městské opevnění Mělníka Hradby
Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.
Městské opevnění v Mělníku (okres Mělník, Středočeský kraj) představuje převážně zaniklý systém středověkých hradeb a bran. Tato stavba svědčí o tehdejší fortifikační architektuře a tvoří základní prvek historického urbanismu města. Nejdůležitějším a nejstarším dochovaným prvkem celého systému je gotická Pražská brána.
Opevnění obepínalo původní raně středověké hradiště a skládalo se z hlavní vnější hradby, parkánové hradby a příkopu. Do města se v minulosti vstupovalo dvěma branami – Labskou a Pražskou. První písemná zmínka o Labské bráně pochází z druhé poloviny 14. století.
Hlavní vnější hradba byla postavena z opuky a její zeď měla tloušťku dvou metrů. Nejlépe je dochovaná část v Erbenově ulici za domem čp. 55, kde je viditelný ozub ochozi a fragment předprsní. Další části hradeb se zachovaly jako součást obvodových zdí domovní zástavby. Parkánová hradba zahrnuje pětibokou baštu s obdélními střílnými v Ostruhové ulici za domem čp. 59/7. Součástí parkánového systému je také zeď u ulice Na vyhlídce, která tvoří celek s vyzdívkou příkopu. Vnější hradba ze smíšeného zdiva o tloušťce 70 centimetrů je zachována na severovýchodní straně města vně příkopu. Samotný příkop dnes tvoří travnatý park.
Pražská brána v ulici 5. května je gotická průjezdná věž, která pravděpodobně pochází z konce 13. století. V průběhu staletí prošla několika přestavbami. V roce 1536 byla renesančně upravena a zvýšena o jedno a půl patra. Po požáru v roce 1652 byla věž dále přestavována, což určilo její dnešní pětipatrové složení. Další oprava následovala po požáru v roce 1799. V minulosti věž sloužila i jako vězení. V roce 1836 byla prodána a v jejích prostorách vybudován vodojem, který čerpal vodu z říčky Pšovky pro městské kašny. V letech 1916–1920 proběhla restaurace podle plánů architekta Kamila Hilberta.
V 19. století byly většiny hradeb i Labská brána zbořeny. Nepatrná část hradeb se zachovala jižně od zámku podél ulice Jaroslava Seiferta. Dnes je dochovaná část vnějších hradeb v Erbenově a Ostruhové ulici přístupná z vnější strany díky parkové úpravě. Vnitřní strana hradeb tvoří součást ohrazení pozemků jednotlivých domů, radnice a bývalého kapucínského kláštera. Od šedesátých let 20. století slouží Pražská brána jako čajovna a galerie.
Městské opevnění představuje významný fragment historického dědictví města. Stojí za návštěvou kvůli prohlídce dochovaných stavebních prvků a unikátní Pražské brány.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1536
- Renesanční úprava Pražské brány, při které byla zvýšena o jeden a půl patra.
- 1652
- Požár, po kterém byla Pražská brána nadále přestavována.
- 1799
- Požár vedoucí k další opravě věže Pražské brány.
- 1836
- Prodej Pražské brány a její využití jako vodojemu.
- 1916
- Začátek restaurování Pražské brány podle plánů Kamila Hilberta.
Stavební vývoj
Hlavní hradba byla postavena z opuky a měla tloušťku přibližně dva metry. Pražská brána prošla renesanční úpravou v 16. století a následnými přestavbami po požárech v letech 1652 a 1799. Vnější hradba byla vybudována ze smíšeného zdiva.
Historické události
V 19. století byla většina hradeb a Labská brána zbořena. V roce 1536 proběhla renesanční přestavba Pražské brány. V letech 1916–1920 byla Pražská brána restaurována podle plánů architekta Kamila Hilberta.
Zajímavosti
– Nejdůležitějším a nejstarším dochovaným prvkem celého systému je gotická Pražská brána. – Hlavní vnější hradba byla postavena z opuky a její zeď měla tloušťku dvou metrů. – Parkánová hradba zahrnuje pětibokou baštu s obdélními střílnými v Ostruhové ulici. – Pražská brána v minulosti sloužila jako vězení a v jejích prostorách byl v roce 1836 vybudován vodojem. – Samotný příkop dnes tvoří travnatý park.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Mělnické městské opevnění je z větší části zaniklý systém středověkých hradeb a bran. Jeho zbytky dokládají středověké stavitelství obranných staveb a zároveň patří k základům historické podoby města.
Opevnění tvořila hlavní vnější hradba, parkánová hradba a příkop. Vedlo po obvodu opevnění původního raně středověkého hradiště. Převážná část hradeb byla zbořena v 19. století. Zlomkovitě se zachoval asi 400 metrů dlouhý úsek vnějších hradeb podél Erbenovy a Ostruhové ulice severně od Náměstí Míru. Z vnější strany ho obklopuje park, z vnitřní strany hradba ohrazuje pozemky domů, radnice a bývalého kapucínského kláštera. Nepatrná část hradeb zůstala také jižně od zámku podél ulice Jaroslava Seiferta.
Hlavní hradba byla podle dochované části asi dva metry silná zeď z opuky. Nejlépe se zachovala za domem číslo popisné 55 v Erbenově ulici, kde je patrný ozub ochozu a zbytek předprsně. Další úlomky hradby byly upraveny a staly se obvodovými zdmi domů. Žádná hradební věž se nedochovala.
Nejvýraznější připomínkou parkánové hradby je pětiboká bašta s obdélnými střílnami na severovýchodní straně města, zachovaná jen v přízemí. K parkánové zdi patří nejspíš i zeď jižně od kostela svatého Petra a Pavla u domu zvaného Stará škola. Ta sloužila jako kapitulní dům, škola kleriků, dílna na opisování knih a městská škola. Vnější hradba ze smíšeného zdiva, silná asi 70 centimetrů, a také příkop se zachovaly jen na severovýchodní straně. Z příkopu je dnes travnatý park.
Do města vedly dvě brány, Labská a Pražská. Labská brána, poprvé zmiňovaná ve druhé polovině 14. století, zanikla v 19. století. Pražská brána je nejstarší dochovanou částí opevnění. Pochází pravděpodobně z konce 13. století, kdy vznikal nový hradební systém. Je to gotická průjezdní věžová brána v ulici 5. května východně od Náměstí Míru.
Brána prošla několika přestavbami. Při renesanční úpravě v roce 1536 ji zvýšili o jedno a půl patra. Dnešních pět pater ale vzniklo až po požáru v roce 1652. Další oprava následovala po požáru v roce 1799. Věž sloužila i jako vězení. V roce 1836 byla prodána a vznikl v ní vodojem, do kterého se čerpala voda z říčky Pšovky a odtud se rozváděla do městských kašen. V letech 1916 až 1920 věž restaurovali podle plánů architekta Kamila Hilberta. Od šedesátých let 20. století v ní funguje čajovna a galerie.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Zámek Mělník, kostel svatého Petra a Pavla, říčka Pšovka.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Oskera Miroslav / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře