Masarykova ulice vede od severu k jihu středem Brna a začíná na jižním dílu Náměstí Svobody. Jde o nejrušnější pěší tah v městě, který si tuto pozici zachovává nejméně posledních dvě století. Ulice plní důležitou funkci spojnice mezi hustě osídlenou částí města severně od centra, samotným centrem a brněnským hlavním nádražím.

Kořeny ulice sahají do konce 12. století, kdy vznikala při sledování tras staré cesty od brodů na Svitavě do údolí Ponávky. Ve středověku se jmenovala Sedlářská (v latině platea Sellatorum), jak je doloženo již od 14. století. Její jižní úsek měl zvláštní název Židovská ulice, který se používal až do vyhnání Židů z Brna v roce 1454. Po první třetině 19. století se jedinečné postavení ulice odrazilo v historickém rozhodnutí pojmenovat ji po významných osobnostech. V roce 1836 byla její část nazvána Ferdinandova na počest českého krále Ferdinanda I., který byl v tomto roce korunován českým králem.

Jméno Masarykova dostala ulice až po rozpadu habsburské monarchie a zvolení Tomáše Garrigua Masaryka prvním československým prezidentem. Během Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) byla přejmenována po Hermannu Göringovi, říšském ministrovi později odsouzeném tribunálem v Norimberku jako válečný zločinec. Po komunistickém převratu byla roku 1955 přejmenována na Třídu Vítězství. Krátce během politického uvolnění v roce 1968 se jmenovala Masarykova, avšak od počátku roku 1970 se vrátila k názvu Třída Vítězství. Komunistickému přejmenování se však zdařilo jen částečně – názvu Třída Vítězství se dlouhodobě ignoroval, a ulice se neoficiálně i v polooficiální praxi jmenovala Masarykova. V roce 1988 uspořádala pololegální iniciativa Masarykova společnost podpisovou akci za navrácení tradičního jména. Přestože lidé riskovali pronásledování, podařilo se sesbírat téměř tisíc podpisů. Definitivní změna přišla v prosinci 1989 s pádem komunismu, kdy bylo ulici navráceno jméno Masarykova.

Ulice má délku 356 metrů a dvakrát se zalamuje. Severní úsek (166 metrů) má přímý tvar, vzniklý geometrickými operacemi městského lokátora na počátku 13. století. Střední úsek měří 130 metrů a poslední úsek 58 metrů, který ústí do ulice Nádražní. Spodní dva úseky svým tvarem prozrazují, že vznikaly během spontánní formace města v 12. století. Poslední úsek původně nebyl součástí staré Sedlářské ulice, nýbrž vznikl jako malá uličkou se jménem Židovská či Před Židovskou branou. Šířka ulice je relativně konstantní a pohybuje se okolo 15 metrů.

Masarykova ulice přitahuje chodce svou centrální polohou a hustým seskupením důležitých a vyhledávaných cílů. Její atraktivita není jen otázkou faktické blízkosti, ale také dlouhodobě sdílené prostorové paměti, která ji činí přirozenou součástí pohybu po městě. Jít Masarykovou znamená procházet vrstvami brněnské historie – od středověkých kořenů přes ranou modernu až po politické turbulence 20. století.