po cestách, dodává místu dojem dočasnosti. Atmosféra je klidná, téměř nostalgická – jako by památka připomínala minulost, kdy tato brána střežila město v jiných dobách. Nejvhodnější období je září, kdy teploty ještě umožňují příjemné procházky, ale davů je minimum. Doporučuje se teplé, ale ne příliš těžké oblečení, protože počasí se může rychle měnit. Nejlepší čas je odpoledne, kdy se slunce dostává do úhlu, který zdůrazňuje texturu kamene a stíny se prodlužují, což dodává fotografiím dramatický ráz. V listopadu, v adventním čase, se kolem brány rozprostírá klidná předvánoční nálada, ale bez rušivých trhů.
Zima Zimní Zelená brána působí jako vyrytá do ledového plátna – její kamenné oblouky se ztrácí v mlze nebo se lesknou pod tenkým ledem, který se tvoří na okrajích. Okolí je pokryto bílým kobercem, který tlumí zvuky a dodává místu pohádkovou atmosféru, zatímco slunce, když se objeví, odhaluje stopy sněhu na historických zdích. V zimě je brána často opuštěná, což umožňuje prozkoumat její detaily bez spěchu. Prakticky je nejlepší navštívit ji v prosinci, kdy otevírací doba památek bývá kratší a světlo je tak intenzivní, že i krátké procházky jsou magické. Doporučuje se teplé, vrstvené oblečení, voděodolné boty a rukavice, protože teploty mohou klesat pod bod mrazu. Nejlepší čas je odpoledne, kdy se slunce dostává do úhlu, který vytváří dlouhé stíny a brána působí jako součást zimního krajinného obrazu. Večer, když se zapadající slunce odráží od sněhu, se památka promění v malebnou scenérii, kterou stojí za to zachytit.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cz/pamatky/oblastni-pamatky/praha/zelená-brána-1/
- https://www.muzeumprahy.cz/en/collections/fortifications-and-bastions/
- https://www.praha.eu/cs/obcan/praha-1/historicke-openeni.html
- Wikidata (Q10858024)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: neuveden / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře