Myslivna Liboháj Hájovna

Pozůstatky myslivny Liboháj, nacházející se u Libohájského rybníka v severní části katastrálního území města Chotěboře, jsou zbytky empírové stavby ze začátku 19. století. Tato památka je důležitá nejen svým historickým významem jako součást Chotěbořského panství, ale také jedinečnou architekturou, která zahrnovala elegantní dórský rizalit. I když se myslivna chátrala a po požáru v roce 2002 utrpěla vážné škody, stále je uznávána jako kulturní památka České republiky.

Myslivna Liboháj byla postavena na Chotěbořském panství v první polovině 19. století, které se v roce 1836 přiženilo Janu Josefu Dobřenskému z Dobřenic. Tento rod pak definitivně zdědil panství po smrti Marie Frederiky v roce 1847. Historie této památky je úzce spjata s historickými událostmi, které ovlivnily celou Evropu, jako byly napoleonské válečné konflikty a následná restaurace monarchií. Tyto události měly vliv na architektonický styl té doby, což se odráželo i ve vybavení myslivny empírovým stylem.

Architektura myslivny Liboháj byla charakteristická svou jedinečností. Stavba měla půdorys ve tvaru písmene "L" a nacházela se v zdejším hájku mezi rybníkem a Kamenným potokem. Nejzajímavější částí byl dórský rizalit, který představoval elegantní architektonickou detail. Bohužel, tento rizalit spolu s dalšími stavebními prvky zhroutil po požáru v roce 2002. Po tomto incidentu se stavba dále chátrala a došlo k úplnému zániku některých jejích částí.

Vlastnictví myslivny Liboháj prošlo několika významnými změnami. Po únorovém převratu v roce 1948 odešli majitelé z rodu Dobřenských do Kanady. V roce 1992 byl zámek v Chotěboři vrácen rodině Dobřenských, ale myslivna se stala majetkem jiného vlastníka. Tato změna vlastnictví odráží širší historické události a jejich dopad na místní rodiny.

Klíčovými událostmi ve vztahu k myslivně Liboháj bylo postavení stavby v první polovině 19. století, přiženutí panství Janem Josefovem Dobřenským v roce 1836 a odchod majitelů do Kanady po únorovém převratu v roce 1948. Další důležitou událostí bylo zaslání žádosti o zrušení památkové ochrany objektu na Ministerstvo kultury ČR v roce 2015, což naznačuje komplikace spojené s udržením a správou této historické stavby.

Dnes se pozůstatky myslivny Liboháj nacházejí ve velmi zchátralém stavu. Po požáru v roce 2002 již neexistují původní dórské sloupy ani plackové klenby, což vedlo k úplnému zániku některých jejích částí. Navzdory těmto problémům stále představuje památka zajímavý historický prvek v krajině kolem Chotěboře, který může být pro návštěvníky zájem o historii a architekturu lákadlem.

Navštívit pozůstatky myslivny Liboháj je příležitostí uvidět důkaz minulosti, který i v chátrajícím stavu zachovává svou historickou hodnotu. I když již neexistují její původní architektonické prvky, památka stojí za návštěvu jako připomínka minulých dob a změn, kterým podstoupila tato oblast.